Looper: Nájemný zabiják

Chlapeček z Městečka prokletých zachráněn náhlým koncem záchvatu sobeckosti? Rian Johnson si na větev uvázal časovou smyčku a dal do ní svůj Looper. Stát u něj Tuco Ramirez, řekl by mu: „Uvaž to pořádně, musí udržet svini (rozuměj: sci-fi s planou snahou o chytrost). I přes místy působivé scény chybí důvěryhodnější mytologie a dějová sevřenost a tak zatímco Tucet opic každým dalším zhlédnutím zraje jak víno, u Smyčkaře by opakování vedlo k, obávám se, hnilobnému procesu.. Gordon-Levitt by měl změnit dentistu, protože ten jeho příliš pije a v tomto stavu mu píchá anestetikum pod oční oblouk místo do dásně. Nebo to snad měla být imitace Willise? Mně to spíš připadalo jako imitace herectví.. A Bruci, mám tě v těchto rolích rád, ale nebude tomu dlouho, co si před tebe sedne strejda Marsellus s náplastí na týlu a řekne ti historku o pýše a lidské perspektivě. Ještě pár let a půjdeš na prdel. Vopakuj.. (01.02.2013)

Hned při odpanění tohoto komentu musím napsat, že se motáme někde mezi trojkou a čtykou. Protože mám zrovna zaražené vichry, snižuji na tripla. Možná si to po profouknutí ještě rozmyslím. - Je dobré zabíjet lidi jen tak, bez výčitek a jiných duševních strastí. Pokud se film dívá na svět očima hrdiny s obdobným přístupem, vždy stojí za pozornost. A ještě k tomu skifárna, no to se musí zhlédnout! S Brůsem!! A v červených, tý jofka. To si pošušňám jak rákoska na micině...A nebo ne-e. Psík sere na nízký rozpočet, logické trhliny ohledně cestování časem (to má každá podobná ftákovina, patrně proto, že přesun historií logiku postrádá sám o sobě) nebo na to, že Wiliž začíná vypadat tak, že už vážně zvládne kočenu leda polaskat jazykem. Ale proč se musí morální ponrava bez citu a kouska charismátka v tělě přeměnit na babysitter? A vždycky? A ta klíčová fakáňata nám do filmů vybírá snad někdo, kdo chce udělat z jakékoliv bžundy horror nejhrubšího zrna. Já bych se takového potomka bál natolik, že bych sral permanentně v síni, dokud by TO ve svém pokojíčku dovádělo. Po jeho usnutí bych vlezl srát možná i do obýváku, ale spíše jen tak na kousek, mezi dveře. Mimojiné - proč ona dějová úchylka s telekinezí? To už tam mohli nasadit i dinosaury a tlupu magorů v barevných kostýmech, ať to máme z jedný vody na čistku. (26.10.2012)

Začátek navnadil, pak už to jede pěkně dolů až do konce. Levitt vypadá, jako že si trhá obočí a maluje pusu - ale jako dobrý, Bruceův nos je přesnej. Spíš mě vytáčela nesmyslnost motivace mladšího já při farmářských scénách (někdo řekne, že se prostě stará o svý zájmy, ale on je spíš prostě blbej). A vůbec jeho divný skoky v chování. A "povinný" břečkový románky. A Bruceovo plakání nad rozlitým dětským mlékem. Naopak rozesmála scéna s jeho "návratem ke starým ratatata časům" a hlavně směšná nedotaženost scénáře - třeba takový laskavý kiks, že někdo jak blázen honí někoho starýho, místo aby se rovnou zbavil mladýho. Blbý taky je, že jediná živá postava filmu je ten zhrzený potomek Kid Blue (která je teda ale zas neskutečně šablonovitá). Celkově Looper skončil ve stejnym šuplíku, jako třeba z poslední doby Zdrojový kód a Vyměřený čas - všechny mají tak prima sci-fi námět a všechny jsou ve výsledku míň prima, než by mohli být i s prstem v nose. Ale to by nesměl být scénář odfláknutý a režisér připokakaný. (11.10.2012)

Nikdy bych si nemyslel, že něco takového napíšu, ale bavil jsem se nejlíp, dokud se na scéně neobjevil Bruce Willis. Za celý film mě nepřestala bavit podobnost obou Joeů a pořád jsem řešil na kolik je to zásluha maskérů, případně CGI a na kolik jsou si oba herci ve skutečnosti podobní. Další věc, kterou jsem převracel v hlavě, zatímco na plátně ubíhal ne zrovna nejzajímavější děj v dějinách sci-fi, bylo to, jak se scénáristi vypořádávají s onou neporazitelnou bestií, tj. paradoxem cestování v čase - na konci jsem musel uznat, že ne nejhůře, přičemž vůbec nejlepší mi přišel nápad odstranění problému budoucího Loopera skrz jeho současné já. To, že ve světě, kde existuje technologie cestování časem se mafiáni neumí zbavovat těl jinak, než vykonstruováním problematického popravčího aparátu v minulosti už holt musí člověk přijmout jako dějovou premisu a nehrát si na chytráka, který by těla obětí posílal o pár miliard let dál. Kromě příjemného Levitta je třeba vyseknout poklonu Emily Blunt, která tady dokazuje, že není jen rozkošná britská holka od vedle z romantických komedií, ale umí s přehledem prodat drsnou americkou chasnici, s přízvukem, dobře skrývanou křehkostí a nejistotou, prostě se vším všudy. Proč tedy jen (lehce nad)průměrné hodnocení? Neodnesl jsem si z toho nic výjimečného, tuším. 60% (06.03.2013)

Film mě svým začátkem navnadil natolik, že jsem se rozhodla vypnout všechny logické obvody a sledovat emocionální uvěřitelnost a nechat se bavit a dojímat tou. A to taky proto, že režijní debut Riana Johnsona Zmizení (Brick) považuji za jeden z nejzajímavějších filmů, co jsem kdy viděla. A dobrý bože, myslím, že se z něj stává jeden z mých nejoblíbenějších píšících režisérů. (A teď se už dokonce megamoc těším na SW: The Last Jedi místo mých předchozích obav, oujé). Looper mi rozhodně nepřijde po všech stránkách hotový tak, aby byl hoden bezvýhradného vzývání, ale když se podívám na témata, myšlenky a některé scény, tak mám silnou chuť tak učinit i navzdory. Lineární příčina a následek jsou využívány tak, že nemám nejmenší problém to přijmout, a ještě k tomu to Johnson použil k naprosto brutálnímu ohromení na mé straně. Ó bože, ó můj bože, když se starý Seth snaží uniknout svému osudu, tak je to snad nejsurovější a nejpůsobivější mučící scéna, jakou jsem kdy viděla. Johnson se taky snaží pracovat s komplikovanější vztahovou pavučinou mezi všemi postavami, vytváří paralely (poměřování zbraní, bezbranný přítel zalézá a vylézá z poklopu, co udělá která matka pro své dítě) a obrací perspektivu jednotlivých lidí a jednotlivých skutků. JGL je bohužel paralyzovaný tím maskováním, asi bych byla raději, kdyby nevypadal tolik jako Bruce a místo toho mohl vyjadřovat emoce obličejem. Naštěstí Paul Dano a Noah Segan by mohli brečet závodně za vlast a tak jsem si delegovala svoji představu mladé citlivé duše, s níž se můžu identifikovat, na ně. A nakonec mi záleží hlavně na tom, že Rian Johnson použil svoje superschopnosti k dobru, takže ano, bravo, děkuji. -"He... he was singing." (10.08.2017)