Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V létě roku 1968 se matka se dvěma dospívajícími dcerami a přítelem vrací z letní dovolené v Itálii. Je noc na jedenadvacátý srpen. A rozvedený tatínek se právě oženil ve Vídni se svou mladou přítelkyní. Takový je začátek filmu, jenž zachycuje jejich intimní osudy v nastávající éře normalizace, a který vrcholí Chartou 77. Vypráví příběh Marty, dvou dcer - Gábiny a Majdy - a jejich postupně přicházejících a odcházejících "tatínků". Zatímco někteří "tatínkové" se postupně snaží zvrátit kolo českých dějin, Marta a její dcery vzdorují následkům, které tyto jejich pokusy u komunistického režimu zákonitě vyvolávají. Matku a dcery poznamenává jak disidentské působení jejich blízkých, tak situace, do nichž se samy svými činy dostávají. Intimní pohled na soukromé životy v nelehké době napsala Tereza Boučková a inspirací jí byly vlastní zážitky a vzpomínky. Režisérka Irena Pavlásková natočila film plný bizarních i tragikomických scén, v němž dostaly velký prostor především herečky Vilma Cibulková, Dana Marková a Tereza Voříšková v hlavních rolích. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (313)

claudel 

všechny recenze uživatele

Naprosto nechápu tak nízké hodnocení a přitom to vidělo přes 600 lidí. Ještě, že jsem si od začátku v duchu říkal, že mě tento film určitě nezklame, protože Irena Pavlásková dosud nikdy nezklamala. Výtečné herecké obsazení, herci se opravdu snaží, příběh není bezduchý, opravdu nechápu, proč tady uživatelé po tomhle snímku tolik plivou. ()

Hedka 

všechny recenze uživatele

Nevadil mi ani tak spôsob spracovania, výkony, výprava, či réžia. Boli na pomerne dobrej úrovni. Znechutili ma prázdne ideály pochybného disidentu, povrchnosť, amorálnosť...A rozprávanie o nejakej "vnútornej sile maminky" mi príde ako svätokrádež. Žila som v tejto dobe - a ak toto je vnútorná sila a boj za pravdu, v čom je vlastne tá "sila"?! O čom je tá "pravda"?! Plytké a prázdne! Škoda vzácneho času! ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Tak neprávem podhodnocený film se na čsfd hned tak nepotká. Asi by se nejdříve slušelo připomenout, že scénáristka Tereza Boučková je dcerou Pavla Kohouta, tedy že mluví ,,zevnitř". Jistě, zobrazit disidenty jen jako sexuální štvance, a determinantu štvance politického odsunout někam na druhou kolej, to je velmi neobvyklý pohled a nezapadá do kánonu, jakým si tu představujeme točit o okolnostech kolem Charty 77. Proč ale zavedený kánon neporušit? Jistě se jednou dočkáme i sitcomu z období normalizace, proč ne tedy trochu kontroverznější pohled Terezy Boučkové a Ireny Pavláskové? Jak velký vlastně musí být onen časový odstup? Osobně mám silné výhrady ke scéně, kdy matka spolu se svými dcerami předvádí striptýzové vystoupení, což je sama o sobě tak zvrhlá představa, že i kdyby to byla nakrásně pravda a Tereza Boučková takovou situaci zažila, režisérka ji nejspíš měla se zdravou sebereflexí vystřihnout, jelikož je hodně neuvěřitelná. Zbytek filmu ale funguje a vztahy byly také součástí života disidentů. Lze samozřejmě mnohé namítat proti zobrazení dramatika (podobnost s Václavem Havlem je samozřejmě nabíledni) či hamletovského herce (Pavel Kohout se takto jistě neuvidí rád, i když je maskován prvky z biografie Pavla Landovského), ovšem jinak lze Zemský ráj to napohled akceptovat, i když určitě nedosahuje autenticity Špačkových Pout či třeba sugestivního PF 77 Jaroslava Brabce. Za analýzu by jistě stály pro režisérčinu tvorbu tak typické silné postavy ženské a mdlé až připrděné postavy mužské, proti tomu lze mnohé co namítat, ale paní režisérka asi takhle vnímá svět. Irena Pavlásková prostě točí ,,ženský film". Přesto si nenechejme tenhle film podobným vyhraněným rastrem zkazit a neberme celý projekt jen jako osobní vyřizování si účtů uvnitř klanu Kohoutových. Nadhodnocuji a dávám 4 hvězdičky, cca 50 procent si tenhle originální pohled nezaslouží. I když ,,mrazivá" není tahle komedie bohužel ani trochu... ()

