Vrahouni

Co je na tom filmu dobré: špičkování mezi ústředním párem a pár vtipných scének občas solidně pobaví, bitky - i když mizerně natočené - jsou svižné a celkem cool, no a posledním větším plusem je krásný kukuč a postava Katherine Heigl... Takže o to více zamrzí, že Káťa se očividně vůbec nesnaží hrát, ale jen ukazovat svoje bujaré poprsí! Kutcher mě svými variacemi na nevinný úsměv také zrovna nenadchnul, no a co mě mrzelo asi nejvíce je fakt, že ve snímku je tolik zbytečných záběrů a dialogů, že by se z té půldruhé hodiny dal s přehledem udělat padesátiminutový klip. Takže i když jsem se vlastně moc nenudil a celkem i pobavil, výše než nad 45% jít nemohu. A ten debilní konec... (10.07.2010)

Při pokusu zjistit, která z letošních letních akčních parodií je lepší, jestli Zatím spolu, zatím živi anebo Vrahouni, došlo k erroru. Vybrat lepší se totiž nepovedlo, obě nestojí za moc. Na adresu Zatím spolu, zatím živi je nutno aspoň uvést, že tam je to parodování explicitnější, a snad proto i nenucenější. (01.08.2010)

Ze začátku jsem si říkal, bože pokolikátý už tohle vidím, ale postupně jsem chytil a bavil. Nejlepší bylo, že člověk nevěděl kdo všechno na Ashtona vlítne aneb zábavná akční hra s paranoiou. Katherine byla spíš jako doplněk, ale hodně hezký doplněk a z Ashtona jsem měl pocit, že hodně koukal na podobný filmy s Tomáškem Cruisem, protože některý gesta jsou byly vysloveně jako Tomovo zrcadlo (scéna pod stolem) . (19.03.2018)

"Jako oběti preferuji blondýnky. Stejně jako na čerstvě padlém sněhu se na nich dobře vyjímají krvavé otisky. "Alfred Hitchcock.Tenhle film se srdnatě pokouší bojovat proti stereotypu blondýnky=oběť/d, nicméně zhruba tak v polovině .... úvodních titulků mu dojde dech. Romantiku zavraždili tím, že to ti dva vzali hopem, jakoby zapomněli, že vzrušení publika vyrůstá z oné nejistoty sblížení a očekávání. A protože tenhle film postrádá černý humor, napětí, cynický nadhled či alespoň zajímavou vražednou choreografii v předměstí nočních můr, skóruje jedině Magnum s mrožím knírem v úloze otce. Je to ale jediné castingové eso, protože Ashton Kutcher v roli agenta-zabijáka působí jako štěně bígla na soutěži pitbulů. Ňuf. (28.06.2010)

Další náhodná herecká dvojice v narychlo upečené zápletce, která se bohužel snaží být akční. Kutcherovi agenta nevěříte ani když paroháčským lustrem špikuje roštěnky, Katherine Heigl je tentokrát od začátku do konce otravná a ani jí to moc nesluší, ale hlavně se ti dva prostě nikdy nesejdou, ať už v dialogu nebo v situační komice. Tom Selleck a Catherine O'Hara jako rodiče jsou stokrát přirozenější a použitelnější, i když jim v závěru láme vaz nejdebilnější zvrat v historií celuloidové hmoty. Luketic by možná zvládnul natočit reklamu na Ferrari, kterým se Kutcher v úvodu prohání, ale když dojde na akční scény, agentské rošády a velký finiš, selhává tak trestuhodně, že máte chuť někomu narazit na hlavu prázdný kýbl od popcornu. Vsadím se, že ho vyluxujete už v půlce stopáže, protože věřte, že je příjemnější koukat na nafouklou kukuřici než na tuhle tragickou romanticky anorektickou dvojici, která se snaží tu simulovat Pana a paní Smithovi, tu zuřivě bodat prstem do navoněného kýče amerických předměstíček... sama o sobě je ovšem tak vyumělkovaná a neškodně korektní, že tahle snaha působí až ironicky. Bohužel ne dost na to, abyste se jí smáli. Subjektivně nejdelší film posledních několika měsíců. (09.07.2010)