Surikaty

Úžasný dokumentární snímek o životě jedné surikatí rodinky a především jejího člena Kola. Skvělé africké rytmy doprovází velký počet krásných záběrů a to jak na africkou přírodu, tak těch zobrazujících nám život surikat. A některé záběry, které se autorům podařilo natočit, jsou až neuvěřitelné. Příběh ve vás nejspíš dokáže vyvolat více emocí, než většina dneších filmů. Závěr? Jak už se tu psalo, jako z hollywoodu, až na to že zde se nejelo podle scénáře. (02.01.2011)

Sucho, vedro, prach. Strhující a originální dokument, od kterého jsem nemohla odtrhnout oči, natož když je o surikatách, tak komických zvířatech. Dramatická hudba dělala film místy hodně napínavý. Unikátní záběry a úsměvné situace s Kolem dovolují pozorovat skoro životopisný dokument o těchto stvořeních. (17.06.2011)

Zvířecí dokument bayovského střihu. Západy slunce, zpomalené záběry na dopadající kapky deště, dynamicky sestříhané akční sekvence a oblety kamer. A závěrečné poselství: "Není to tak dávno, co byl Kolo nejslabším článkem. Nyní je klíčovým členem rodiny. Někým, komu se dá věřit. Není lehké dospívat. Pro nikoho. Ale tady v Kalahari, ve vedru a prachu, je to mnohem těžší. A Kolo to dokázal. Naučil se, co to je být surikata. Nyní je dost starý, aby plnil povinnosti k rodině. Hlídal, chránil. A učil další generaci jak přežít.", už nemůže být náhoda. :) (14.05.2011)

Mnohem lepší a i víc záživnější, než Království surikat: Příběh začíná. Nemá to sice tak propracovaný děj, ale naštěstí tady umře míň surikat, je tu hodně krásných záběrů přírody, perfektně natočené "akční" scény a úplně tím nejlepším, co zde je, je naprosto dokonalá hudba, která sama o sobě by byla na 5*. Stopáž to má taky příjemnou, byť se to chvílemi trošku táhlo. Celkově se mi to ale moc líbilo a nemám problém tomuto dokumentu dát silné 4*. Na plný počet ale něco přece jenom chybí. (31.03.2020)

Dobrodružné pojatie života surikát z pohľadu jedného člena rodiny, malého Kola, spočiatku bezbranného mláďaťa, na konci ostrieľaného lovca a ochrancu. Tieto drobné cicavce sú častým cieľom dokumentov rôzneho charakteru, pretože svojim vzhľadom a postojom na zadných dokážu pripomínať postoj človeka niekedy viac ako ľudoopy a keď sa k tomu pridá zaspávanie v stoji alebo sede, tak je na ne božský pohľad. Film strieda strhujúcu akciu s pohľadmi na západ slnka alebo dažďové kvapky. Záverečná akcia, hoci možno aj strihom upravená, je vrcholom prírodopisného žánru, takéto obraty medzi lovcom a korisťou sa hocikedy nevidia. (02.06.2014)