Režie:
Drew GoddardKamera:
Peter DemingHudba:
David JulyanHrají:
Kristen Connolly, Chris Hemsworth, Anna Hutchison, Fran Kranz, Jesse Williams, Richard Jenkins, Bradley Whitford, Brian White, Amy Acker, Tom Lenk, Dan Payne (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Do zdánlivě opuštěné chaty v horách se uchýlí parta mladých lidí, kteří si chtějí užít chvíle svobody v divočině. Netuší, že je místo pokryté sledovacími zařízeními a technickými vychytávkami. Ve sklepě narazí parta studentů na mnoho bizarních předmětů včetně starého deníku sadistické rodiny Brucknerů. Bohužel jedna ze studentek vysloví latinské zaklínadlo. Brzy se tak prázdninový pobyt v romantické chatě promění v brutální hon sadistických zombií na své kořisti a v boj o život mladých studentů... (TV Barrandov)
(více)Videa (25)
Recenze (1 584)
Při současných globalizačních trendech narvat do jednoho filmu všechny ty americké supergaye z pomatených omalovánek pro tlusté děti, co se ještě neodvážili sáhnout na Heryho Potrata, protože nemá bubliny s velkými písmeny, je nasnadě, že bylo jen otázkou času, kdy ten šeredný, zakrslý plešatec a nekorunovaný král infantilních, nekonečných televizních sraček přileze zase se svou troškou do McDonalda. A tak tu máme eintopfové defilé všech možných hvězdotřpytných bubáků, kterými kýčovití rodiče strašívají své sebevědomé, pubescentní fakany, aby nešukali po lesích než prolezou střední školu a nastoupí k pásu u Forda. Takže vykradeno a prodáno, Joss si zase může dovolit koupit trochu lásky a trochu přibrat a na světě je další zlodějský blábol, u něhož se budou hrdí a dospělí septimáni tahat za rašícího kníra a zkoumat účinky prvních erekcí. Závěrečný masox je ale vcelku vyvedený a nešetřilo se ani přístupností, takže v zájmu zachování mé subjektivní objektivity za tři, ať nežeru. ()
|| Scenár: Drew Goddard, Joss Whedon | Hudba: David Julyan | Produkcia: Joss Whedon | Distribúcia: Lionsgate | Štúdio: Mutant Enemy Productions | Rozpočet: 30 miliónov $ | Tržby: 65,902,967 $ || Nebyť Hemswortha na listine obsadenia, určite sa k tomu nedostanem. Teraz za sebou mám ďaľší mega úlet, ktorý mi k prežitiu nechýbal. Podpriemerné to ale nie je, pretože koniec s epickou bitkou v mátrixovskej predsieni s výťahmi je výborná. ()
Výborná parodie na všechna klišé, která jen v hororech můžete najít. Je sice pravda, že mě to na začátku moc nechytlo a říkala jsem si, že je to pěkná kravina, ale pak se to rozjelo, nabralo na obrátkách a nešlo dělat nic jiného, než fandit zhulenci - to byl prostě borec. Navíc konec byl vlastně dost nečekaný a vtipný a vůbec jsem byla hodně spokojená. V rámci žánru asi to nejlepší, co jsem viděla, škoda toho pomalého a nezáživného rozjezdu. ()
Trocha ma to nudilo. Humor sa do hororov nehodí. Scenár sa tvári šikovne a originálne, ale inak je to klišé. Áno, je pravdou, že po prevalení twistu získava film nový, svieži rozmer (a v podstate aj žáner?), ale že by sa úroveň zábavy nejako extra zvýšila, to sa povedať nedá. Po vizuálnej stránke je to relatívne vypiplané, sem-tam to poteší hrou s klišé (tupý svalovec ako hlavný hrdina) a finále je veľkolepé. Ale inak to prešumelo okolo mňa bez výraznejšieho záujmu. ()
Galerie (369)
Zajímavosti (27)
- Natáčanie prebiehalo vo Vancouvri, Coquihalla Canyon Park a Britskej Kolumbii. (Danny88)
- Tržby ze severoamerických kin byly 42,1 milionu amerických dolarů, součet těch celosvětových pak dosáhl 70 milionů. (NIRO)
- Jde o jeden ze dvou filmů Chrise Hemswortha (Curt), které byly natočeny v roce 2009, ale do distribuce se dostaly až o tři roky později. Tím druhým je Rudý úsvit: Nová krev (2012). (Adrai)
