Ink

Sympatický, ale taky v mnoha věcech prostě špatný snímek. Tenhle film má super vizuální stránku, kde je několik skvělých a fungujících nápadů, bohužel jakási hlavní nálada toho filmu je otravná. Tvůrci se snaží vyprávět svůj příběh a pomalu odhalovat svět, ale činí tak nudně a strašně pateticky. Hrdinové vykládají strašné, papírem šustící repliky, a vztahy mezi postavami absolutně nefungují. Přitom mi naivně přijde, že by tenhle snímek mohl být slušnou peckou, kdyby se trochu oprostili od toho fňukání a většinu filmu věnovali scénám, které budou působit cool a zábavně, a ne se za každou cenu nořit do nějaké temné deprese. Patos si měli šetřit až na finále, kde by divák po té teoretické cool jízdě byl připraven třeba i nějakou tu slzičku uronit za své oblíbené postavy ve vyhrocené situaci. To by podle mě fungovalo. Ale takhle to bohužel bylo jako kvalitní jídlo postříkané kečupem albert quality. Asi to chce remake. (5/10) (21.10.2012)

Mám rád filmy s nejednoznačnými komentáři. Někdo dá sotva jednu hvězdu a chrlí jednu výtku za druhou, jiný se zmůže jen na wow a plácne pětihvězdu bez mrknutí oka. Tohle je přesně ten případ. Prvních dvacet minut budete přemýšlet o tom, jestli se raději nepodíváte na zprávy z regionu, nebo jestli si raději nevysajete auto, nebo nevyčistíte okapy na baráku. A to i když vám dojde, že jde spíš o alegorii, o takový nitrozpyt jednoho ztraceného člověka, kterému se trochu pomotaly hodnoty. Přestože je první třetina trošku zmatečná, většina diváků bude po půl hodince tušit kdo je kdo a co která postava v tomto příběhu představuje. A přestože se nabízí, co se bude dít dál, začne to být zajímavé. Navíc postavy jsou sympatické a vše je podané tak...skromně, bez ambicí ohromovat, ale prostě vyprávět. Nemoralizuje se, ale ukazuje a kdo si má z takového příběhu co vzít, ten si tam to ponaučení najde. A tak kdo vydrží do poloviny, bude asi dál sledovat, jestli to dopadne tak, jak by si většina z nás přála. Označení Sci-fi je velmi, velmi zavádějící, takže aby jste nebyli mezi těmi, kteří raději stráví čas na střeše, nebo vysáváním, doporučuji nečekat ufony, alternativní světy, ani dimenze, ale spíš psychorozborku podanou lehce fantasy formou. Žádné supertriky, tady je to o něčem jiném. Pragmatici si nejspíš jen pobouřeně odfrknou, ale empatici a esoterici si příjdou na své. Pokud máte rádi věci jako OA, nebo Výchozí bod, nejspíš se vám bude Ink líbit, a to i když je oproti výše zmíněným o dost naivnější. (18.03.2017)

Z tohoto snímku mám velice smíšené pocity, nedokážu nazvat co jsem cítila při sledování filmu. