Looper: Nájemný zabiják

Vivat té low-cost sci-fi vlně, které nebrání ani omezené rozpočty, aby mohly věci chytit řádně za pačesy. Rian Johnson potvrzuje své režijní devizy a i s dolarovou oprátkou na krku servíruje propečený příběhový steak s extra omáčkou navrch. V prvních minutách fascinuje schopností prodat základní pravidla, v těch příštích elegantně proplouvá audiovizuálními nápady a pak už se vrhá do spárů polemik o tom, co by kdyby, a má k tomu při ruce sakra schopné herce odvádějící mistrné dialogové i akční kejkle (Willis má dlouhé době opravdu dobře napsané scény). Looper je přehledný a prodává se v rovině srozumitelného vyprávění nejen pro nenáročné popcornožrouty, ale i badatele hledající ve filmových rozuzleních velkou lidskou osudovost. A dokážu si představit, jak na fórech opět začnou probíhat velké diskuze na téma časové paradoxy (které Willis ve filmu umně setře jednou větou). Tempo není až tak dravé a ve druhé polovině se nezřídka pohmatává i po zpátečce, ale ten výživný koktejl budoucích motivů, hrátek s časem a vizuálních lahůdek se nestihne jen tak snadno okoukat. Johnson drží v napětí až do samého závěru a svého diváka odměňuje silným chuťovým jazykem, který posiluje touhu po opakovém zhlédnutí. (08.10.2012)

Film, který zákonitě zklame každého, kdo čekal nový Počátek. Důležitější než cestování časem a sci-fi propriety je totiž osudový příběh jedné utahující se smyčky, ze které se hrdina hrozně moc chce vymanit (hodně mi to celé v dobrém slova smyslu připomínalo Carlitovu cestu). Motivace jednotlivých postav, to je oč tu běží. Díky dobře rozehraným kartám divák netuší, komu vlastně fandit, protože všichni hlavní aktéři mají dobrý důvod, proč by zrovna jejich budoucnost měla být ta důležitá. Mile oldschoolové, nekompromisní a hlavně sympaticky dramaticky prokreslené (Willisova "volba", jak situaci řešit, je opravdu silné kafe). Tichá pecka, která to nebude mít u diváků vůbec lehké, neboť není zdaleka tak vděčná, jak by člověk od filmu se zabijáky a cestování v čase očekával. O to silnější ale dokáže nabídnout zážitek. Pevných 90%. (09.10.2012)

Největší síla drsné futuristické brakovky je v tom, jak sebejistý dozvuk po sobě zanechá. Ještě dlouho po odchodu z kina mi běží hlavou, přemýšlím nad jednotlivými dějovými linkami a radost mi kazí hlavně to, že čím déle přemítám, tím víc logických nesrovnalostí a paradoxů se mi vrací. Díky dokonalému castingu s neústupným Willisem v čele je ale radost se na tenhle žánrový mix dívat. Sympaticky nekompromisní forma dává snadněji zapomenout na vypravěčské chyby. 70% a zaokrouhlení nahoru za nezpochybnitelnou odvahu Riana Johnsona. (24.10.2012)

Chlapeček z Městečka prokletých zachráněn náhlým koncem záchvatu sobeckosti? Rian Johnson si na větev uvázal časovou smyčku a dal do ní svůj Looper. Stát u něj Tuco Ramirez, řekl by mu: „Uvaž to pořádně, musí udržet svini (rozuměj: sci-fi s planou snahou o chytrost). I přes místy působivé scény chybí důvěryhodnější mytologie a dějová sevřenost a tak zatímco Tucet opic každým dalším zhlédnutím zraje jak víno, u Smyčkaře by opakování vedlo k, obávám se, hnilobnému procesu.. Gordon-Levitt by měl změnit dentistu, protože ten jeho příliš pije a v tomto stavu mu píchá anestetikum pod oční oblouk místo do dásně. Nebo to snad měla být imitace Willise? Mně to spíš připadalo jako imitace herectví.. A Bruci, mám tě v těchto rolích rád, ale nebude tomu dlouho, co si před tebe sedne strejda Marsellus s náplastí na týlu a řekne ti historku o pýše a lidské perspektivě. Ještě pár let a půjdeš na prdel. Vopakuj.. (01.02.2013)

Čekal jsem jinačí nářez.... Johnson měl k dispozici zajímavé ingredience, od námětu až po duo Levitt-Blunt, nicméně výsledek je poněkud mdlý. Předkládání hlavní dějové linie není plynulé a divák si toho až nebezpečně často všímá. Osobně bych snad radši, kdyby byl Looper sebeparodující béčko, než tohle vystajlované NIC, protože když z kina odcházíte s takovým tím "nijakým" pocitem, mluví to za vše - 60%. (11.10.2012)