Looper: Nájemný zabiják

Nikdy bych si nemyslel, že něco takového napíšu, ale bavil jsem se nejlíp, dokud se na scéně neobjevil Bruce Willis. Za celý film mě nepřestala bavit podobnost obou Joeů a pořád jsem řešil na kolik je to zásluha maskérů, případně CGI a na kolik jsou si oba herci ve skutečnosti podobní. Další věc, kterou jsem převracel v hlavě, zatímco na plátně ubíhal ne zrovna nejzajímavější děj v dějinách sci-fi, bylo to, jak se scénáristi vypořádávají s onou neporazitelnou bestií, tj. paradoxem cestování v čase - na konci jsem musel uznat, že ne nejhůře, přičemž vůbec nejlepší mi přišel nápad odstranění problému budoucího Loopera skrz jeho současné já. To, že ve světě, kde existuje technologie cestování časem se mafiáni neumí zbavovat těl jinak, než vykonstruováním problematického popravčího aparátu v minulosti už holt musí člověk přijmout jako dějovou premisu a nehrát si na chytráka, který by těla obětí posílal o pár miliard let dál. Kromě příjemného Levitta je třeba vyseknout poklonu Emily Blunt, která tady dokazuje, že není jen rozkošná britská holka od vedle z romantických komedií, ale umí s přehledem prodat drsnou americkou chasnici, s přízvukem, dobře skrývanou křehkostí a nejistotou, prostě se vším všudy. Proč tedy jen (lehce nad)průměrné hodnocení? Neodnesl jsem si z toho nic výjimečného, tuším. 60% (06.03.2013)

Po úvodních dvaceti minutách jsem byl připraven na futuristickou variaci existenciálních krimi à la Samuraj. Johnson však režíruje s mnohem menší soustředěností než precizní Melville. Výsledek se sice nesype tak jako Bratři Bloomovi, jednotný styl film každopádně postrádá. Kromě naprosto seriózních a velice působivých prostřihů do zmechanizovaného života nájemného vraha (ač mi jaksi uniklo, proč nejsou nepohodlní posílání z budoucnosti rovnou v neživém stavu) dojde i na fraškovitě černý humor, nasládlou romantiku, brutální „rambo“ akci nebo lekce telekineze pro začátečníky (nemluvě o hodně westernovém závěrečném střetu na silnici). Hodně je nejen žánrů, hodně je také vypravěčů, mezi nimiž Johnson přepíná. Vyprávění se tím sice zajímavě rozvětvuje, ale k žádnému překvapivému „seběhnutí“ do jednoho bodu to nakonec nevede. Zohlednění více úhlů pohledu v zásadě jenom potvrzuje pravdivost mé oblíbené hlášky z Pravidel hry: Na světě je hrozné, že každý má své důvody. Obávám se, že snaha aplikovat na film Bordwellův model forking-path narace, s tím, že před sebou namísto dvou časových rovin máme dvě vzájemně se ovlivňující lidské mysli, by skončila ve slepé uličce (jakkoli rád bych si tuto domněnku nechal vyvrátit druhým zhlédnutím). Důležitější než časové paradoxy jsou pro Johnsona totiž morální dilemata, jež před postavami vyvstávají a jež také nás nutí k neustálému vyhodnocování situace z emocionálního hlediska. Komu patří budoucnost? Kudy vede hranice mezi promarněným a naplněným životem? Jaký máme nárok na to, činit rozhodnutí za druhé? Tady se opět hlásí ke slovu ona nehollywoodsky bezvýchodná osudovost, jenomže přebalená do okoukanějšího, rodinně-melodramatického hávu. Věřím, že kdyby Johnson zůstal u krátké metráže, jak byl původní plán, máme před sebou bombu, o které nadšeně tweetují geekové z celého známého internetového světa. I takhle ale jde o velmi nápaditý film, který akorát, poněkud v rozporu se svým dominantním sci-fi žánrem, dá víc na city než na rozum. 80% (08.10.2012)

Looper předvedl něco, co tu snad ještě nebylo. Psalo se, že film zklame všechny, kdo čekají nový Počátek, ale u mě to tak není. Myšlenka a scénář si troufám říci, že jsou geniální a hlavní představitelé (Joseph Gordon-Levitt a Bruce Willis) tam perfektně zapadají. Když se oprostím od myšlenky, že Levitt bude ve stáří vypadat jak Willis, tak mi na filmu nevadilo snad vůbec nic. Dlouho jsem balancoval mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, ale nakonec jsem dospěl k závěru, že udělím krásných 90%. (20.01.2013)

Má to dobrý a promyšlený příběh, který baví. Navíc je to chvílemi docela drsný a třeba taková postupná deformace loopera z budoucnosti se mnou docela zamávala. Joseph Gordon-Levitt vypadá s tou maskou jako blbec, ale nepůsobí intoušským dojmem jak v jinejch filmech, což je dobře. Celé je to takové neučesané a moc "budoucnostních" věcí se tam neobjevuje, akorát mafiáni nosí srandovní klobouky a kabáty. Asi aby je každej poznal. To mi malinko drhlo, jinak ale v podstatě bez výhrad. (13.11.2012)

Hned při odpanění tohoto komentu musím napsat, že se motáme někde mezi trojkou a čtykou. Protože mám zrovna zaražené vichry, snižuji na tripla. Možná si to po profouknutí ještě rozmyslím. - Je dobré zabíjet lidi jen tak, bez výčitek a jiných duševních strastí. Pokud se film dívá na svět očima hrdiny s obdobným přístupem, vždy stojí za pozornost. A ještě k tomu skifárna, no to se musí zhlédnout! S Brůsem!! A v červených, tý jofka. To si pošušňám jak rákoska na micině...A nebo ne-e. Psík sere na nízký rozpočet, logické trhliny ohledně cestování časem (to má každá podobná ftákovina, patrně proto, že přesun historií logiku postrádá sám o sobě) nebo na to, že Wiliž začíná vypadat tak, že už vážně zvládne kočenu leda polaskat jazykem. Ale proč se musí morální ponrava bez citu a kouska charismátka v tělě přeměnit na babysitter? A vždycky? A ta klíčová fakáňata nám do filmů vybírá snad někdo, kdo chce udělat z jakékoliv bžundy horror nejhrubšího zrna. Já bych se takového potomka bál natolik, že bych sral permanentně v síni, dokud by TO ve svém pokojíčku dovádělo. Po jeho usnutí bych vlezl srát možná i do obýváku, ale spíše jen tak na kousek, mezi dveře. Mimojiné - proč ona dějová úchylka s telekinezí? To už tam mohli nasadit i dinosaury a tlupu magorů v barevných kostýmech, ať to máme z jedný vody na čistku. (26.10.2012)