Režie:
Martin ScorseseScénář:
Steven ZaillianKamera:
Rodrigo PrietoHudba:
Robbie RobertsonHrají:
Robert De Niro, Al Pacino, Joe Pesci, Bobby Cannavale, Harvey Keitel, Ray Romano, Stephen Graham, Anna Paquin, Stephanie Kurtzuba, Jack Huston (více)VOD (1)
Obsahy(2)
V tomto kritiky uznávaném filmu Martina Scorseseho nájemný zabiják Frank Sheeran (Robert De Niro) vzpomíná na tajemství, která střežil jako věrný člen zločineckého klanu Bufalinových. (Netflix)
Videa (7)
Recenze (794)
Ale jako jo. Irčana mužem dát vedle Mafiánů a Casina jako pomyslné důstojné zakončení Scorseseho "trilogie smrti" .. Ale to ěaskovani s digitálním omlazovanim...Alovi je už skoro osmdesát a v jiných filmech vypadá sakra frajersky. Harvey a Bobík jsou taky stále k světu a to jsou skoro stejně staří jako Pacino. Mělo to fakt být jako v Tenkrát v Americe, kdy mladší verze hráli jiní herci. ()
Taxe ten Marťas nakonec přece jen ještě došoural ke svému kopytu. Z posledních sil poskládal dosud žijící členy svého ňujorského gengu a napajcoval je Geriavitem, aby po nekonečných čtyřiadvaceti letech točení sice filmařsky dokonalých, ovšem meganudných, morálně diskutabilních či katastrofálně obsazených sebelaskačů zase chytil kozu za nozdry a ukázal, kde je jeho neochvějně nedeflorovatelné místo v análech světové kinematografie. A pokud on a Bobík s Pičínem nevypáčí z Klinta číslo na jeho geriatra, může to být dost dobře i labutí plíseň asi nejvýraznější filmařské generace všech dob. Čili o mrtvých jen dobře, a s ohledem na to, že solidních filmů o mafii je jako cigánských absolventů ČVUT, vyhnu se srovnávání s Marťasovými mástrpissy, tedy Kasinem a Mafiány, následnému dštění síry nad hemoroidocidní stopáži ne až tak chytlavého příběhu s tunami zbytečné vaty, poukazování na mnohem zdařilejší a záživnější adaptaci trampot zmrdského, kariéristického a egomaniakálního předsedy Kontrarevolučního odborové hnutí, jakož i konstatování, že kluci v podstatě už jen chabě recyklují nevýrazné karikatury sebe samých z předchozích opusů. I tak to je rozhodně nadstandard, u něhož se omezím pouze na tři podstatné výtky. Rozhodně neměli ty geronty omlazovat, ať už digitálně, nebo najmutím Priscily, královny pouště do maskérny, a místo toho radši obsadit mladší verze podobnými herci, jak to Tenkrát v Americe udělal Serdžio. Takhle hoši místy vypadají, buď jako by je někdo právě exhumoval, nebo jako vyžilí transvestiti s alergií na včelí jed, co se právě vrátili z vykuřování úlů. Netflix zjevně držel Marťase za rejtyngové koule, takže to tam je jeho naprudko podávané a roztomile naturalistické explicitní násilí. No a poslední výtku bych rád adresoval přímo lokalizátorovi Netflixu, který se patrně z celé své pravopysné a lyngvystycké erudyce domívá, že dvojpísmenné názvy filmů jsou na ukojení hloupých lopat příliš krátké: „Já a všichni Norčani, Finčani, Polčani a dokonce i pár Maďarčanů si o tobě myslíme, že jsi totální Pičan!“ ()
