Světová invaze

Světová invaze není žádný epic fail a kdo nechce vidět mariňáky proti emzákům, jak se navzájem vraždí v ulicích Beverly Hills, ať si raději splete sál. Další z mnoha variací na Válku světů se vyznačuje neskutečně akčním průběhem, (v rámci možností konečně) logickým postupováním armády a zajímavými alieny. Zbytečných dialogů je tu minimum a jsou přerušované akcí a vtipnými hláškami (chci na rande s Michelle...). Mnoho zajímavých nápadů (konečně někdo pitvá protivníka přímo na bojišti, vysvětluje sílu a hierarchii velení u alienů, vojáci využívají mozek víc než kdy dřív, atd.) se protíná s působivou velkolepostí, i když někdy ztrácí body buď kamerou nebo střihem. Osobně jsem se 116 minut ani chvíli nenudil, ani tu nenacházel ani polovinu patriotismu/patosu jako v Dnu nezávislosti (kdo ano, měl by si dát opáčko). Já jako milovník sci-fi a akce, který nechtěl dostat žádné hluboké myšlenky o smyslu života, vesmíru a vůbec (stejně je to 42), jsem spokojen a těším se na opáčko bez plátna. Více zde. PS: potlačení Eckhartovy image usměvavého hezouna velmi potěšilo. PPS: pro mě zatím nejlepší práce Briana Tylera. (10.03.2011)

Nevadí mi patos. Ani armádní ideologie. Ani roztřesená kamera. Ani cílení na hráče videoherních stříleček. Ani nudné usmrcování. Vadí mi jen ta všudypřítomná, všeobjímací, smrtelná nuda. Jeden z filmů, se kterým jsem dokonale inkompatibilní, žádný úsměv, žádná emoce, žádné naštvání, žádné eye-candies, žádná mentální stopa, prostě nada. Jakoby nikdy neexistoval. Což je unikát, z kterého filmu odejdete jako tabula rasa? :-) (16.03.2011)

„Sempre Fi!“ vesmírná verbeži s kolonizačními sklony aneb s puškou v ruce, s ohněm v srdci, uhání vpřed Mariňák.. Je otázkou, co člověk očekává od žánru invazní sci-fi. Jestli Rolandovy úchylné hrátky s laserovým paprskem odstraňujícím z mapy Washingtonu Bílý dům a jeho chrabrým vedoucím nekompromisně kropícím ze stíhačky roztahovačné zelené mužíky v létajících strojích nad rozvinutou standartou Spojených států nemimozemských a nebo něco více realistického, na omezeném prostoru a zasypané hromadou krvavé sutě. Byť s koňskou dávkou válečného patosu, všudypřítomného "join us" poselství US Army, kameramanem, co se bojí o místo, až se třese a scénářem, u něhož lze místy připsat autorství nadprůměrně inteligentní amébě z Jupiteru. A vůbec, tu patetičnost bych zase tolik nevyčítal, protože kdyby tato situace čistě hypoteticky nastala, tak bychom těm blonďatým, pihovatým klukům s výcvikem nakonec byli vděční, neboť námi hozený notebook a hrozba ubodáním propisovací tužkou za zpěvu písně: „Jednou budem dál“ by asi mimozemskou okupaci nezastavilo. Takže raději volím druhou možnost, už jen díky představě rande s Domina Latina M.Rodriguez, na které bych se dostavil v neprůstřelné vestě a azbestových trenýrkách a taky kvůli panu štábnímu Eckhartovi, který by mě donutil přestat nosit boty se zapínáním na suchý zip a láskyplně by se mnou modeloval plastelínové figurky z C4. Mimochodem, ono slavné: „Nachystejte mi uzenáče, na snídani jsem zpátky!“ z úst Eso Rimmera vlastně dostalo v kontextu s děním v tomto snímku zcela jiný rozměr. Teď už vím, že to paradoxně znamená absolutní klid pro kuchaře, neboť když je třeba zachránit vlast, potažmo matičku Zemi, není čas se cpát.. (28.03.2011)

