Lítám v tom

Tvrdí se, že divák kouká na film, protože chce utéct od reality. Chce vidět tuny mrtvol, neuvěřitelných scén a scén, které by se jim nezdáli ani ve snu, aby si potom měli o čem snít. Nechápu teda, proč mě vždycky nejvíc zaujmou filmy tiché, mírumilovné a plné lidskosti, která ve filmu v současnosti neskutečně chybí. Každopádně George Clooney si umí vybrat a podruhé za sebou mi ukázal, že jeho postavy dokážou zahrát přesně tak, jako kdybych s ním seděl v hospodě a naprosto přirozeně s ním řešil baby, fotbal a popíjel nefiltrovanou jedenáctku, která nesmí k samotné dokonalosti chybět. Lítám v tom je totiž neuvěřitelně hezký a přirozený film, který se nechá volně plynout, aby nám nakonec ukázal, že ty lidské střípky mohou potkat prakticky každého, že svět ale přesto není zase tak hrozný, že to je prostě život, který přináší jak strasti tak potěšení. A o tom všem právě tento film je. A nádherně se na něj kouká. (10.04.2011)

Stará známá písnička. Reitman točí jeden film za druhým, ale kvalitě své krátkometrážní tvorby se stále ne a ne přiblížit. Tady je to o to horší, že jsem se celou dobu nemohl zbavit pocitu, že jde o poameričtěnou variaci (bez pejorativního významu, myslím tím skutečně pouze přizpůsobení na americký styl života, náladu ve společnosti apod.) na loňskou japonskou oscarovku. Akorát z toho mám pocit, že to není ani zdaleka tak upřímné jako spíše hodně chtěné, trestuhodně suché a až příliš "so serious". (10.01.2010)

Myslím, že jsem měl o malinko radši přechozí dva Reitmanovi filmy (JUNO a DĚKUJEME, ŽE KOUŘÍTE), ale s tím, že Juno se mě dotklo o něco víc něž ty ostatní. LÍTÁM V TOM příjemně odsviští, moc toho po sobě nenechá, vrchní pilot Finch předá klubovou kartičku, nejvýraznější vzpomínka pak zůstane na George Clooneyho a jeho osobytý charakter natolik navyklý na život na cestách, že jiný nezná a nechce. 7/10 (30.01.2010)

Pokud bych měl použít jedno slovo, kterým bych odůvodnil své hodnocení, neváhal bych ani chvilku a použil bych slovo OPRAVDOVOST. Zdařilé prolínaní, smutných, zábavných i životně drsných chvilek je vynikající. Tak trošku film a tak trošku pan život osobně. Při scéně z Detroitu bylo v kině naprostý a totální ticho, jo ano, to byla nejtvrdší reálná scéna ze života za posledních x let, co jsem viděl. Vynikající i když pakliže někdo zažil podobnou situaci co onen pán z detroitské firmy, asi mu v tu chvíli bylo hodně úzko. Já sobně jsem při některých scénách viděl taky slušný zrcadýlko. George Clooney pomalu, ale za to zatraceně jistě vchází do mé herecké Top, nejen , že je vynikající herec, ale vybírá si vynikající filmové projetky a to prostě nemůže být náhoda, navíc má v sobě víc charisma než velryba tuku. Po všech strankách dokonalej filmovej zážitek. Jen jednu věc je ještě třeba zmínit. Pokud bych měl film někomu doporučit, nejdříve bych se ho zeptal na věk, protože, ale to je jen můr názor, mám dojem že u mladších ročníků nemá film Lítám v tom šanci dostat se hluboko do srdce a tam pomalu, ale jistě rozkvétat. (07.02.2010)

Mihne se kolem jako letadlo a zanechá za sebou kondenzační páry hezkých frází, učebnicových pravd a povzbudivých výroků. Stačí pohyb Clooneyho obočí a svět se zdá být laskavým místem, kde i největší ztráta má své kladné stránky. Jenže podobně jako hrdina Ryan i Reitmanův film nabízí především ošetřené motivační poplácání – sice mě nikterak neurazilo, ale popravdě, lítal jsem úplně mimo. (18.01.2010)