Chi bi xia: Jue zhan tian xia

Ano, tahle část už jede bez zaváhání od první minuty, kdy se nám dostane staromilsky provedeného "V předchozí části" a plynule naváže na další peripetie kolem snahy o ovládnutí a obranu jižní Číny. Vše pomalu graduje, používají se lsti a podvody, některé zvlášť povedené, tančí se s meči, cituje se Umění války, hovoří se o vaření čaje a čaj tu má celkově důležitou roli (ano, to mi taky vadilo v minulém díle, tedy jeho nevýraznost :), dojde i na další humorné epizody, ačkoliv mají jistou pachuť nejistoty a tragédie, zvýrazňují se přátelství, bratrství a také romance, naopak dochází k osudovým rozkolům a vzpomínkám na nevinnou minulost a vše režisér, kameraman, střihač a hudební těleso podávají v neodolatelném východním hávu a stylizaci, obrazové poezii, dotažené k dokonalosti. A nakonec se ukáže, že pokud měly předchozí bitvy své nedostatky, bylo to kvůli tomu, že se většina energie vrhnula do té rozhodující, finální. A vskutku to stojí za to. Woo již našel pevnou půdu pod nohami a ohně můžou vzplanout. Heroické steče a oběti začít. A závěrečné zúčtování nemá chybu, i přes to, že by rozhodně nevadilo, kdyby film věnoval bitvě ještě dalších 20 minut, protože mám takový přetrvávající pocit, že některé části byly vystřiženy. Ale nakonec, hlavní je, že Woo nám přinesl dvoudílní epos, který jen sotva může hledat v současnosti konkurenci a mně osobně velkofilm, na který jsem již delší dobu čekal. Někde od dob Království nebeského a Pána prstenů. 9/10. (30.12.2014)

Konvenčnější snímek než první díl, leč stále výborný. Potěšila mě jeho svižnost, sevřenost a ráznost s jakou míře až k velkému finále, aniž by ztrácel něco na rozvážnosti a důrazu na taktizování, což jsou prvky které celé Chi bi odlišují od plejády obdobných filmů ze západní produkce. Někdo možná čekal vzplanuvší poslední bitvu monumentálnější a pamětihodnější, ale John Woo režíruje tak bravurně, že bych nebyl zklamán ani kdyby jeho historický opus uzavírala fackovaná hospodě. Vlastně toho není moc co vytýkat, výjma velmi lacině působícího digitálního ohně.... (22.03.2009)

V podstatě totéž jako první díl, opět je tu kladenej důraz víc na taktizování, strategie nebo lsti místo na bitvy, což při Woově perfektní režii a hereckých výkonech Tonyho Leunga nebo Kaneshira zase tolik nevadí a navíc to je podle mě přehlednější, propracovanější, postavy jsou jasnější a vizuální stránka hodně zajímavá, ale přece jenom čekat v přepočtu i s prvním dílem na závěrečnou bitvu téměř 4 hodiny, to je fakt moc a krom toho bych po takovým čekání očekával něco daleko monumentálnějšího, ale naštěstí díky Woově velkýmu smyslu pro dokonalý vizuální ztvárnění každičkýho záběru to působí i tak úžasně nádherně, i když se nejedná o žádnou převratnou bitvu, obzvlášť ten ohnivej podkres je perfektní. Celkově Woo svůj první velkofilm zvlád celkem s přehledem a někdo, kdo upřednostňuje děj a taktizování namísto bitev a soubojů, bude asi absolutně spokojenej, ale mě Woo úplně neuspokojil (13.03.2009)

Výrazně ukecanější pokračování, ale zase s pompézní bitvou na závěr. Dialogy jsou stále takové dost čínské a konečně jsem začal rozeznávat kdo je kdo. Díky tomu, že se velká část bitvy odehrává v noci, vizuál působí o dost lépe. Je to ohromná produkce, je to velkolepé, ale stejně jako jednička dějově dost prázdné a jestli se jednička aspoň trochu snažila o vykreslení historie, tak dvojka už je vyloženě heroická pohádka. (12.04.2024)

První Red Cliff jsem viděl asi před rokem a popravdě už jsem si vůbec nepamatoval o čem to bylo. No ale ono to vlastně není vůbec důležitý. Kdo s kým bojuje proti komu a proč to je u tohodle snímku pouze vedlejší záležitost. Prim hraje audiovizuální stránka - krásný hudební a zvukový doprovod, velkolepá, úchvatná výprava, skvělá dynamická kamera, když zpomalený záběry, tak efektivní (nikoliv na natažení už tak dlouhé stopáže), skvělej střih a v takovýchto superlativech by se dalo pokračovat dál a dál, že by to skoro vydalo na třetí Krvavé pobřeží. (27.01.2010)