Věc: Počátek

Začnu tím, co se mi líbilo: prostředí antarktické stanice má pořád svou specifickou atmosféru a zejména prostřední pasáž, zakončená odhalováním nenakažených, má slušné napětí. Nápad s vyvrhováním neorganických předmětů je sympatický a titulkové naroubování na Carpenterův film rovněž. Někde na pomezí propasti se ocitají triky a celkové pojetí zrádného nepřítele - po roztomilých gore efektech originálu a jejich bizarní přiúchylnělosti není ani stopy, a ačkoliv digitální triky Heijningenova pokusu nejsou z nejhorších, svému předobrazu nestíhají sekundovat. Ani nemohou, jelikož zdejší potvory neustále řvou, hopsají a pobíhají, takže připomínají spíše řadové mrchy z nějaké akční videohry. Původním filmem nepostiženého diváka nová Věc možná relativně uspokojí, protože se dá stále nazvat neotřelou a ne úplně blbou (s vyjímkou úchvatně pitomého konce) podívanou, ale to je asi tak všechno. (28.11.2011)

"Odteraz sa na hviezdy budem dívať inak." Odkedy som prvý raz videl Carpenterovu legendárnu Vec, vravel som si, že by som veľmi rád videl "nórsky" prequel. O pár desaťročí neskôr mi Hollywood sen splnil. U mňa spokojnosť. Ku koncu je to síce trochu nuda, vesmírna loď vyzerá umelohmotne a zdalo sa mi, že sa tvorcovia stratili v počte postáv (najskôr sa mi zdalo, že je ich tam nejako málo a ku koncu ich tam bolo priveľa), ale body hore za náušnicu. Mám slabosť pre snežné horory a prequely. Najväčšou prednosťou scenára je, že dokáže prekvapiť. Poviete si, že je to blbosť, lebo veď vieme, ako to dopadne. Ale neviete. Teda, jasné, že viete, ale je tam plno prekvapení, ktoré z "nasledujúcej" jednotky nevyplývali. Joel Edgerton je dôstojný predchodca Kurta Russella a poteší množstvo sympatických nórskych ksichtov vo vedľajších úlohách. Gore je odporné, síce ho v niekoľkých miestach zbytočne kazí slabšie CGI, ale aj napriek tomu zaň dávam zmutovaný palec hore. Celosvetová tržba bola žiaľ nízka: pri rozpočte 38 ich snímka zarobila len biednych 31. (05.02.2017)

Místy dokonce napínavé, ba dokonce nápadité, jinak ale průměr všech průměrů. Ale i to se dneska vlastně počítá. Tenhle tým amíků a dvoumetrových Vikingů spíš klouže po povrchu, a když už se do toho (spolu s týmem trikařů) pořádně opře, ty pořádné grády mu chybí. Dusná atmosféra, sžírající nejistota i vzájemná nedůvěra přeživších verze Johna Carpentera se holt nepodaří každý den (i když nutno podotknout, že nepovažuju snímek z roku 1982 za nějaké žánrové veledílo, sorry), remake/prequel selhává hlavně v psychologické rovině. S postavami necítíme znepokojení, nevnímáme uzavřenost a stísněnost základny, je nám jedno, kdo půjde na řadu jako první, kdo druhý.. Na druhou stranu vizuál, minimum logických nesmyslů, kvalitně odvedená práce trikařů (s designem potvory si fakt vyhráli) i docela slušní herci zvedají pomyslnou laťku vzhůru. Mary Elizabeth Winstead nakonec slušná, asi fakt lepší než nějaká uječená blondýna s dlouhýma nohama. (04.01.2012)

Asi jsem na ty nové mainstreamové velkofilmy starý. Mně to prostě přišlo hrozně stupidní a taky zbrklé. Všechno je divákovi naservírováno až pod nos a mozkovou činnost může zapojit tak možná u náušnice. Na Carpenterově Věci byla krásná ta nejistota. Ta tady kvůli obrovské předvídatelnosti a hnusným efektům úplně padá. V úvodní části se jedná o béčkový monstermovie. V té další, která si nese potenciál z předchozích verzí, je vše řečeno hned zkraje, takže i neznalý divák, nemá vlastně co řešit. Ostatně ona i Carpenterova Věc měla náznaky béčkovosti, nebyla však tak hloupá. Na Antarktidě, kde i v létě je maximálně -10 stupňů (ale spíše méně), si v klidu sedí bez čepic a mají piknik? Objeví se mimozemská entita a vědci ji jdou pitvat tak, že nemají ani u pusy roušku? Na začátku se objeví megaloď, ale zdá se, že na ni všichni hned zapomenou? A ta věc s helikoptérou a jejími dvěma pasažéry? A řada dalších věcí. Navíc se samozřejmě nejedná o horor, jako spíše o prostinký "lekačák", který používá ty nejomšelejší žánrové prvky. Pokud mě na tomto prequelu něco skutečně potěšilo, tak je to krásné navázání na Carpentorovu Věc, i s použitím Morriconeho hudby, u kterého mi skoro ukápla slza. (20.11.2011)