Sobis87 

všechny recenze uživatele

Kinematografický ráj v nedohlednu ______ Pelíšky Jana Hřebejka nebo Rebelové Filipa Renče invazí vojsk varšavské smlouvy do Československa gradovaly, kdežto v novém filmu Ireny Pavláskové Zemský ráj to napohled s nečekaným příjezdem sovětských tanků vše teprve začíná. Píše se rok 1968 a československý národ začíná pomalu poznávat, že nastávající období normalizace nebude obdobím nejšťastnějším. ____ Hlavní postavou filmu je Marta, matka dvou dětí, které se po rozpadu manželství nedaří navázat harmonický vztah, což vede k častému střídání partnerů. Po prvních projevech komunistické agrese se rozhodne poslušně akceptovat nově nastolená pravidla, aby nijak neohrozila sebe a své dospívající dcery. Bývalý manžel Marty se naopak nezdráhá veřejně vystupovat proti sovětské okupaci, díky čemuž upoutá pozornost Státní bezpečnosti nejen na sebe, ale i na své blízké, a tak netrvá dlouho a tíha totalitního režimu padne i na jeho bývalou manželku a děti. Marta rázem přichází o místo členky filmového štábu a je odsunuta do archivu a jedna z dcer se nedostane na vytouženou vysokou školu, přestože úspěšně složila přijímací zkoušky. Vše se o to více zkomplikuje, když Marta začne pomalu ale jistě podléhat dvoření jednoho známého protestanta, který je permanentně pod dohledem Státní bezpečnosti, čímž přitáhne ještě větší míru pozornosti na svou osobu. ____ Scénář filmu Zemský ráj to napohled pochází z pera Terezy Boučkové, která za něj dostala cenu Českého lva v kategorii nejlepší nerealizovaný scénář, což by samo o sobě mělo být jistou zárukou kvality. Také tvrzení samotné autorky, že její literární dílo do jisté míry vychází z vlastních zkušeností, bylo nemalým příslibem působivého a především pravdivého vykreslení jednoho nelehkého období v našich dějinách. Jelikož jsem v útlém věku zažil až posledních pár let normalizace, nemohu pro nedostatek osobních zkušeností z vlastního hlediska posoudit, jak moc je scénář Boučkové autentický, přesto ale díky mnoha výpovědím starších generací a především jiným filmům jsem si i já dokázal udělat určitou představu o tomto období. Jednou z velkých hodnotných funkcí filmového média je možnost rekonstrukce, či – chcete-li – převyprávění historických událostí a jejich zprostředkování mladším generacím. Pokud by tedy Zemský ráj to napohled měl být pro mladší generace jakousi výpovědí o období začínajícím po roce 1968 a pro generace, které ho osobně zažily, zase jeho mrazivým připomenutím, obávám se, že film je z hlediska svého tématu poněkud povrchní. Prakticky se o sovětské okupaci na území Československa a s ní spojeným životem běžných občanů nedozvíme nic než to, čeho se nám dostane i při zběžném načrtnutí látky v hodině dějepisu. Pavlásková se jednoduše spokojila s tím, že pro vykreslení doby ukázala několik zvídavých estébáků, jak prověřují a zatýkají protestanty, hlavní hrdiny nechala jezdit ve starém modelu Škody Octavia a chodit v dobovém oblečení a některé z postav nechala kvůli svému politickému smýšlení nebo svých blízkých připravit o práci. ____ A to je celé. Místo toho, abychom se o životě v této době dozvěděli o něco více, se příběh stáčí k samotné postavě Marty a jejím milostným aférkám, což nemusí být zákonitě špatně, bohužel i tato dějová linka zásadně trpí, a to především