Kollegiet
Room 205
Režie:
Martin BarnewitzScénář:
Jannik Tai MosholtHudba:
Tobias HylanderHrají:
Neel Rønholt, Mikkel Arndt, Julie R. Ølgaard, Mira Wanting, Jon Lange, Rikke Lylloff, Michael Grønnemose, Peter Hald, Ask Hasselbalch, Morten Brovn (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Jedna dívka, jeden pokoj plný přátel
… a jeden silný nepřítel
Katrine se právě přestěhovala do města. Bydlí na studentské koleji v pokoji, ve kterém nedopatřením probudí ducha, který se začne mstít. Společně se svým novým přítelem Rolfem, se Katrine snaží ducha zastavit, dříve než vyvraždí celou kolej. Objevuje se mnoho otázek, ale jedna je zvláště děsivá – z domu se nikdo nikdy sám nevystěhoval. Předchozí obyvatelé v něm vždy zemřeli.
Zatímco Katrine s Rolfem hledají řešení, lidé umírají a zbývají už jen nejbližší přátelé.
(oficiální text distributora)
Recenze (46)
Já nevím, nebýt toho konce, je to nejspíš i na ty 3*. Špatné to rozhodně tolik nebylo, ale nečekejte, že to nabídne cokoliv nového a nevídaného... Hlavní hrdinka hezká, příjemná, milá, takže už jen proto se na to dalo dívat. Jen ta kamera byla otřesná, ale nevím, co jsem čekala od filmu z roku 2007 na netflixu. Takže ano - jednou se na to podívat dá a neurazí to. ()
No jedna velká nezáživná nuda. Poslední půl hodina se to snaží zachránit, ale už je to málo. Vraždící dívka co vylejzá ze zrcadla. Před časem jí znásilnili a ona se na to musela dívat v zrcadle, pak šáhla na elektriku a bylo poní. Jenže ted nová studentka co bydlí v onom pokoji rozbije zrcadlo a ona se dostane ven a vraždí. Poměrně laciný a fádní děj bez větší atmosféry. Příběh je hodně nezáživní a nepřehledný. ()
Pre fanúšika horrorov to musí byť útrpné brnkanie na nervy. Predvídateľný príbeh sa totiž odvíja rýchlosťou Tarkovského filmov pustených na spomalený pohyb. Filmových fajnšmekrov nadchne aspoň oldschoolový feeling kameramana: jeho práca s protisvetlom, zdôrazňovanie "sklených" plôch, odrazov a "zrkadlových" efektov má mimoriadne vysokú kultúru. Lenže čo s tým, keď zo scenára, ktorý bol k dispozícii, by nevykresal nič príčetné ani Ridley Scott krížený s Christopherom Nolanon. Vznikol teda podivuhodný kríženec: kultivovane natočený dánsky film spárený s prežutou "šikmookou" ducharinou, ktorý sa vlečie, vlečie a vlečie: a nič sa nestane, ak vám aj utečie. Aj tak sypem až tri hviezdičky - aspoň za tie pekné "hrátky" kameramana. ()
Klasická japonskem načichlá duchařina (prosil bych zase někdy ducha, který není jako holografická projekce a netřepe se, prosím!!!!), která je zajímavá svým hodně pomalým stylem vyprávění. U mě ta pomalost nebyla vůbec na škodu, naopak, docela se mi to zamlouvalo (stejně jako hlavní hrdinka jak vzhledem, tak herecky), dodávalo to filmu takovou zvláštní příchuť a atmosféru. Ne že bych se u toho bál, ale brnkalo mi to na nervy... 3,5* ()
Nenáročná ducharinka bez nápaditých, či mimoriadne efektívnych “jump skérov”, ktorá síce herecky taktiež neoslní, no mne “Pokoj dvastapiet” rozhodne neprišiel ako úplne nevydarená vec, ktorá by mala v podobe “odpadov”, schytávať jednu facku za druhou. Má totiž takú zvláštnu atmosféru, pôsobí celkom tajomne, ani samotný príbeh nie je úplne na zahodenie. Popravde, poslednú dobu nebolo veľmi načo kukac, prehovoril ma aj “dabing”, a tak zrejme aj vďaka tomu, vyslovene nebanujem. ()
Reklama