Série(4) / Epizody(18)
Obsahy(1)
Detektiv Chandler dostává svůj první případ vraždy. Roku 2008, přesně sto let po sérii vražd, které spáchal Jack Rozparovač, je v londýnském okrsku Whitechapel nalezena mrtvá žena. Způsob vraždy přesně odpovídá sto let starým zločinům - přesto nikdo nechce věřit tomu, že vrah kopíruje zločiny Jacka Rozparovače. Zanedlouho je ale nalezena další oběť. (mahler)
(více)Videa (1)
Recenze (80)
1.série - Jack Rozparovač - Výborná atmosféra a napínavý děj, chvílema mi naskakovala husí kůže, jindy jsem se zase bavil nad hláškama a vtípkama mezi kolegy. Rozhodně potěšil Steve Pemberton, kterého si pamatuji z Psychoville, kde hraje také fanouška seriových vrahů. Hodnocení 90% ___2.série - Krayovi - Schéma hodně podobné první sérii, trošku víc se děj zaměřuje na samotnou jednotku. Ubyl humor a seriál trochu zdrsněl, pořád dost povedený, ale na první řadu to nemá. 75% ___ 3.série - rozdělěna na 3 případy po dvou dílech. Nejvíc se mi líbíl 3. případ měl povedenou atmosféru a nejzajímavější příběh. Hodnocení 80% ()
Moje hodnocení je asi příliš nízké. Obě řady jsou vyrovnané, ale v obou mi něco chybělo, bohužel, ve srovnání s dalšími britskými seriály a sériemi, které jsem měla možnost vidět, mě Whitechapel tolik nezaujal, nevtáhnul. Herecké obsazení i zpracování přitom nasvědčovaly, že půjde o hodně dobrou zábavu... Nicméně známé schéma, unikající copycat killer, asi byl pro mě příliš frustrující. Krátce: Whitechapel mi nesedl. ()
Whitechapel mi byl doporučen jako jeden z těch "chytrých seriálů", jako Sherlock nebo Dexter - chápej seriál, kde si hrdina musí poradit v těžkých chvílích selským rozumem a logikou. Jen samotný námět byl přímo dělaný pro mě. Ovšem nenechte se zmást. První série pojednává o vraždách Jacka Rozparovače, tedy spíše napodobitele tohoto slavného sériového vraha. Ačkoliv to je samotná synopse seriálu a jen díky tomu mě zaujal, první série mi přišla taková nemastná neslaná a dalo se z toho vytřískat mnohem víc a roztáhnout do mnohem více dílů (viz série třetí) než jen do tří třičtvrtěhodinek. V první sérii vám ani nijak k srdci nepřirostou hlavní hrdinové. Inspektor Chandler je taková prázdná nádoba plná klišé, seržant Miles si nějaké sympatie získá (i když spíš tím, že hrál i v zmiňovaném Sherlockovi - 1. díl 1. série) a obtloustlý "Rozparovačolog" Buchan je spíše tou otravnou postavičkou, která už vůbec ve 2. a 3. sérii být nemusela. Druhá série je podle mě nejhorší. Vůbec mě nebavila a napodobování vražd gangů, mafiánská dvojčata a opět žádná hloubka hlavních postav vedla k tomu, že jsem chtěla sledování po druhé sérii utnout s tím, že nic lepšího už nás asi nečeká. A můžu být jedině ráda, že jsem seriálu dala šanci, protože teprve až 3. série je u mě 100%. Skládá se už ze 6. dílů a každé dva díly se věnují jednomu případu "kopírovaných" zločinů z minulosti. Teprve až zde vám začne mrazit v zádech skoro jako v dětství při sledování Akt X a teprve až zde, s nástupem i nových postav do kanceláře, se začnou otevírat i osobní hranice hrdinů a Chandlera a Milese si zamilujete. Síla seriálu tkví v tom, že vás nakonec ani tak nezajímají případy, ale jak se budou dál vyvíjet životy hlavních hrdinů. To trochu podkopává fakt, že u hlavního hrdiny Chandlera si nic nemění, stále je perfekcionista bez schopnosti přijmout k sobě "nedokonalého" partnera a během seriálu se jeho přístup nijak nemění, ale i tak zaujme. I když 1. a 2. série jsou pro mě průměrná a následně nudná, dávám 4 hvězdy za 3. sérii. ()
Lahůdková záležitost. Vymyšleno do nejmenších detailů a s výborným finále. Dostatečně brutální vraždy, temná atmosféra Londýna. A navíc se to dá chápat taky jako sociologická studie o tom, jak nový šéf vytvoří z party neandrtálských drsných policajtů partičku elegantních vyšetřovatelů, schopných přečíst i pár knih. Zatím viděna jen první série, už se ale chystám i na druhou. ()
