Televarieté

Jak trefně poznamenal jeden můj kamarád: "Když v nepatřičné situaci někdy dostanu záchvat smíchu, snažím se vzpomenout si na něco hodně smutnýho, třeba na Televarieté". Pro mě zůstane tahle normalizační estráda prostě sračkou, která podsouvala divákům coby miláčky národa Ivetu Bartošovou, Jiřího Korna, Josefa Laufera, Pepíčka Zímu či Ein Kessel Buntes. (14.09.2011)

Sofistikovaným humorem osvědčené dvojice Dvořák & Bohdalová je odkojena poněkud jiná generace, než je ta moje, ale i když bych si ho do flašky plné humoru hned tak s určitostí nenalil, nelze o něm neprohlásit, že jde o originální dílničku, z níž vzešly solidní perly televizní zábavy. Vladimír Dvořák ve své době humorem na (přes) míru socialistické cenzory pořádně ve vystoupeních provokoval svými často chytře skrytými narážkami na režim se svojí, postupem doby rovnocennou a neméně skvělou partnerkou Bohdalovou. Jejich scénky, skeče a glosy měly originalitu, lehkost a nesnižovaly se k laciné vulgaritě nebo obscénnosti. Ve své době pro svoji diváckou generaci vytvořila legendární dvojice fenomén, který ukončil paradoxně pád totalitního režimu, kdy se humor nasměroval už jinou a znatelně jednodušší cestou, která Dvořákovu jemno-humoru už neseděla. Byl znát evidentní rozdíl mezi humorem, který dělali před revolucí a následně po ní v několika Televarieté, se kterými už nebyla spokojená ani sama protagonistka Bohdalová, podle jejíž slov "to už nebylo ono". Nicméně, mně nechyběly vystoupení umělců ze spřátelených zemí, které pro mě byly vrcholně otravné a často velmi nevkusné. Porevoluční humor v Televarieté už začal být nenápaditý a trochu i podbízivý, což byl předtím v tomto ohledu prakticky neznámý a nepřípustný jev. Na panu Dvořákovi byly znát narůstající zdravotní indispozice a paní Bohdalová ho začala přehrávat ve svém značně espresivním projevu, kterým nikdy nešetřila, ale její kolega ji uměl zázračně držet na uzdě. Na dřívějším Televarieté mně vadily úděsné vsuvky nechtěných umělců, zřejmě v rámci plnění pětiletky. Díly po roce 1990 sice přinesly tolik potřebnou svobodu humorného slova, ale s ní přišlo i úskalí postupného vyčerpání invenčního humoru. Nicméně oběma bardům humoru lze provolat jedině Vivat! 60% (30.06.2014)

Tenhle pořad se těžko hodnotí jako celek, protože se v něm střetávají dva nesmiřitelné světy. Na jedné straně stojí excelentní, břitký a hlavně bystrý a vkusný humor Dvořáka, Bohdalové a drtivé většiny hostujících československých bavičů – to je bez debaty na 5 hvězdiček. Na druhé straně tu ovšem (až na pár světlých výjimek) byla ta mnohdy ubíjejícně jalová výstelková vystoupení „uměleckých“ soudruhů z východního bloku, která patří zmuchlat a zahodit do koše, rozumějme do odpadu. I když… u nich bylo občas zábavné sledovat ty protáhlé obličeje publika, které to tam muselo přetrpět a nemohlo si odskakovat stejně jako my doma u televize. Ale ruku na srdce, kvůli tomu druhému jsme na to stejně nikdo nekoukali. No a to první se dá poslouchat dodnes, dodnes to baví a dodnes je to aktuální. (V tomto směru do puntíku souzním s recenzí, kterou sem postnul Enšpígl.) (06.07.2022)

V žádném případě nešlo o normalizační estrádu, jak tady někdo píše. Ba naopak byl tento pořad mnohdy velice kritický tehdejším poměrům podaný zábavnou formou. Člověk se až nestačil divit, jak to tenkrát Bohdalové a Dvořákovi procházelo. Pořad byl vysílán mezinárodně, tak že nikdo z tehdejší nomenklatury zřejmě nechtěl vyvolávat skandál. Kdo nežil za komančů, nepochopí. (03.04.2015)

Ústřední dvojice to ve srovnání s některými dnešními "komiky" vcelku uměla, ale o mistry řemesla zase rozhodně nešlo - humoristům jako Svěrák a Smoljak, Menšík nebo některým západním umělcům nesahaly tyhle prostoduché legrácky ani po kotníky. Za břicho jsem se u toho rozhodně nikdy nepopadal. Jinak je z celého pořadu hrozně cítit normalizační vyčpělost. Obsah (např. vystoupení zahraničních zpěváků) je něčím, co bylo v komunistickém Československu nedostupné, ale jinde úplně běžné. Čísla byla navíc vybírána ne zrovna šťastně, takže je tam třeba několik hudebníků za sebou. Nejsem zatížený nostalgií a dnešním pohledem je to prostě překonaná nudná blbůstka, které dávám 2/5 s velkým přihlédnutím k datu a okolnostem doby. (31.12.2019)