Kámoš k pohledání

Bývaly také doby, kdy ženy musely tahat své mužské protějšky na romantické komedie a někdy to s nimi úplně vzdaly a šly na romantiku samy, hezky ve skupince. Maskulinizace žen a feminizace mužů jde proti sobě a v ideálním případě by se měla protínat v ustanovení dokonalých párů. Nicméně, tyto trendy se značnou dobu navzájem míjí a dá se z toho křesat materiál pro spoustu „příběhů nedorozumění". V případě Kámoše k pohledání zvolili autoři komediální úhel pohledu a vykřesali toho hodně. Přez sprostá slova a kanonádu sexuálních narážek v zásadě vyznívá velmi konzervativně a „buržoazně". Odehrává se v prostředí lidí, kteří příliš nepracují, ale jsou skvěle zajištění, všechny problémy se řeší mávnutím kouzelné kreditky a mají nekonečné množství času zabývat se sami sebou. Zároveň žádnou z těch věcí, o kterých se tak otevřeně mluví, nikdy neuvidíte natvrdo, ba ani náznakem ukázané. Každá postava vyjma onoho klíčového kámoše Sydneyho je velice přesně vymezená a projevuje se stále stejnými reakcemi. Vývoj nastává vlastně jen u Petera, ale spíš jde o otevřenost než změnu osobnosti. Pořád zůstává podobný chlapecký a nevinný ňouma, jen se za to přestane stydět a předstírat muže ze světa velkého byznysu. (08.06.2020)

Je to sice furt to samé dokola, stále ten samý vývoj příběhu a podobné vtípky, ale díky sympatické herecké sestavě jsem si moc rychle zvykl na to, že v tomto žánru mě asi už moc překvapení nečeká (v tomto filmu rozhodně ne) a docela dobře jsem se bavil. Kámoš k pohledání je příjemná komedie plná prvoligových komediantů mladé generace (skoro všichni jsou ze stáje nynějšího komediálního krále Judda Apatowa) a nadprůměrných vtipů, která mi příjemně utekla, ale zase nemohu říct, že bych se válel smíchy po zemi, jako tomu bylo například u Zbouchnuté nebo Superbad. Kámoš k pohledání rozhodně patří k tomu lepšímu z dosavadní letošní komediální nadílky. 70% (31.07.2009)

Segelovo lehce přitažené, ale přesto pořád reálné hraní mi začíná sedět čím dále tím víc. Průměrné Kámoše k pohledání tenhle sympaťák pozvedl minimálně na sympatický průměr, což u komedie jež jede podle standartů žánru a ničím extra překvapí není vůbec špatné. Po stránce příběhu či zpracování nic extra, ovšem Segelova postava, hlášky a jím vytvořená atmosféra je hodně příjemná. Lepší tři hvězdy. I need to get some fucking friends. (21.01.2010)

Konečně film postavený na tom, k čemu sprosté americké komedie směřují zhruba od čtyřicetiletého panice: heterosexuální muž navazuje (pokud možno dlouhodobý) vztah s jiným heterosexuálním mužem. Průběh od náhodného seznámení k určitým řešitelným komplikacím odpovídá klasické romantické komedii a po závěrečném vyznání lásky logicky nemůže přijít nic jiného než svatba. Je příznačné, že muži jsou vykresleni jako dobrovolné oběti žen. Peterovi snaha vycházet ženám maximálně vstříc znemožnila najít si kámoše, pro Sydneyho představuje střídání partnerek zpestřující hru, kvůli které ve svém osobním životě zakrněl. Teprve společnými silami (si) mohou konečně něco dokázat. Alfou a omegou Kámoše k pohledání jsou hlášky, při nichž budou diváci zběhlí v popkultuře vrnět blahem a ti méně zběhlí dostanou zábavnou formou několik užitečných rad do života. Vypouštět plyny před přítelkyní se vážně nesluší. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Nathalie, ScarPoul (28.08.2010)

Zábavná komedie, která má hlavně ze začátku nepříjemně pomalé tempo, ale jakmile se poprvé rozezní RUSH (mimochodem coby nejlepší kapela na světě byla jmenována i ve Fanboys), tak už je to o moc lepší. Jenže to je až v 50. minutě. Jinak Paul Rudd podává skvěle uvěřitelný výkon, Jason Segal je pohodář jako vždy. (19.08.2009)