Zemský ráj to napohled

Nemůžu si pomoct, ale tyhle filmy už mě prostě nebaví. Sice je hezké, že je to na základě autobiografických vzpomínek, ale proč tu tedy nejsou skutečné postavy? Herecké výkony jsou celkem fajn, ale nic světoborného, ale celé to kazí to přesvědčení, že všechno bylo hrozné. Bylo, možná ne všechno, ale lidi byly svině, jenže to víme. Podobných filmů je natočeno až moc a není to způsob, jak se s dobou vyrovnat. Stejně se nedokážeme vyrovnat ani s tou současnou. (12.02.2015)

Jenže právě zdravě neuctivý úhel pohledu je tím nejlepším prvkem jinak prostřední, spíše televizně popisné komedie. Druhou oporu, která usmíří i uražené muže, tvoří představitelky matky a jejích dcer: Vilma Cibulková, Tereza Voříšková, Dana Marková. Od prvního záběru dlouhých nohou Voříškové nořících se ze stanu přes gag, kdy trio krásek vyloudí benzin zdarma, až po domácí striptýz této trojice pro Václava Havla se zkrátka předvádí potěcha očí; film se klidně mohl jmenovat Ženský ráj to na pohled. Navíc mu všechny tři kralují i herecky, zejména jedovatou ironií coby zbraní morální převahy. Nad muži, samozřejmě.Na jejich obranu nutno říci, že mají těžší úlohu, neboť se ocitají na hraně fraškovitých karikatur v čele s operetním Miroslavem Etzlerem. Lépe dopadli Jiří Dvořák, jenž k modelu kohoutovské velkohubosti dodal i tišší polohu, cholerická postava Jana Hartla a nevtíravý Jan Zadražil. Druhou půli opanuje - pod jiným jménem - Václav Havel, jejž Ondřej Vetchý hraje jako milého popletu, domáckého puntičkáře a dojemného svůdníka, jenž nevěry netají pod heslem „žití v pravdě“. Jeho námluvy u Gottovy nahrávky C’est la vie či objednávka striptýzu, jenž se pohybuje na hraně zamýšlené oddané něhy a bezděčné trapnosti, asi nezapadnou do vžitého mýtu. Filmařsky se Zemský ráj moc nevytáhl. Leporelo povrchních výjevů se zbytečně doslovnými dobovými detaily skládá v duchu seriálu Vyprávěj, zabrousí i k moralitě - když sousedka vytýká hrdinům: „Co my, obyčejný lidi?“ Chartisté i policisté tvoří jen trpnou stafáž a masové scény působí řídce, jako kdyby došly peníze na komparz. (07.07.2020)

Zajímavý pohled na dění uvnitř disidentské komunity. I kyž postavy mají fiktivní jména je jasné, že Tereza Boučková (Kohoutová) si "vyřizuje" účty se svým otcem. Podobně jako v její knize Rok kohouta je hodně silných momentů, ale také řada zbytečných (např. striptýz matky s dcerami) a zdlouhavých pasáží (např. oslava v restauraci a ztráta peněženky). Charaktery postav jsou přesvědčivé. Hudba: Jiří Chlumecký. (02.01.2011)

Irenka moc chtěla, ačkoliv ví, že její styl divákům většinou spíš nesedí, zmršila ale mnohé. Bestiář jsem ještě vzal, a pobavil se na úkor žen. Obsadit ale povětšinou dobré herce (až na neherečku Terezu Voříškovou, která se k filmu obecně dostala jak slepej k houslím, má neherecký chraplavý hlas a hlavně její postavy jsou vždy tak amatérsky zahrané) do filmu koprodukovaného Českou televizí (tedy jaksi už automaticky řazeného mezi ty "lepší" nové české filmy, narozdíl třeba od produkce konkurenční Novy) a dostat tak hrozný výsledek, to je už docela kumšt. Ať se na mě paní Tereza Boučková nezlobí, ale je to její kýčovitý scénář (anebo jeho následné úpravy pro film), co posílá Zemský ráj ke dnu. Hned na začátku se musíte zeptat: Proč Hánovi při setkání s tanky na mostě zběsile couvají, když v záběru je jasně vidět, že most je dost široký a na jeho pravé straně je celý pruh volný? Proč byly do takovéhoto typu hraného filmu použity dokumentární záběry (hokejové lze ještě prominout, pokud tvůrci neměli lepší nápad, jak navodit autenticitu)? Proč hraje Tereza Voříšková čtrnáctiletou, a za chvilku vypadá úplně stejně coby o devět let starší (ne milí maskéři, rozpustit jí copy opravdu nestačí!). A nejpalčivější otázka: copak v naší smutné socialistické minulosti neexistuje jiný den (a potažmo jiné téma) než 21. srpen 1968? Opravdu je nutné se pořád plácat na takhle malém hřišti? Nebylo už těch protistátních živlů a rozvracečů republiky zlegendarizováno dost? Přijďte za mnou, a napíšeme si scénář ze stejné doby, ale tak nějak neotřele. (09.06.2010)

Myslím, že tvůrci leccos podcenili.. na filmových kotoučích uvařili omáčku bez pořádného základu, přičemž potenciál by tu byl. Jenže postavy jsou jen letmo načrtnuté, moc se o nich a jejich minulosti nebo motivacích nedozvíme (třeba proč se otec chová jako sobecký debil), některé podněty si musíme domýšlet, vzpomíná se tu velmi povrchně a Irena Pavlásková jen dokazuje, že bezzubost Bestiáře nebyla náhoda. Rozutekl se jí obsah i forma, scénách chybí rytmus, napětí.. jiné jsou strojené, podivné. Plusem jsou pak herecké výkony Voříškové, Cibulkové nebo Hartla.. ** až *** (04.01.2011)