„Ale i tak všechny usvědčil z různejch věcí, i když ne z týhle. Ne z Jimmyho vraždy. Jak víte, nikdo za to nikdy nešel sedět. A nikdo nepromluvil, což je neobvyklý. Protože většinou tajemství udrží tři, a to jen pokud jsou dva z nich po smrti.“ A těch úmrtí tu nebylo zrovna málo, i když se často jen zmínily při seznamování s novými protagonisty. Obecně nemám problém s filmy, které mají přes 3 hodiny. Tedy pokud mají např. chytlavý, vtahující příběh, zapamatování hodné pasáže či dobře napsané a zahrané postavy. Irčan je vyprávěn jistě, ale nijak extra poutavě, těch scén, které by mi skutečně utkvěly v paměti, má pouze pár (třeba takové zdůvodňování výběru pistolí), jen ti hlavní hrdinové jsou opravdu výborní (pro mě byl nejlepší Pesci, v těsném závěsu s Al Pacinem). A pak filmu nechybí nesporná řemeslná kvalita (pokud tedy nemáte problém s nepříliš přirozeným „omlazováním“ postav). Což sice není málo, ale ani dost na to, abych byl z tohohle filmu nadšený víc než lehce nadprůměrně, a přesně takové bude i mé celkové hodnocení. ()
Nevtáhnul. Bohužel. Výpověď nájemného vraha ve službách americko-italské mafie, kterému se stalo osudným zavraždění šéfa amerického odborového svazu řidičů nákladní dopravy. Bez větších vzruchů, nápadů, šťávy i energie. A skvostné omlazující technologie na tom nic nezmění. Gigantické množství dialogů, které řeší, co už mnohokrát předtím. Nostalgické ohlédnutí za dobou minulou má své nesporné kvality, sešlo se v něm po herecké stránce téměř to nejlepší, co mohlo (vedle velikánů Pacina a De Nira mě moc potěšil návrat legendárního Joea Pesciho), ale přeci jen je to obří několikachodové menu servírované na luxusním porcelánu (kamera, střih, zvuk, výprava – všechno šlape), ovšem s malým množstvím skutečně dochucených soust. Někdo si pošmákne, mně to drhlo v krku. ()
Během sledování jsem měl pocit, že jsem zestárl asi o 10 let. Tak dokonale gerontokraticky na mě Irčan zapůsobil. Běžně americké filmy jsou ustrojené na publikum, které je ochotné přijít do kina, tzn. na mladou generaci, tohle cílí spíš na pamětníky, kteří mají nakoukanou Scorseseho mafiánskou klasiku. I když mám celou tu hereckou partu, kterou doufám naposledy Scorsese shromáždil, rád, mám pocit, že tenhle pomníček už nebyl třeba. Jak poznamenal už můj oblíbený noriaki, je to rozvleklé, umělé a málo rafinované. Přidávám se k tomu hlasu. Až na to nepřirozené omlazování, které stejně funguje jen z poloviny, protože chůze i gestikulace leccos prozrazují, na tom snímku není nic vyloženě špatně, ale zároveň tam není nic, co byste konkrétně ve Scorseseho tvorbě neviděli už dávno v mnohem lepší formě. Kladné ohlasy filmu minimálně zčásti po mém soudu vyplývají z fenoménu "Oscara za celoživotní tvorbu". Zhlédnuto bez nadšení a nadvakrát, protože napoprvé jsem to po 30 minutách unavěně vzdal. Ale dvě hvězdičky by přece jen byly málo, na to je Scorsese příliš dobrý filmař. A i v té šílené stopáži se sem tam dá najít zajímavý filmový moment. Celkový dojem: 50 %. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (39)
- Dle Michaela Franchezeho, bývalého Capa rodiny Colombo, nebyl Hoffa zavražděn Frankem Sheeranem a už vůbec ne způsobem zobrazeným ve filmu. Dle jeho slov bylo Hoffovo tělo pohřbeno na velmi „mokrém“ místě. (Sealteam6)
- Robert De Niro se v jedné scéně z filmu Mafíani (1990) označí jako „Irishman“. (Punisher)
- Režisér Martin Scorsese prohlásil, že herec Joe Pesci byl pravděpodobně požádán více než 50krát, aby se ve filmu objevil, než svou roli přijal. (MarLin)
Reklama