Železný stisk

Tady ta špína smrdí za tři rohy. Hned v momentě, kdy Clint rozjede kolečka osudu, čujete, že si na něm někdo vyleje vztek. A to je to přitom policajt. Jeho filmařské řemeslo tu nicméně netrpí. Vlastně ani jeho role, která je zase správně chladná a brutální. Spíše to nemá tolik napětí, kolik bych si přál a finále je taky jedna velká stylová přeháňka, kde Clint s tím chlapským finálem tlačí brutálně na pilu. (22.03.2023)

Clint, Sondra, úchvatný heroický plakát od Franka Frazetty a absurdní finále s obrněným autobusem projíždějícím kordonem uniformovaných policistů a rozstříleným na sračky. Clintovy filmy se Sondrou Locke (jeho dlouholetou přítelkyní) jsou kapitola sama pro sebe. Locke nevypadala kdovíjak dobře a ani to nebyla žádná velká herečka a jen Clint ví, proč s ní hrál v celkem 6 filmech. A jen Clint ví, proč neudělal z GAUNTLETU další sequel DRSNÉHO HARRYHO. Každopádně jde o typické eastwoodovské akční béčko 70. let, s jednoduchým fajn námětem (připomínajícím námět posledního Harryho), průměrným scénářem a režií a dostatkem akce (pěkná havárka helikoptéry), ne už tak úderných eastwoodovských dialogů a hlášek. (10.01.2007)

Nesmírně zábavná sebeparodická variace na Dirty Harryho. Nahláškovaná až po okraj a s množstvím groteskních postaviček (démonizovaný zkorumpovaný komisař, prosťoučký dobrosrdečný parťák, bodrý policista chlípník či zastydlí hippies na motorkách), kterým vévodí vyhořelý a tak trochu natvrdlý detektiv Ben Shockley dospívající k životně rozhodujícím zjištěním jen za pomoci oprsklé prostituující mužatky ztvárněné roztomile přehrávající Sondrou Locke. Příběh i přes svou zdánlivou naivitu a plochost výborně funguje, dokonce je místy i celkem přesvědčivě dojemný - především ve vyobrazení přirozeně sílící vzájemné nákonnosti mezi hlavními protagonisty, vznikající v těch nejnepříhodnějších podmínkách, a v jejich romantických vizích společné budoucnosti. Závěrečné Eastwoodovo heroické gesto vstříc jasné smrti působí trochu jako z nějakého historického spektáklu, ovšem není ani zdaleka nechutně patetické, nýbrž je krásnou ukázkou bláhové odhodlanosti a nezlomnosti lidmi a životem zklamaného a zrazeného hrdiny v moderním světě. Zajímavé a netradiční je, že Eastwood za celý film nezastřelí jediného člověka a vlastně zde nedojde ani k jakékoliv přestřelce - veškeré akční pasáže sestávají z honiček v různých dopravních prostředcích a z několikaminutových scén totálních destrukcí aut, vrtulníků, domů a autobusů. Eastwoodovky, především ty šedesátkové a sedmdesátkové, jsou jednou z mých největších filmových lásek už od raného dětství a tahle patří k mým nejoblíbenějším - proto, a mimojiné i protože z tohoto filmu pramění moje dlouhodobá iracionální obsese Phoenixem, ji neobjektivně hodnotím takto vysoko. (06.04.2013)

Železný stisk je pro mě velkým překvapením, zvlášť když jsem před jeho zhlédnutím viděl zdejší hodnocení. Snímek prakticky hned po úvodních titulcích nabere dobré tempo a zrychluje až k výbornému finiši s autobusem. Mezitím je, díky na první pohled nesourodé dvojici Eastwood / Locke, zábavný a poměrně hodně akční. Clint tady opět, už poněkolikáté hraje postavu nevlastního bratra Harryho Callahana a opět to není na škodu - jemu ten ksicht na tyto typy drsných chlapíků prostě sluší a je v nich dokonalý. Stejně jako tady 80% (23.09.2009)

Moje největší guilty pleasure. Neskutečně pitomé a přepálené v každém ohledu, a vrcholící nejabsurdnější akční scénou všech dob. Jenže ta chemie mezi natvrdlým ožralým poldou Eastwoodem a prostitutkou s vysokoškolským titulem Locke funguje na jedničku, a ve scéně se sexistickým zkorumpovaným poldou si nelze Sandru nezamilovat. Ideál ženy. Napůl světice, napůl... (28.12.2017)