Hlad

Spoilery! Na začátek se přiznám, že nemám zrzavé ochlupení a ani nepiji ranní čaj s mlékem, tedy nejsem ani Ir ani Brit. Nějaké historické záležitosti mi v dané oblasti nejsou známé a ani nemám závratnou chuť si dělat přehled. Danou situaci mi postupně částečně nastiňoval samotný snímek. Forma je velmi minimalistická. Ve snímku je jeden delší dialog s knězem, jinak je takřka němý a divákům jsou události servírovány pomocí záběrů statické kamery s lehce artovým nádechem. Je jasné, že tato forma nesedne každému. Já se řadím mezi tu skupinu diváků, kterým tato forma chutnala. A chutnala mi velmi. Pokud během filmu hodláte něco konzumovat, tak vám to pravděpodobně příliš chutnat nebude. Stěny natřené hovnama, chodba plná chcánek, pohled na malé žížalky, pohled na masturbující pány, či přenášení předmětů v ženské jeskyňce, nejsou věci, které by zdravému člověku zvedly chuť k jídlu. Spíše asi naopak. Zobrazení hladovky bylo velmi pěkné. Fassbender ji vydržel držet 66 dní a jeho tělo bylo nádherné. Dlouho jsem neviděl nic, na co by se mi koukalo tak nepříjemně, takže za to u mě snímek sklidil body. Hladovka je dost nepříjemná záležitost. Taky jsem si 4denní nedobrovolně vyzkoušel, takže vím o čem mluvím a dokážu se do role hlavního hrdiny naplno vžít. Celkově snímek vidím na slabší 4 hvězdy. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka Mireldis. (25.02.2017)

Skupinka prívržencov republikánskej armádnej zložky IRA, odsúdená v Severo Írskej väznici Maze, zahájila hladovku. Jej cieľom je dosiahnuť status označenia "politický väzeň". Toto zaradenie by im zabezpečilo miernejšie tresty, lepšiu stravu či zaobchádzanie. Namiesto toho sa dostávajú do otvoreného boja s "bacharmi", ktorých praktiky hraničia s neľudským správaním. Píše sa rok 1981 a toto je skutočný príbeh o udalostiach, ktoré otriasli svetom. Bez ohľadu nato, aké "čisté" úmysly malo zoskupenie IRA ( zabezpečenie slobody osamostatnením sa Írska od V. Británie ), príde mi prinajmenšom za vlasy pritiahnuté, že každý na tomto svete, chce dosiahnuť svojho cieľu za pomoci násilia, vraždenia a páchania iných zverstiev na obyčajných ľudoch ( nie, že by bola V. Británia svojim kolonizovaním bez viny ). "Hunger" vo mne vyvolal minimálne emócie. Nuž, vraždili, tak sa s nimi zaobchádzalo tak, ako by sa malo s každých vrahom. Nech si to každý obráti na seba, nech si každý o mojom názore myslí čo chce ( lebo údajne je táto skupina vďaka svojim skutkom z minulosti, v boji za "slobodu", stále "populárna" - no mne sú jej kroky rovnako proti "srsti", ako akýkoľvek výstrel z pušky amerického vojaka v Afganistane, Iraku či Vietname. A snáď nemusím pripomínať, že tam o slobodu nešlo, že? ). V poslednej polhodinke niekoľko scén vzbudilo odbor či "nechuť". Sebatrýznenie je však rovnako chorobou, ako seba-poškodzovanie. Osobne mi hlavného hrdinu vôbec neprišlo ľúto. Áno, je to smutné. No za všetko si predsa mohol sám. Bude snáď niekto niekedy obhajovať kroky Nórskeho vraha nevinných detí Breivika, ktorý chcel taktiež, ako iný šialenci dosiahnuť zmenu politického smeru násilím? Na záver, film dobrý, herecký výkon hl. "hrdinu" taktiež, ale - nuda. Možno to tak pociťujem z dôvodov "totálneho" odosobnenia sa, no fanúšikom ( skutočných ) vrahov som nikdy nebol. (25.02.2014)

Ticho na začátku, ticho na konci a mezi tím předlouhý dialog, který osvětlí vše. Tedy, skoro... je třeba vědět něco o vztazích mezi irčany a anglány v průběhu 20. století... a přiznávám, že tady mám mezery. Mimo jiné mě film ale přiměl si o tom zjistit něco víc. Na výběr je toho dost: http://www.irishfilm.net/IRA.html (05.11.2009)

Film, jenž skrz explicitní fyzické utrpení vykresluje utrpení duševní, čímž způsobuje empatickým divákům utrpení emoční natolik silné, až mají tendenci nazývat ho fyzickým... Co se ale za tím vším utrpením skrývá je nejasné, můj problém s Hladem je, že mi nedává nic, co pozřít, nečekám, ani nechci u artfilmu jasnou, doslovnou pointu, ovšem Hlad je až příliš moc o pocitech a málo o skutečném poselství, o okolnostech a dokonce i málo o myšlenkách, pokud tedy pomineme myšlenku: trpět za své přesvědčení. Z filmařského hlediska je pro mne McQueenův debut mnohem zajímavější - svým pozvolnějším tempem, delšími, statickými a strohými, avšak důsledně promyšlenými záběry se Hlad řadí spíše k artfilmům, avšak zůstává na hranici této škatulky, kde jsou artfilmy stále záživné a ani v dlouhých, tichých částech neinklinují k úmorné zdlouhavosti a nudě. 7/10 (09.05.2012)

Nemám rád tenhle typu filmů, a vlastně ani nemám rád filmy o Severním Irsku - "Hlad" mě minul podobně jako třeba "Krvavá neděle" z r. 2002 od Greengrasse. Nepamatuji se, že bych kdy viděl na obrazovce ČT2 film tolik plný explicitního násilí a "šokujících" záběrů. Bez vysvětlujících titulků na začátku a na konci by tento film přišel o polovinu své naléhavosti. O ten zbytek se minimálně u mě připravuje svou málomluvností a statickými záběry, které mě až iritovaly. Tematicky podobný film "Bumerang" z r. 1996 od H.Bočana mi dává větší smysl. (10.05.2011)