Reklama

Reklama

Epizody(4)

Obsahy(1)

Televizní zpracování humoristického románu Zdeňka Jirotky Saturnin, ze kterého až nůžkami střihačů vznikl stejnojmenný celovečerní film. Jiří Oulický, drobný pražský úředníček, jehož nejmilejší zábavou bývá poklidná večerní partička kulečníku s přítelem doktorem Vlachem, si nedávno najmul sluhu. Nebo přesněji - Saturnina. Protože Saturnin není obyčejný sluha, který by postával u dveří a říkal: "Dobré ráno, milady", anebo: "Jak jste se dnes vyspal, milostpane?" Saturnin je nezkrotný živel, poťouchlý dobrodruh s ďábelským smyslem pro humor, člověk nesmírně si vážící lidí moudrých a opovrhující osobami značně hloupými. A tak je více než jisté, že život Jiřího Oulického už nikdy nepoběží ve starých kolejích. Na hausbótu, v kavárně, v rezidenci Jiřího dědečka, všude je to jen a jen Saturnin, kdo má přinejmenším morálně navrch. (dopitak)

(více)

Recenze (106)

easaque 

všechny recenze uživatele

nostalgické -4* Sice píšu komentář jen ze vzpomínek, ale ty jsou hezké a proto nemám problém dát 4 hvězdy. Je to hlavně kvůli jemnému britskému humoru a slušnému hereckému obsazení. Saturnin mi trochu připomíná legendárního Enšpígla. Jednou se k němu určitě vrátím a posoudím znovu ;-). [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Trocha literální klasiky neuškodí...Ovšem knihu jsem zatím ještě nečetl, Toto seriálové zpracování bylo tedy mé první seznámení s legendárním Saturninem. I samotné zpracování bylo trochu víc knižní než filmové, ale docela jsem si to užil. Od tak opěvované klasiky bych možná čekal nějaký výraznější humor (tady hlavně někdo řekl sem tam nějaký bonmot), ale bylo to milé, Ondřeje Havelku je radost sledovat snad kdekoliv a ten noblesní nádech je osvěžující.   K tomu legendární Teta Kateřina. ()

Reklama

honza2510 

všechny recenze uživatele

Hodně mě zklamalo to, že film se neshoduje s tím co je psáno v knize (například bílý rapid je zelený, dědečkova fordka je škodovka - pokud se jí tak neříkalo, to nevím, řidič sanitky spal v autě a ne vedle vrátného na vrátnici atd. ). Také nejde nevzpomenout to, že tam plno věcí z knihy chybělo, nebo bylo zkráceno. A ještě jsem si slečnu Terebovou podle knihy představoval trošku jinak, ale možná jen při natáčení nenašly herečku shodnou s postavou v knize, no tři hvězdy si myslím bohatě stačí. ()

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

Zbožňuju knižní předlohu a tohle se jí rovná po bok. Pravda, je to sice "jenom" filmová ilustrace, která "jen" přesně ilustruje děj knihy, ale co na tom (podobné je to třebas u filmových Watchmanů)? Jel-li předobraz geniální, nemám co řešit, obzvlášť je-li tak geniálně obsazen jako se to povedlo Saturninovi, od Havelky přes Víznera (kterého jinak spíše nemusím, respektive dříve nemusel jsem) až po Petra Vacka. Všechny scény ve filmu se nevyskytující jsou stejně dobré a jsem si jistej, že se stříhalo jen pro dodržení stopáže. " Setapouch!! S.... S... Ss..Setapouch! Sobí Hnusec! " ()

bratr.Milan 

všechny recenze uživatele

Dobře odvedená práce, nic víc nic míň. Knižní předlohu jsem četl mnohokrát a prodlužuje mi život, protože se u ní často nahlas a dlouho směju. Seriál ji dobře adaptuje, herci jsou skvěle vybraní, zvlášť Oldřich Vízner, přesto je u mě kniha o stupeň výš a k humoru, který přináší obraz nepotřebuji, protože je slovní a baví mě si to sám představovat. Seriál bych hodnotil lépe, pokud by byl tvořivější ve vizuální stránce, kterou přidává. Takto mi to přijde jen jako ne moc originální ilustrace ke knize. To co je na seriálu skvělé vychází z knihy, vlastní invence je tu minimum. ()

Zajímavosti (6)

  • Nemocnice byla Dětské centrum při FTN v Praze. Dědečkova vila se nacházela v Hýskově. Jsou tu scény i z Valdštejnské zahrady. [Zdroj: filmovamista.cz] (SONY_)
  • Místo, kde kotvil hausbót, bylo Dětský ostrov v Praze. [Zdroj: filmovamista.cz] (SONY_)
  • Ondřej Havelka a Oldřich Vízner si celé natáčení vykali, až teprve na konci nabídl jako starší Vízner Havelkovi tykání. Vízner tykání až na konci nabídl z toho důvodu, aby si od „svého pána“ udržel patřičný odstup a lépe se mu tak hrálo podřízeného. (sator)

Reklama

Reklama