„Nie ste prvý ani posledný, komu pobili mužstvo. Oni by s vami išli aj do pekla, pane.“ – „Aj vy?“ – „Aj ja. Rozhodnite sa, či doľava alebo doprava. Mne je to fuk. Ale ROZHODNITE SA.“ Trocha sa na Liebesmana hnevám, že taký jednoduchý námet natiahol na dve hodiny; kebyže to skráti o 25 minút, bolo by to svižnejšie a tých 60% zaslúženejších. Pôvodne som totiž chcel dať len 40%. Potom som si ale spomenul na všetky tie mizerné kópie „najlepších filmov na svete, v ktorých si mariňáci a mimozemský šmejd dáva na prdel“ (samozrejme VOTRELCI a PREDÁTOR) typu DOOM či ZOMBI: POČIATOK a rozhodol som sa, že by bolo neférové dať SVETOVEJ INVÁZII iba 40%-né hodnotenie. Režisérovi sa raz za čas podarilo dať dokopy scénu, z ktorej som mal príjemné zimomriavky (finálne zlanovanie z helikoptéry, záverečné „raňajkovanie“), Aaron Eckhart je „muž svojich chlapcov“, pre ktorého je radosť položiť život a technická stránka je kvalitná, od realisticky zdemolovanej výpravy po realisticky znázornené mimozemské letúne. Celkovo mi jednanie postáv (ľudských i mimozemských) pripadalo v rámci danej extrémnej situácie logické a na mieste. Každopádne je to zároveň i jedna veľká rachotiaca rutina, ktorá neponúkne nič, čo by neponúkli už spomínané filmy (alebo SLZY SLNKA, ČIERNY JASTRAB ZOSTRELENÝ, DISTRICT 9, VOJNA SVETOV a FINAL FANTASY: ESENCIA ŽIVOTA). (29.03.2011)

Rôznych pohľadov na mimozemskú inváziu vzniklo nielen v posledných rokoch nespočet, ale zatiaľ čo väčšina z tých, ktoré sa snažia situáciu pojať trochu veľkolepejšie prinášajú skôr beznádejný pohľad na decimovanie ľudstva, ktoré sa zachráni na poslednú chvíľu, tak Svetová invázia na to šla inak a chcela ponúknuť skôr regulérnu vojnu proti silnejšiemu, ale predsa len stále poraziteľnému nepriateľovi, čo mi vyhovuje a síce to nevyšlo úplne ideálne, ale aj tak som s výsledkom celkom spokojný. Úvodné zoznamovanie s postavami ma s výnimkou hlavnej postavy vôbec nezaujímalo, ale film sa tým našťastie dlho nezdržiava a tak už po chvíli začnú náznaky, že sa deje niečo podivné až po prvý útok, čo ma bavilo zase dosť a keď už vojenská jednotka vstúpi do akcie, nie je to síce ideálne, ale už sa na to dobre pozerá. Určite ma mrzí, že sa film tejto invázii nevenuje o niečo rozsiahlejšie, ale je to prakticky čisto z pohľadu malej vojenskej jednotky, no nad to sa dá povzniesť, skôr ma mrzí, že ani toto tvorcom nevyšlo úplne ideálne. Plusom je, že film sa už stále venuje len tomu hlavnému, ale nanešťastie aj tých záporov je tu celkom dosť, časom to začne byť trochu stereotypné, často to pôsobí dosť hlúpo, nájde sa tu pár prakticky až otravných dialógových sekvencií a samozrejme práve v tých najnevhodnejších chvíľach a hlavne na stvárnení tejto mimozemskej invázie si mohli dať tvorcovia viac záležať, lebo je to až príliš nelogické. Hlavne to, že mimozemšťania po globálnej stránke dosahujú veľké úspechy a pritom v akcii sú možno až na ten prvý stret dosť neschopní. A tak to pôsobí dojmom, že keby mala vojenská jednotka lepšiu podporu, nemali by mimozemšťania najmenšiu šancu. Ale našťastie sa mi podarilo naladiť na tú správnu vlnu, preto mi tie zápory až tak moc nevadia, hlavne, že to má výborné tempo, keďže sa tu prakticky stále niečo deje, vyhovuje mi tento štýl militarizmu a väčšinu času si to udržuje slušnú úroveň zábavnosti. Ale chcelo by to lepšie postavy, Aaron Eckhart ako vojenský veliteľ ma bavil, má na to charizmu a plusom je aj Michelle Rodriguez, ale tým to končí, ostatní vojaci mi prišli prinajlepšom zameniteľní, alebo rovno nesympatickí. Po akčnej stránke musím určite pochváliť, že jej je tu plno, je ideálne rozložená po celom filme a technicky veľmi dobre zvládnutá, ale predsa len mohla byť trochu rozmanitejšia. Takto ma približne polovica akcie aj dosť bavila, napríklad taký hromadný prelet vrtuľníkov nad bojovou zónou, celé finále, akcia na moste alebo zničenie lietajúceho stroja, ale ten zvyšok je už skôr len pozerateľná, ale ničím výrazná výplň. A tak režijne a technicky tomu až na tie nefungujúce emocionálne scény v rámci možností nemám moc čo vytknúť a pochváliť musím aj slušnú hudbu. Takže v rámci tejto tématiky sa nájdu určite aj omnoho hodnotnejšie filmy, ale ani Svetová invázia nie je najhoršia, napriek mnohým záporom ponúka aj plno kladov a dokážem sa pri nej zabaviť aj opakovane. 72% (11.03.2011)