Kajínek

KAJÍNKOVI nikdo na dlouhou dobu nevezme rekord za nejlepší návštěvnost za první víkend, ale ve výsledku jde o rozporuplné dílo, které dost dobře neví, koho chce oslovit. Jednalo by se o výbornou exploataci, jež bulvárním způsobem těží z domácích předsudků (zkorumpovanost policie, podsvětí ovládané vládními špičkami a vykreslení menšin) a vzhlížení k západu (scottovsky dravá forma s greengrassovsko-wooovskou akcí), kdyby nešlo o příběh inspirovaný skutečnými událostmi, a tak by mohlo jít o žánrově uspokojivý počin. Okázalý odkaz na I SPIT ON YOUR GRAVE dává na vědomí, že se bude operovat na bázi rape-and-revenge thrilleru. (Potenciální spoiler: rape - první část, motivace advokátky, revenge - druhá část po odtajnění motivace advokátky, Kajínek na útěku. Konec spoileru.) Jenže očekávání spojená se znalostmi žánru zde kolidují s obeznámeností se skutečným případem mírovského uprchlíka, tudíž ona část s pomstou není dostatečně uspokojující. Dalo by se polemizovat, nakolik má ona hořká pachuť po skončení odpovídat rozhořčení z vývoje demokracie po pádu totality, když i přes dobovou ukotvenost se setkáváme s řadou těžko nezáměrných anachronismů (vysílání zpráv v HD, současné mobilní telefony, notebooky či poznávací značky na automobilech), ale spíš jde o celkovou rozháranost celého projektu. Jako politický thriller by totiž film selhal, protože Marek Dobeš se sice etabluje jako žánrový znalec, ale nikoliv jako scénárista píšící sofistikovaná díla, a debutující režisér Petr Jákl nedovede vést herce, aby hráli v jedné poloze, celku dát soudržnou podobu a opodstatnit zvolené formální podstupy (rekontextualizace úvodní scény do nového významového rámce, rakurzy a tříštící se zvuková stopa, vystříhávání políček pro zdynamičtění a zběsilé sedmdesátkové zoomování i během rozhovorů) napojením na některou z postav, určitým typem myšlení či něčím podobným. Je tak jasné, co film říká, ale nemá ujasněno, komu to chce říct a proč mu to říká zrovna takovým způsobem. Navíc ty opravdu povedené exploatace slouží jako "historické dokumenty", aniž by byly explicitní v odkazování se na to, co se zrovna snaží reflektovat, a tak KAJÍNEK s odstupem času spíše poslouží jako důkaz toho, že kombinace exploatace a politického thrilleru inspirovaného skutečnými událostmi ve výsledku dost dobře nefunguje, ale dokáže blockbusterovou propagací natahat diváky do kin. (27.08.2010)

Mě osobně teda Jákl potěšil, že na českou filmovou scénu přines trochu toho dravějšího točení v americkým stylu, který asi okoukal, když sám šaškoval v Americe, sice to teda mnohdy s tou super akční a super nápaditou a dravou kamerou přehání, ale to nic nemění na tom ,že Jákl svůj debut zvlád fakt dobře a vidět v našem filmu kvalitní bitku, to je jako vidět Eltona Johna bez teploušských oblečků, prostě prakticky nemožný a Jákl to přece dokázal. (30.12.2010)

Filmová obdoba MF Dnes: bulvár, který si hraje na seriózní žurnalistiku. Exploatační atrakce (anální sex!, slzy!, krev!), za každou cenu zajímavá vizuální stránka a postavy, které lze charakterizovat jedním slovem (s vykřičníkem) dělají z komorního soudně-vězeňského dramatu skoro antickou tragédii. Všechno je na povrchu VELKÉ a DŮLEŽITÉ a rozhodně se od nás nežádá, abychom se pod tím povrchem moc šťourali. Role jsou rozdělené jasně, protagonista je superkladný borec, kterému parta sviní zmrvila život (čemu bych po odmyšlení titulku „inspirována skutečnými událostmi“ neměl problém uvěřit). Dramaturgie byla zvládnuta obstojně. Konec jedné scény probouzí zvědavost, co bude v té příští, jednoduché vizuální zkratky pomáhají s orientací ve vztazích mezi aktéry a podstatné informace jsou opakovány dost důrazně, aby vám po pár desítkách minut došlo to, k čemu se právnička šokovaně dopídí krátce před koncem. Použité formální prostředky jsou navíc natolik nadužívané, že na začátku většiny scén budete vědět, kam režisér míří (tady někoho zastřelí, tady někdo vyletí z vozovky), kvůli čemu je film prost jakéhokoli překvapení. Jakožto podívaná jak pro ty, kdo jsou vůči neskutečné naivitě neteční, tak pro ty, kdo se onou naivitou dokáží dobře bavit, Kajínek vyčnívá z žánrové české produkce, která tuhle "binární" možnost kulturního vyžití, určitý prvek sebevědomé brakovosti, nenabízí. 50% Zajímavé komentáře: Faidra, Psema, JFL, FlyBoy, NinadeL, Marthos, Dannysek4U, Pasifae, Jack.Pott (29.11.2011)

Efektně natočená akčně-thrillerová žánrovka podle důkladně proprané a dobře se prodávající kauzy. Nadstandartně kvalitní řemeslo, dobří herci, skvělá marketingová vějička a v nudném českém filmovém rybníčku sympatická snaha, ale přece jen je ta hra na Hollywood a drsňáky často úsměvná a scénář/realita pro mě zas tak zajímavá není. (20.12.2010)

Mírné rozpaky. Ano, ano, je tady první český akčňák v americkém stylu, doba pro tyhle věci myslím příhodná. Jen těžko by český film dneska ve světě uspěl, kdyby nenabídl krásný vizuál a kvalitní filmový soundtrack. Bohužel po většinu času se zdá že Kajínek nabízí pouze tyto dvě věci. Herecké výkony kromě Vladimíra Dlouhého naprosto mdlé. Ační scény sice přehledně sestříhané, ale je jich zoufale málo. Alice Bendová samozřejmě nabízí opět něco navíc. Petr Jákl myslím obstál. Co ovšem neobstálo byl jednoznačně scénář. Nejen díky Bendové a Michalu Dlouhém se mi nabízelo srovnávání se Sametovými vrahy. Vedle Vrahů (kde Dolanský rozehrál velekoncert) vypadá ovšem Kajínek naprosto neškodně. Přesto 50% za odvahu. (05.12.2010)