díky nevěrohodné psychologii postav. Mnohým z nich chybí jasně dané motivace a divákovi nezbývá než hádat, jestli například Marta nestřídá partnery z toho důvodu, že hledá toho pravého partnera pro život, který by byl náhradním otcem jejím dcerám, nebo zda prožívá pouze vcelku nezávazné milostné románky. Stejně tak nevěrohodně působí i mužské postavy, což se naplno projeví ve scéně, kdy se dva z milenců Marty setkají v jejím bytě a místo toho, aby mezi nimi vznikla byť jen slovní potyčka, se spolu nakonec pustí do vaření. Takovéto chování nepochybně stěžuje všem hercům snahu o vytvoření uvěřitelných postav, naštěstí se ale v Zemském ráji sešla slušná plejáda talentovaných herců v čele s Vilmou Cibulkovou v roli Marty, Ondřejem Vetchým jakožto jedním z jejich milenců a Terezou Voříškovou v roli jedné z dcer, která tento rok hraje snad v každém druhém českém filmu, zde se jí ale oproti filmům Ať žijí rytíři! Karla Janáka a 2Bobulím Vláda Lanné dostalo trochu vděčnější role, jejímž prostřednictvím mohla dokázat, že není jen hezkou tvářičkou, ale umí i obstojně hrát. Pochvalu si zaslouží i Dana Marková, která ztvárnila druhou z dcer a přestože se po Protektorovi Marka Najbrta jedná teprve o její druhou roli v dlouhometrážním filmu, vedle ostatních herců se rozhodně neztratila. Pokud se jedná o vizuální stránku filmu, Zemský ráj to napohled trpí jedním z častých nešvarů české kinematografie, kterým je nedostatek finančních prostředků, což se o to více projeví právě u dobového filmu, který si žádá přeci jen velkolepější výpravu. Ve stínu jiného dobového filmu z tohoto roku – již zmíněného Protektora – je nejnovější film Ireny Pavláskové něco jako chudý a bratříček, který si musí vystačit pouze s několika málo dobovými automobily, dobovým oblečením a pár tanky. Prolog ve slunné Itálii a zakomponování dobových záběrů do filmového dění sice zpočátku slibuje mnohé, kameraman Marek Diviš ale brzo sklouzne do vod šedého televizního průměru. ____ Zemský ráj to napohled sice nepatří k tomu nejhoršímu, co bylo tento rok v České republice natočeno (Ulovit miliardáře stále vede) a tvůrčí záměr je z něho více než patrný, ten ale bohužel ztroskotává na povrchně vykreslení doby i charakterů, příběhu, který se kvůli absenci pevnější dějové linky rozpadá na průměrně vtipné fragmenty, což je ale na druhou stranu vyváženo angažováním kvalitních herců (kteří ale nemají moc co hrát) a poslední půlhodinou, která je ve svém celku opravdu působivá. 50% () (méně) (více)

Morien 

všechny recenze uživatele

Když jdu na nějaký film do kina, tak k němu většinou napíšu i komentář. Protože ono přece jen jak se člověk vrací domů přes půl města mrazivou nocí a hovoří o právě shlédnutém díle se soudruhem či soudružkou, najednou se mu začne chtít své myšlenky sepsat a vykřikovat tím: Dívejte, co si o tom klenotu/průseru myslím já! No a přesně to teď zrovna neudělám, i když jsem původně chtěla. Hvězdičky zhruba zprostředkovávají můj názor, i když se tím nějak moc přesně nevyjadřuju. Chtěla bych jenom říci, že během zpáteční cesty ze Zemského ráje jsem plakala hořké slzy, proč jsem raději nešla do kina na Tři sezóny v pekle, což jsem měla původně v úmyslu. ()

Galerie (53)

Zajímavosti (11)

  • Ve filmu zazní několikrát píseň Karla Gotta „C'est la vie“. (M.B)

Reklama

Reklama