Světová invaze

Mnoho lidí přirovnávají film (procentuálně) s ostatními filmovými šlágry a tak si udělám vlastní mix. Vemte si klasiku Mars útočí, odeberte veškerý humor, přidejte hromadu odkazů na neohroženou americkou armádu a vražte tam podprahovou reklamu na rekrutování dětí. Výsledkem je Světová invaze. (10.03.2011)

Uznávám, že víc než na ten film koukat bych ho chtěl pařit. Ono to totiž vypadá jak zfilmovaná verze Modern Warfare, akorát s ufonama místo Rusáků. Je tam použito hodně prvků moderních videoher - záchrana rukojmích, stealth akce do nepřátelské základny a nakonec obrana perimetru, než přilítnou rakety. Ty akční scény jsou bomba, to mi nikdo nevymluví, ale uznávávám, že ten patriotismus může někomu lézt na nervy. Mě ale naopak scény jako, když všech sedm zbylejch mariňáků slanilo za Eckhartem a šli těm zkurvenejm ufonům nakopat prdel za zvuků patriotický hudby fakt bavily. (11.03.2011)

2 a 1/2. Jonathan Liebesman je velmi šikovný realizátor. Technicky je Světová invaze parádní, zvukově i trikově na hraně možností a chytře využívá i paradokumentárních prvků a pseudotelevizních záběrů. Díky tomu by člověk tipoval dvojnásobný rozpočet. Problém bych neviděl ani ve scénáři, který sice připomíná verbovací spot pro mariňáky, ale Abrams nebo Cameron by i z tohohle destilátu apokalyptických a válečných scífek zvládli udělat famózní podívanou. Jenže elitní režiséři jejich typu si víc hrají s vyprávěním, s rytmem jednotlivých scén a netopí se tolik v jednotvárné změti rozklepaných záběrů a detailů. A naplno nechávají vyznít ty nejpůsobivější scény a nejvíc cool momenty. Dovolí vám se kochat. Ve Světové invazi na kochání nebo prožívání bohužel není čas ani prostor. Výsledek se tak hodně blíží uspěchaným a nevyváženým blockbusterům typu Transformers 2 a Terminator: Salvation. (12.03.2011)

Nevadí mi patos. Ani armádní ideologie. Ani roztřesená kamera. Ani cílení na hráče videoherních stříleček. Ani nudné usmrcování. Vadí mi jen ta všudypřítomná, všeobjímací, smrtelná nuda. Jeden z filmů, se kterým jsem dokonale inkompatibilní, žádný úsměv, žádná emoce, žádné naštvání, žádné eye-candies, žádná mentální stopa, prostě nada. Jakoby nikdy neexistoval. Což je unikát, z kterého filmu odejdete jako tabula rasa? :-) (16.03.2011)

#34 Hodnocení musím přece jenom sundat o ten stupínek níž, to ale neznamená, že je tento film snad špatný. To vůbec ne. On je dobrý, jen jeho potenciál je nedostatečně využitý a nemám takový ten pocit, že se ve mě film "rozležel". V kině spokojenost, pocit blaha. Ještě ten večer jsem téměř srovnával s Dnem Nezávislosti (oba jsou to defacto jiné filmy, ale tématicky podobné a čistě z diváckého pohledu jsem Invazi hodnotil téměř stejně dobrou jako Den Nezávislosti) ale dnes už vím, že kvalit jeho staršího nevlastního bratříčka prostě nedosahuje. Jako instantní záležitost na zahnání nudy dobré, jako film, který vám něco dá, uspokojí nějaké vaše tužby nebo o něm poté budete sáhodlouze diskutovat - to určitě ne. (25.05.2011)