Muži, kteří nenávidí ženy

Trilogie Millenium patří k absolutní špičce svého žánru. Vesměs vynikající, v horším případě dobré výkony herců i kvalitní scénáře přibližují s neobyčejnou citlivostí odvrácenou tvář zavedené skandinávské demokratické země. Filmové ztvárnění literární předlohy nemůže být v žádném případě doslovné; byla by to látka po rozsáhlý nejlépe televizní seriál. Poněkud divadelní dojem - to není v žádném případě z mé stany hanlivé konstatování - není na škodu. Životní příběh dívky neobyčejné vůle a nevšedního intelektu, vystavené stěží představitelnému utrpení, její doslova mužný zápas o sebe samu, průhledy do vyšší skandinávské společnosti, to všechno přinejmenším rehabilituje to ono, co je pro jiné podnětem k odstupu nebo despektu vůči nevšednímu dílu špičkové skandinávské filmové velmoci. (18.07.2017)

První díl z takzvané "Millenium trilogie" mě vcelku potěšil hlavně věcí, kterou miluju na "severských filmech". Ta téměř až chladná reálnost. Např. vidíte scénu, kdy si detektiv prohlíží fotky zavražděných žen a vás (teda alespoň mě) vůbec nenapadne, že to jsou všechno jen dobře namaskované herečky. Podobné scény jsou v dalším skvělém filmu Let the Right One In, ale to už trochu odbočuju. The Girl with the Draggon Tattoo je působivým, místy až dokonalým filmem. Hlavní představitelka (Noomi Rapace) je bez nadsázky dokonalá. Už z jejího pohledu poznáte, že její postava není jen nějaká jednoduchá emařka, ale že pro vše, co dělá, má důvod. Nicméně film jako takový je poměrně dlouhý. A vy, jak se na něj koukáte, najednou zjišťujete, jak to skončí asi půl hodiny předtím (a to, aniž byste kdy četli knihu, nebo něco o tomhle snímku). Navíc, i ten začátek je dost nezáživný (ale chápu, proč tam musel být). Takže, shrnuto podtrženo - snímek je určitě nadprůměrný, nicméně nevyhne se pár hluchým místům a dokáže vás navnadit na zbývající dva díly. Jsem zvědavý, jak se tato trilogie vyvine. 80 %. P. S. A z připravovaného remakeu mám docela strach, i když jej režíruje někdo tak skvělý, jako je Fincher. Uvidíme, co z toho vzejde. (06.02.2011)

150 minút čakania na hrdinkin úsmev. Oplatí sa, v úplne poslednom zábere príde a je to väčšie zadosťučinenie ako odhalenie vraha. Tvorcovia vedeli, že dobrá detektívka potrebuje okrem zaujímavého a poriadne zamotaného prípadu aj výrazné postavy samotných vyšetrovateľov. To prvé sa celkom nepodarilo - vrah je odhadnuteľný už v okamihu, keď sa prvýkrát objaví na plátne (našťastie pátranie po tom, čo sa vtedy pred rokmi presne stalo, je stále zaujímavé). Osobná rovina je omnoho lepšia a hoci ani ona nejde dostatočne do hĺbky, v kombinácii s kriminálnou líniou nám to nakoniec dáva jednoznačne nadpriemerný žánrový kúsok. Viem si to predstaviť zrežírované aj svižnejšie, ale typicky severské pomalé tempo dodáva filmu tú správnu atmosféru a nuda rozhodne nehrozí. Americký remake považujem za obzvlášť zbytočný - už teraz je vlastne zodiacovsky-fincherovské. P. S.: Ak je kniha naozaj stokrát lepšia, tak musí ísť o fantastické čítanie. (06.06.2010)

Asi je to hodně o tom, jakou verzi jsem viděl jako první. Já dal tak nějak neplánovaně přednost té Fincherově a to asi rozhodlo, že mě nadchla víc. Kriminální zápletka je nicméně i tady slušně rozehraná, mrazivá, přesto právě postavy a atmosféra mě z Fincherova pohledu zajímaly intenzivněji. I tak tahle stará filmová škola baví. Může za to zejména nesourodost „detektivního“ dua. Jí se stalo něco ošklivého v dětství a děje se jí to prakticky pořád (slizký správce majetku jest toho ideálním příkladem), jemu se vše bortí pod rukama až nyní. Charaktery obou hrdinů jsou skvěle napsané a jejich rozdílnost musí lákat. Pátrání, u kterého se hodně mluví, prohrabává starými archivy a zase hodně mluví, diváka těší i bez výbuchů, pěstních soubojů nebo přestřelek. Ty dvě a půl hodiny u Finchera přesto chutnaly o krapet víc (snad i kvůli happyendu severské verze).. (06.06.2012)

„Běžně své výzkumníky zákazníkům nepředstavujeme. Ale tvůj klient je něco jiného, tak uděláme výjimku.“ - „Cením si toho.“ - „Ale musím tě varovat. Lisbeth je hodně zvláštní.“ - „Jak zvláštní?“ - „Nepodceňuj ji, je nejlepší.“ Ale jak moc je Lisbeth dobrá, se teprve ukáže…Předesílám, že knižní předlohu jsem (jako již obvykle) nečetl, tudíž nemám srovnání. Muži, kteří nenávidí ženy jsou pro mě prototypem severské kriminálky prakticky se vším, co od ní člověk očekává. Rozdělení hlavního páru, z nich si každý zpočátku řeší své věci, a jejich následné spojení výborně funguje a film to oživí. Což divák ocení tím spíš, že ho čeká velmi pomalé tempo vyprávění. To ale dává prostor opravdu pečlivému přístupu a postupnému odhalování informací, které tím dostávají na autenticitě. Zároveň však filmu nechybí zvraty i chvíle napětí. Stejně jako sice velmi chladná, zároveň však také působivá atmosféra na pozadí vyšetřování temné minulosti jedné prominentní rodiny. Za slabší považuju asi jen trochu podivné motivace chování Lisbeth. Dávám silné 4*. (02.11.2010)