Deux jours à tuer

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 30 - Francie. To nejlepší na konec, doslova a do písmene. Sladká Francie nezklamala a opět oblažila srdce mé. Dlouho jsem se načekal, až někdo sesadí Rumunsko (ne, že bych mu nepřál celkové vítězství) z prvního místa. Které jiné filmové velmoci by se to mělo podařit?! Jean Becker je znamenitý režisér a po Rozhovorech s mým zahradníkem mě opět potěšil. Dupontel nepatří zrovna mezi herce, které bych aktivně vyhledával, ale naplňuje recenzi z Le Point, jež je stručná a výstižná - "Le meilleur film de Becker, Dupontel exceptionnel". (28.04.2015)

Příjemný film z dílny francouzské kinematografie. Antoinova cynická upřímnost s reflexí jeho vlastního života, který žít asi ani nechtěl, mi sedla. Střední část filmu trochu nuda, ale díky závěru a kompletnímu sdělení filmu řadím Deux jours à tuer mezi povedenější filmy. A nečtěte obsah filmu, víc si to užijete. (04.09.2012)

"Freedom's just another word, for, nothin’ left to lose...", jak kdysi zpívala Janis Joplin, a hrdina tohoto snímku svou (krátkou) svobodu užívá k tomu, aby byl upřímný, ale též aby v svém zoufalství tou upřímností zranil lidi, kteří neumírají tak rychle jako on. ---- Je samozřejmě možné, že jsem podlehl svému sklonu pro sentimentálnost a naletěl na vypočtenou intelektuálštinu, ale ano, zapůsobilo to na mne. (19.07.2015)

Veľmi dobre zvládnutý film s tajomstvom na konci, na ktoré ale nemusíte čakať, pokiaľ si prečítate komentáre, lebo dve tretiny z nich odhaľujú celú pointu. Ak sa človek tomu vyhne pred filmom, dostane oveľa lepší zážitok. Oplatí sa, lebo naozaj môže prísť k veľkému prekvapeniu. Hudba výborne zvolená ku kľúčovým scénam. (01.04.2024)

Co se stane, když muž ve 40 letech zjistí, že jeho dosavadní život nestál za nic? Že ho nenaplňuje rodina, milenka ani práce a rozhodne se to poměrně násilným způsobem změnit? Odpovědí na tyhle otázky je film Deux jours à tuer, který by se dal označit za jeden z nejzajímavějších z nové éry francouzského filmu. Snímek s překvapivě rychle se vyvíjejícím dějem si rozhodně nebere žádné servítky a výkon Alberta Dupontela z něj dělá podívanou, kterou rozhodně stojí za to vidět. (21.12.2008)