Počátek

Není nic nebezpečnějšího, než se příliš ponořit do života ve vlastní hlavě. Christopher Nolan servíruje mnohem méně „eye-candy“ podívanou, než by diváci mohli čekat a za 200 milionů dolarů roztáčí kolotoč časové smyčky o několika rovinách, která stojí na přesném načasování. S Temným rytířem to má společné barevné vyznění i ladění hudby, jinak ale stojí Počátek ryze na vlastních nohách… no, na vlastních, je to vlastně takový Matrix 21. století, ale je to podívaná dostatečně osobitá, aby to nevadilo. Nolan je v současné době bez debat nejjistější režisér/scenárista, který umí vzít i obehraná témata a využít je naprosto strhujícím způsobem. Lepší než Temný rytíř Inception není, ale to je asi to nejhorší, co mě na adresu filmu napadá. P.S. Udržet u 148 minut dlouhého filmu pozornost takový způsobem, že si člověk až během závěrečných titulků uvědomí, že se ani jednou nepodíval na hodinky, to je machrovina. (19.07.2010)

(The conscious mind may be compared to a fountain playing in the sun and falling back into the great subterranean pool of subconscious from which it rises. S.F. ) Narativní mrakodrapová architektura Inception je natolik dechberoucí a samotná filozofická premisa vnuknutí tak božsky fascinující, že jsem si v prvním poblouznění připadala jako svědek stvoření nových světů, jako myšlenkový tulák v labyrintu Nolanovy mysli. Jenže v okamžiku, kdy vstoupíme dovnitř oněch složitě větvených struktur, úrovní a dimenzí a setřeseme ze sebe onen snový pel, přichází lehounké zklamání z poněkud přímočarého a jednorozměrného vnitřku a cesta do hlubin duše se najednou stane mechanickým transferem bez postranních uliček, slepých ramen a skrytých symbolů. Ariadne tentokrát ani nepotřebovala klubko, aby se z onoho zrcadlového bludiště projekcí dostala, protože to vlastně žádné bludiště není. Nejslabším článkem je postava DiCapria (jako jediný z bezchybného ansáblu se nedokázal rozpustit ve své postavě, užívá stejných hereckých mimiker jako v Letci nebo Shutter Island, jeho hraniční postavy mezi normalitou a šílenstvím působí předvídatelně) Jeho podvědomí, ve kterém podvědomě čekáme freudovský oceán démonů a pudů, je na rozdíl od vší kolosální a spletité architektury nad ním konstruováno až bolestně jednoduše a banálně a nebýt Zimmera, ztratil by se i onen naléhavý imperativ osudovosti. Racionálně vzrušující, emočně impotentní. Genialita Nolana spočívá v tom, že i přes výhrady k druhé části, kdy doslova žene svoje postavy ve třech/čtyřech levelech po úzké, lineární dráze jako zvěř na porážku, mě Inception omámil. Zasel myšlenku. Jen trochu jinou, než chtěl. P.S. Viděno dvakrát ve dvou dnech. Napodruhé je Inception v mnohém působivější a dráždivější. Jen vztah Doma a Mal je stále zoufale plochý, kýčovitě melodramatický, v duchu sebedojímavého homo sentimentalis nebo třeba Fontány. Nolan je geniální architekt, ale v interiérech se má ještě co učit. 90% (24.07.2010)

Jde vo to Nolane, teď jsi celkem dobrej, ale Počátek naznačil, že tvý schopnosti vyprávět strhující příběh nejsou nekonečný. To je hold podělanej život. S tím se budeš muset, bejku, holt ňák smířit. Víš, filmařská branže je narvaná naivníma kreténema co si myslej, že s každým dalším natočeným filmem budou zrát jako víno. Jenže víno se často mění na vocet. Filmem Počátek si se už dostal ke špici, ale ne na ní. A jestli si na ni chtěl, měl jsi do filmu dát emoce. „Jen“ strhující obrazový kouzelnictví a myšlenkově úžasný příběh na absolutní filmařskou špici totiž nestačí, ale ser na to, i tak si natočil parádní biják, že kterého jdou diváci už v prvních minutách na prdel. A až se za rok budeš válet v Karibiku s holkama jménem Tifany a Amber, pít piňacoládu, přepočítávat zisky z Počátku a v tvým prezidentským apartmá bude zářit plešounek jménem Oscar, myslím, že budeš celkem spokojenej parchant, přesně jako já při sledování tvýho bijáku. (23.07.2010)

