Televarieté

Příšerná taneční čísla prokládaná varietními výstupy okresního formátu. 1) Do toho je opatrně vložen jeden až dva účinkující ze Západu (třetí kategorie) a, aby se neřeklo, i něco málo z československé pop music (což je dnes občas to jediné, na co se dá koukat)._____ 2) Průvodní slovo držely televizní hlasatelky či jiné další nevýrazné postavy. To se změnilo příchodem Dvořáka s Bohdalovou. Místo nanicovatého konferenciérství na scénu vtrhly zábavné scénky a humorné špilce povolené komunální satiry, jejímž mistrem se Vladimír Dvořák stal. Za moc to nestálo, ale zaplaťbůh za ty dary. Některé scénky se navíc Dvořákovi opravdu povedly a zařadily se do zlatého fondu televizní zábavy. Navíc zřejmě pod Dvořákovým vlivem se trochu (ne moc) začala zlepšovat i dramaturgie pořadu a objevovat se zajímavější hosté. Česká verze Ein Kessel Buntes byla na světě._____ 3) Je zajímavé, že na většinu hostů ze zahraničí (a že jich bylo) si dnes nikdo ani nevzpomene. Balet Československé televize odpočívá někde v uměleckém pekle. Občasnou vzpomínku věnujeme československým performerům. Ale Dvořáka s Bohdalovou si připomínáme stále (i když, pravda, ne všechna jejich čísla)._____ 4) Občas (zřídkakdy) se objevily i doslova skryté poklady. Minirecitál Hany Hegerová v roce 1975 nebo vystoupení Ljuby Hermanové budiž příkladem._____ 5) Hodnocení je velmi obtížné. Za období před D+B odpad - 1*, estrádní čísla a zahraniční hosté (až na vyjímky) 1*. Zbytek 2 - 3*. Dvořák a Bohdalová 3 - 5* (jak kdy). Takže jak to udělat? (16.10.2020)

Jedna hvězdička za Dvořáka, druhá za Bohdalovou a víc už ani ťuk - přečetla jsem si pár komentářů tady a jako snad nikde se podle nich dá uhodnut, kdo je jaká generace. Jak přesně píše kolega/yně HollyW - povětšinou nadprůměrné dialogy D+B byly proloženy absolutně neznámými zpívajícími soudruhy ze zemí RVHP, proti nimž byl Dean Reed světová špička, případně varietními čísly, které sice tak šílené nebyly (ruská cirkusová škola je, co vím, uznávaná dodnes), ale dost dlouhé ano. Tanečky Baletu československé televize pak byly kapitolou samy pro sebe.... V Ein Kessel Buntes, který byl pro Televarieté pravděpodobně vzorem, oproti tomu šlo občas zřít i skupiny a zpěváky, které jsme znali pouze z nahrávek a z pašovaného Bravíčka (v mých 14 letech nejen slyšet, ale i vidět SMOKIE byl prostě zázrak!). Mladší generace, která zná z Televarieté pouze sestřihy nejlepších scének a ne ten balast okolo, dává pak lepší hodnocení.... (13.03.2014)

Je třeba zásadně oddělovat. Televariete je vyvřeliště mnohdy skutečně divných zjevů, pochybných zahraničních zpěváků, trapných varietních vystoupení. Na druhou stranu se pořad opírá o poměrně kvalitní verbální humor Vladimíra Dvořáka a Jiřiny Bohdalové, který v určitých okamžicích sice nefunguje příliš dobře, někdy i ve scénkách, ale pořád je citlivý rukopis Dvořáka cítit. Ovšem tento zdlouhavý pořad vyplňují tito dva menšinově, stopáž mnohdy k 90 minutám ubíjí výše zmíněný póvl. Socialismus nebyl jednoduchý. 40% (01.04.2020)

Dramaturgické oddělení zábavných pořadů tehdejší Československé televize stálo a padalo se "svými" hvězdami. To vystihuje i vysvětlitelnou kvalitativní hodnotu pořadů, jejichž úroveň stoupala a klesala v rámci popularity tzv. konferenciérů, průvodců večerem. V případě TELEVARIETÉ a ještě několika dalších se zdá být nevýslovným štěstím aktivní účast a de facto i samotná scénáristická příprava osobnosti, bez níž by televizní tvorba sedmdesátých až devadesátých let byla pouhým stínem vlastní existence. Tou osobností nebyl nikdo menší, než Vladimír Dvořák, pro něhož se oblast humoru a zábavy stala nejen milující profesí, ale zejména vyplněním životního snu. Druhou polovinou úspěchu tohoto pořadu byla herečka Jiřina Bohdalová, která se vedle Dvořáka dokázala prosadit jako výborná glosátorka anekdot a se stoupajícím počtem epizod i jako nenahraditelná partnerka. Defilé krátkých scének z manželského, sousedského a pracovního soužití nepostrádá pečlivou pointaci a zejména bravurní přesnost lidských charakterů, perfektně odezíraných ze života. Vyplňující pěvecká a taneční vystoupení dnes sice postrádají aktuální nadčasovost a často zůstávají uvězněna v době svého vzniku, byť nepamětníkům připomenou řadu špičkových zpěváků na vrcholu kariér. Palčivý pocit absence tohoto pořadu vyvstává zejména v současnosti, kdy se zdá, že odchodem osobností typu Dvořáka nebo Horníčka definitivně skončila éra kultivovaného humoru. Je to ztráta nejen pro nás, ale především pro budoucí generace, jež ochuzeny o tyto velikány, přicházejí o vzácný dar moudrého klaunství. (12.08.2010)

Přehlídka excelentních a nadčasových autorských scének mistra Dvořáka, které jsou v jeho souhře s Bohdalkou dodnes příliš vysoko nastavenou laťkou. Navíc pestrá nabídka standardů vyššího populáru socialistických zemí. Přestože polistopadová zábava se ubírala jinými směry, stojí právě v polistopadových dílech jeho nenásilná satira na poměry v politické i úplně civilní sféře dodnes za pozornost. Nakonec i pohledy do publika v průběhu let jsou úžasnou výpovědí o době. 3-4* (29.07.2012)