Kromě všeho ostatního konečně snímek, kde logické zádrhele v jednání postav nejsou trhliny filmu, ale jeho zpevnění ze zálohy, z hodně nečekaných pozic a úrovní. Kupříkladu fungují jako potvrzení toho, že lidstvu už skutečně nezbyly žádné instinkty a zaslouží si, aby je tu někdo vystřídal. ***** Hodně lidí si určitě vystačí s tím, co poberou na první dojem, protože i tak je toho tam dost a leckdo přišel za „srandou“ a „zábavou“. Ale nejlepší a nejvtipnější pointy jsou pečlivě propracované a stojí na brilantně promakaném scénáři, skvěle s ním sehrané kameře a vizuální dramaturgii. (Mj. je tu cítit například obrovskou zkušenost s divadelní scénou, i s nejrůznějšími filmovými záběry divadelního prostředí, včetně loutkového divadla a pouťových panoptik hrůzy – a to opět z nečekané roviny ladí s tím, co se děje uvnitř filmu, i s celou řadou sarkastických point na účet lidstva.) **** Samozřejmě že to není klasický horor, není to ani klasický zábavný béčkový horor, a není to ani zábavná parodie klasického hororu – je to svrchovaně originální a inteligentní travestie, fraška, burleska, a horor používá jako ohnisko, mušku, která pomáhá zaostřit všechny zbraně (v poslední štaci hodně sofistikované, sarkastické a jízlivé) na skutečný palebný cíl: zavrženíhodný současný stav lidstva, zdegenerovanou společnost na konci vývojového cyklu. **** Mluvit o Chatě v lesích jako o hororu je stejné jako trvat na tom, že H. P. Lovecraft psal horory. Samotářský intelektuál přitom právě využíval klasických postupů béčkové hororové literatury k satirickým komentářům na adresu zparchantělé, degenerující společnosti, a v podstatě na konci každé ironií sršící "hororové" povídky postavil tupé lidstvo se všemi těmi nafoukanými, omezenými akademiky, novináři, inženýry, pánbíčkáři a umělci, na práh valící se kosmické katastrofy, a nechal je nic netušící čekat na neodvratný nepředstavitelný osud, který jim připravil v podobě užuž se otevírajícího chřtánu slepých bohů chaosu, pradávných bytostí spících v lůně země či na dně oceánů nebo nějakých beztvarých a nepochopitelných cizinců z hvězd a odvšivenou zeměkouli přihrál do jejich natahujících se pracek, ploutví či chapadel. (V maloměšťácké Providence v Nové Anglii, kam se před lidmi uklidil a kterou líčí jako nezáživnou parodii na už tak zdegenerovanou britskou Anglii, se mu s touhle představou muselo určitě dýchat o něco volněji. Vždyť už to nabubřelé jméno, Prozřetelnost, volá po takovém biblickém potrestání.) Ve filmu jsou to konkrétně Lovecraftovi Great Old Ones, neboli Velcí starci či Prastaří, a film je hodně překvapivě především poctou Lovecraftovi a mýtu Cthulhu, a to jak pointou (že jim 75 let po Lovecraftově smrti to lidstvo nejen naservíruje, ale konečně je nechá ho schlamstnout), tak i způsobem práce s žánrem hororu a travestie, karikatury. **** Každá zdánlivě jednoduchá legrácka se tu v kaskádovité ozvěně nese do dalších deseti pater výstavby, na kterých nabývá ještě vtipnějších point – a nahoře pak sedí na zábradlí bůh reflexe se zrcadlem nastaveným společnosti, a odráží ty vtípky v nových, společensko-satirických pointách s chechotem zase dolů, a tak se ten smích na každém patře znova potkává a ještě násobí... **** Nejvíc jsem se chechtala nad tím, jakou smrtí nechali filmaři zhynout Sportovce, ale nejvíc mě pobavilo, když mi došlo, že se vlastně koukám na moralitku, na frašku s morálním poselstvím (zrovna tímhle rysem, a na téhle rovině film přiznaně odkazuje třeba k Úsvitu mrtvých) – a že tvůrci to chtěli přesně tak, dosáhnout obojího smíchu, z překvapivých dramatických point i z veselého pobavení nad jejich společenským přesahem, a to v bravurní, bezchybně natočené smršti vizuálně promakaných scén. Spanilá jízda, která nehodlá zkaženému lidstvu napravovat morálku, ale se smíchem ho skopává z piedestalu rovnou do nejzazší propasti, kde se v nezbadatelné hlubině neklidně převalují slepí bohové chaosu. ***** () (méně) (více)