1. série - 55% - Britská odměřenost, výborná hodnocení a v první řadě tematická podobnost až sesterskost s mojí milovanou Ripper Street mi velely zavzpomínat na smutná výročí. Jenže tenhle přestup do současnosti se nevydařil, protože v něm onu anglickou suchost ani eleganci nevidím. Průměrně a televizně vypadající případ nezachraňují ani hlavní hrdinové (kteří jsou popravdě většinu času nesympatičtí až běda), ani zvraty, ke kterým by přitom nervy drásající případ vybízel. Napětí se šponuje až v poslední chvíli a na konci zbyde jen pachuť nad množstvím promarněného potenciálu. 2. série - 60% - Chápu tvůrčí snahu zopakovat formuli, která na diváky fungovala, ale tohle je stejné až moc. Opět stíny minulosti, opět příhodné znalosti vševědoucího pomocníka a opět obyčejně podaná historka, která by přitom mohla fungovat tak dobře. Seriál navíc v době nepřeberného množství nejen severských detektivek rychle stárne, protože podobnou sbírku klišé (OCD i alkoholismus najednou?) nebylo možné brát vážně snad ani tehdy. Jazýčkem vah, který pouhou kopii paradoxně posouvá nad první případ, je Ray v podání jako vždy nepříjemného a zmuchlaného Phila Davise. Jeho linka největšího protivy, který může nejvíce ztratit, je alespoň odleskem toho, co si od mysteriózního seriálu ze země Jejího Veličenstva očekávám. 3. série - The Murder in Darkness - 40% - Zrychlující jízda z kopce. Rutinní případ, nevěrohodné roubování na minulost, zbytečné epileptické prostřihy s úkolem navodit pocit strachu a v protikladu k tomu i absence napětí. Nebýt příjemných chvil, kdy si dva hlavní hrdinové vylévají srdce a dají tak vyniknout slušné vzájemné chemii, šel by tento výjezd už do úplné tmy. The Hunger for Mercy - 40% - Čím dál směšnější pokusy polidštit hlavní postavy mají za následek příchody a melodramatické odchody zdánlivě důležitých charakterů v řádu vteřin. Je velká škoda, že seriál vykrádá sám sebe a při už nyní ohraném vzorci porovnávání historie se současností jen kroutím očima. The Sins of Betrayal - 75% - I přes přehnanou dramatičnost až melodramatičnost ten jednoznačně nejlepší případ celého seriálu. Slušná porce napětí místo obvyklého laciného bafání, prokreslené vedlejší postavy, psychologicky hutný podklad pro všechny tři hlavní protagonisty a hádání, která ze dvou očividných (ale rovnocenných) point bude ta správná. 4. série - The Real Enemy - 50% - Návrat k rutinnímu vyšetřování, neobjasněným otazníkům a přepáleným pokusům o nadpřirozený nádech, kdy jen odpočítávám laciné lekačky vedoucí k nevyhnutelnému odhalení průzračné reality. Tohle duchařské oťukávání má připomínat klasiky Sherlocka Holmese, ale podobnější je mu i Scooby-Doo. Škoda, Rupert Penry-Jones je v hlavní roli čím dál pevnější. The Force of Injustice - 50% - Snaha o vztahové dějové zpestření vedlejších vyšetřovatelů se míjí účinkem, protože byli do děje dosud zapojení jen aby se neřeklo. Proto se teď nedokážu rozohnit pro nic, co se v jejich životech nyní děje. Tísnivá a nepříjemná vyšetřovací linie si podtrhne nohy ve chvíli, kdy přijde s největším klišé. Pokus o dlouhodobou linku, kdy Ed ve sklepě jen listuje plesnivými knihami v plesnivých skříních a diví se, že se plíseň šíří dál, je k smíchu a za ten metaforický nádech zla v samotných útrobách policie je mi i trochu stydno. To This End - 50% - Nikdy bych nečekal, že seriál o pouhých osmnácti epizodách budu sledovat téměř dva roky, ale stalo se. V samém závěru už jsem nečekal žádné zázraky, tvůrci se ale vytasili s jedním finálním zvratem, který spoustě diváků přišel překvapivý, mrazivý, ale mně jen dokázal, že scénář delší dobu nevěděl kudy kam. Překročit hranici mezi tajemnem a opravdovým mysteriózním zážitkem byla chyba a pointy jsou tentokrát bohužel k smíchu (viz jméno tajemné stařeny). A upřímně, nehledám u britské krimi extra realistickou podívanou, ale nechápu, že většina zúčastněných ještě vůbec u policie pracuje. Těch neprofesionalit, prohřešků nebo rovnou nezpůsobilostí k práci bylo na jeden soubor až příliš. Loučím se milerád, ze seriálu, který měl být novodobou klasikou, zůstala jen hromada nenaplněného potenciálu. () (méně) (více)
Galerie (26)
Zajímavosti (3)
- V seriálovém obsazení figuroval i britský herec Dave Atkins nám známý díky filmu Nemocnice Britannia (1982). Ten naneštěstí zemřel krátce před první klapkou ve věku 67 let na selhání srdce. (Conspi)
- Mnoho jmen postav je založeno na skutečných podezřelých a obětech v případu Jacka Rozparovače. (Kulmon)
- Většinou se točilo na místech, kde Jack Rozparovač vraždil a většinou se točilo v noci. (Kulmon)
Reklama