Televarieté

Sofistikovaným humorem osvědčené dvojice Dvořák & Bohdalová je odkojena poněkud jiná generace, než je ta moje, ale i když bych si ho do flašky plné humoru hned tak s určitostí nenalil, nelze o něm neprohlásit, že jde o originální dílničku, z níž vzešly solidní perly televizní zábavy. Vladimír Dvořák ve své době humorem na (přes) míru socialistické cenzory pořádně ve vystoupeních provokoval svými často chytře skrytými narážkami na režim se svojí, postupem doby rovnocennou a neméně skvělou partnerkou Bohdalovou. Jejich scénky, skeče a glosy měly originalitu, lehkost a nesnižovaly se k laciné vulgaritě nebo obscénnosti. Ve své době pro svoji diváckou generaci vytvořila legendární dvojice fenomén, který ukončil paradoxně pád totalitního režimu, kdy se humor nasměroval už jinou a znatelně jednodušší cestou, která Dvořákovu jemno-humoru už neseděla. Byl znát evidentní rozdíl mezi humorem, který dělali před revolucí a následně po ní v několika Televarieté, se kterými už nebyla spokojená ani sama protagonistka Bohdalová, podle jejíž slov "to už nebylo ono". Nicméně, mně nechyběly vystoupení umělců ze spřátelených zemí, které pro mě byly vrcholně otravné a často velmi nevkusné. Porevoluční humor v Televarieté už začal být nenápaditý a trochu i podbízivý, což byl předtím v tomto ohledu prakticky neznámý a nepřípustný jev. Na panu Dvořákovi byly znát narůstající zdravotní indispozice a paní Bohdalová ho začala přehrávat ve svém značně espresivním projevu, kterým nikdy nešetřila, ale její kolega ji uměl zázračně držet na uzdě. Na dřívějším Televarieté mně vadily úděsné vsuvky nechtěných umělců, zřejmě v rámci plnění pětiletky. Díly po roce 1990 sice přinesly tolik potřebnou svobodu humorného slova, ale s ní přišlo i úskalí postupného vyčerpání invenčního humoru. Nicméně oběma bardům humoru lze provolat jedině Vivat! 60% (30.06.2014)

Když na tuhle estrádu sem tam narazím, mám z ní hned husí kůži. Dílem za většinou nevtipné vtípkoscénky Dvořáka a Bohdalové, dílem za otřesná hudbodivadelnokouzelníajánevímcovšechno čísla, mnohdy v režii soudruhů z NDR. A že to bylo vtipné? No když tehdy nic jiného v televizi nebylo, tak se není čemu divit. (21.03.2014)

Jestli něco vytknout legendárnímu hudebně zábavnému dítěti multifunkčního všeuměla Vladimíra Dvořáka, tak snad jeho snahu zavděčit se východoněmeckému vzoru Ein Kessel Buntes, která ho v některých očích může devalvovat na lacinou normalizační estrádu. Když si však odmyslíme maďarské žonglující bratry Tomaje a Arpáda zůstanou nezapomenutelné komické výstupy (mnohdy skrytě odvážné) dvojice Dvořák & Bohdalová, které by mohli sloužit jako učebnice současným televizním bavičům. (19.01.2015)

Pro mě je to sobotní večer v dětství u té naší černobylky:-) Písničky jsem vždycky nějak přetrpěla, když tam byl balet, tak jsem se i zasmála no a pan Dvořák s kolegyní byli vždycky perfektní, i když jsem samozřejmě půlku fórků nechápala, to až pak s věkem....Aktualizace: no tak jsem viděla o dovolené dva perestrojkové díly a musela jsem snížit hodnocení...Na Bohdalku mám fakt averzi, přesto mi NĚKTERÉ scénky přišly vtipné, ovšem ty zahraniční "hvězdy", ultramegaextrasupertragický balet (krok vpravo, krok vlevo, otočka a jdeme hoššši dopředů, a teď ručka, nožka, krok sun krok, už jsem se ani nesmála) a stejně tragický doprovod k varietním disciplínám - to se prostě nedalo vydržet. Vrcholem byla operetní diva Nelly Gaierová, čirá hrůza! (17.03.2010)

Když pominu varietní umělce ze socialistických států (některá čísla ovšem nebyla špatná) a budu hodnotit pouze zábavnost, nelze než dát ****. Inteligentní humor dvojice Bohdalová-Dvořák mi chybí i dnes. Vždy mě pobavily především jejich scénky a jevištní dialogy. Současní "baviči" by se od tohoto dua rozhodně měli co přiučit. (26.06.2009)