Televarieté

Když pominu varietní umělce ze socialistických států (některá čísla ovšem nebyla špatná) a budu hodnotit pouze zábavnost, nelze než dát ****. Inteligentní humor dvojice Bohdalová-Dvořák mi chybí i dnes. Vždy mě pobavily především jejich scénky a jevištní dialogy. Současní "baviči" by se od tohoto dua rozhodně měli co přiučit. (26.06.2009)

Někdo tu psal, že se mají dnešní komici co od Bohdalky a Dvořáka učit. Ano... pokud dnešními komiky myslí novácké moderátorské hvězdy typu Novotného nebo Hrona, tak jistě. Jinak jsou ale jejich scénky zčásti tvořené odcizenými nápady slavnějších zahraničních komiků nebo trapná komunální satira. Navíc Bohdalka svým vystupováním vždy prozradí, kdy příjde pointa. U velké části scének je mi trapně a vždy si vzpomenu na tu tlustou soudružku z filmu Homolka a Tobolka, jak na estrádě nadšeně tleská správcovu vystoupení s pytlíkem. Už z dob dětsví si vzpomínám, jak všichni trpěli, když byl proud scének a hudby přerušen vystoupením idiotů s vycvičenými psy nebo gymnasty s bradlama. Přesto dnes patří reprizované Televarieté k nejhumornějším pořadům a to díky komickým výstupům zpěváků ze spřátelených zemí a pak a to především prostřihy na tleskající vidláky, kteří návštěvu představení dostali jako odměnu za překročení plánu dojení v JZD PRdel. (24.01.2014)

Sofistikovaným humorem osvědčené dvojice Dvořák & Bohdalová je odkojena poněkud jiná generace, než je ta moje, ale i když bych si ho do flašky plné humoru hned tak s určitostí nenalil, nelze o něm neprohlásit, že jde o originální dílničku, z níž vzešly solidní perly televizní zábavy. Vladimír Dvořák ve své době humorem na (přes) míru socialistické cenzory pořádně ve vystoupeních provokoval svými často chytře skrytými narážkami na režim se svojí, postupem doby rovnocennou a neméně skvělou partnerkou Bohdalovou. Jejich scénky, skeče a glosy měly originalitu, lehkost a nesnižovaly se k laciné vulgaritě nebo obscénnosti. Ve své době pro svoji diváckou generaci vytvořila legendární dvojice fenomén, který ukončil paradoxně pád totalitního režimu, kdy se humor nasměroval už jinou a znatelně jednodušší cestou, která Dvořákovu jemno-humoru už neseděla. Byl znát evidentní rozdíl mezi humorem, který dělali před revolucí a následně po ní v několika Televarieté, se kterými už nebyla spokojená ani sama protagonistka Bohdalová, podle jejíž slov "to už nebylo ono". Nicméně, mně nechyběly vystoupení umělců ze spřátelených zemí, které pro mě byly vrcholně otravné a často velmi nevkusné. Porevoluční humor v Televarieté už začal být nenápaditý a trochu i podbízivý, což byl předtím v tomto ohledu prakticky neznámý a nepřípustný jev. Na panu Dvořákovi byly znát narůstající zdravotní indispozice a paní Bohdalová ho začala přehrávat ve svém značně espresivním projevu, kterým nikdy nešetřila, ale její kolega ji uměl zázračně držet na uzdě. Na dřívějším Televarieté mně vadily úděsné vsuvky nechtěných umělců, zřejmě v rámci plnění pětiletky. Díly po roce 1990 sice přinesly tolik potřebnou svobodu humorného slova, ale s ní přišlo i úskalí postupného vyčerpání invenčního humoru. Nicméně oběma bardům humoru lze provolat jedině Vivat! 60% (30.06.2014)

Bolšan Dvořák (nechápu, jak někdo může napsat, že se trefoval do režimu, když on sám byl kovaný soudruh a věrný slouha bolševika) v kombinaci s vlezlou Bohdalovou. K tomu přehršel uvedomělých soudruhů. Odpadní estrádní zábava, která by měla být vymazána z archivu. Hitparáda pokřivených posluhovačů každého režimu. (30.12.2017)

Příšerná taneční čísla prokládaná varietními výstupy okresního formátu. 1) Do toho je opatrně vložen jeden až dva účinkující ze Západu (třetí kategorie) a, aby se neřeklo, i něco málo z československé pop music (což je dnes občas to jediné, na co se dá koukat)._____ 2) Průvodní slovo držely televizní hlasatelky či jiné další nevýrazné postavy. To se změnilo příchodem Dvořáka s Bohdalovou. Místo nanicovatého konferenciérství na scénu vtrhly zábavné scénky a humorné špilce povolené komunální satiry, jejímž mistrem se Vladimír Dvořák stal. Za moc to nestálo, ale zaplaťbůh za ty dary. Některé scénky se navíc Dvořákovi opravdu povedly a zařadily se do zlatého fondu televizní zábavy. Navíc zřejmě pod Dvořákovým vlivem se trochu (ne moc) začala zlepšovat i dramaturgie pořadu a objevovat se zajímavější hosté. Česká verze Ein Kessel Buntes byla na světě._____ 3) Je zajímavé, že na většinu hostů ze zahraničí (a že jich bylo) si dnes nikdo ani nevzpomene. Balet Československé televize odpočívá někde v uměleckém pekle. Občasnou vzpomínku věnujeme československým performerům. Ale Dvořáka s Bohdalovou si připomínáme stále (i když, pravda, ne všechna jejich čísla)._____ 4) Občas (zřídkakdy) se objevily i doslova skryté poklady. Minirecitál Hany Hegerová v roce 1975 nebo vystoupení Ljuby Hermanové budiž příkladem._____ 5) Hodnocení je velmi obtížné. Za období před D+B odpad - 1*, estrádní čísla a zahraniční hosté (až na vyjímky) 1*. Zbytek 2 - 3*. Dvořák a Bohdalová 3 - 5* (jak kdy). Takže jak to udělat? (16.10.2020)