Inception je neuvěřitelně precizní dílo, které mi svou chladnou odtažitou dokonalostí připomnělo (mnohem víc než tolikrát zmiňovaný Matrix) to nejlepší od Kubricka. Takhle by vypadalo heistové The Killing smíchané s Vesmírnou Odyseou. Scénář přehledně operuje s tolika snovými úrovněmi, že by si na tom 99% současným režisérů i scenáristů vylámalo zuby, Nolan však už pár let nemusí nikomu vůbec nic dokazovat. Tohle je extratřída. Spletitý děj je díky jeho mistrovství krásně pochopitelný, alespoň na té nejzákladnější úrovni. Já po tom filmu půl noci nespal a tápal nad několika nesrovnalostmi. Některé filmy řešení nemají a smysl dávat nebudou, ať se divák snaží jakkoli, u Inception ale imho platí pravý opak. Řešení bude víc a všechny mohou být správné (podle mne je zbytečné to s teoretizováním přehánět, pravdivý bude ten nejjednodušší výklad, které se vyloženě nabízí, přičemž detaily - spadne / nespadne - a proč - zůstanou na doladění každému divákovi zvlášť). Další projekce je každopádně nutná. Neodvažuji se posoudit, jaké místo v Nolanově filmografii Inception zabírá (co se týče jeho kvalit), každopádně mě dostalo mnohem víc, než přehajpovaný, jednoduchý (ale taktéž skvělý) film s názvem The Dark Knight. PS: Má smysl se zmiňovat, že celé osazenstvo hraje naprosto úžasně (nejvíc mě zaujal Joseph Gordon-Levitt a Cillian Murphy)? Edit: Tak napodruhé úplně nádherně přehledný zážitek. Emocí je ve filmu plno, akorát je člověk při prvním zhlédnutí nemá šanci pochytit (protože nezná pointu) - aneb Nolanovo pravidlo opakovaných projekcí platí i zde. (23.07.2010)

„Desať rokov? Kto by chcel snívať desať rokov?“ – „Záleží na sne.“ Kedysi som napísal horor Plod noci, ktorý nikdy žiadne vydavateľstvo nevydalo a ktorý bol postavený na snoch, snívaní. Kvôli téme som si v knižnici študoval materiály a hoci to bolo asi okolo roku 2004 a tento komentár píšem v decembri 2010, téma snov je ešte i dnes stále tajomná. Nikto poriadne nevie, čo to sen je, oblasť je plná nevysvetliteľných záhad a rozhodne je viac otázok, ako odpovedí. Ešte i v 21. storočí je vec, ktorú prevádzkujeme (či chceme alebo nie) každú noc, obostretá záhadami. Preto ma Nolanov Počiatok po tejto stránke v podstate fascinoval. Nie, toto asi naozaj nie je hlúpy film. Našťastie, sny nie sú len na efekt. Nolan, ktorý si to zároveň napísal a s manželkou produkoval, efekt snívania naplno využíva. Nie je to kulisa. Je to pointa. Miestami som neveril, aké originálne veci vymyslel. A že mu na ne niekto dal 200 miliónov dolárov. Výborne investovaný rozpočet je ďalšia skvelá vec: v dobe, kedy sa vo filmoch počítačmi robia aj vrany, je super vidieť taký, v ktorom sú efekty vkusne použité na potrebných miestach. Často (najviac asi pri ohýbaní mesta) som takmer nedýchal. Plus potešia herci (Watanabe, Gordon-Levitt, Hardy, Dileep Rao, na rozdiel od JUNO sa mi tentokrát páčila aj už neotravná Ellen Page, Caine má len cameo) v čele s parádne namysleným hajzlom DiCapriom. Nolanova vízia je natoľko vizuálne strhujúca, že ju v podstate komplet obšľahol Marvel  keď v r. 2016 uviedol do svojho filmového portfólia postavu Dr. Strangea. (03.05.2011)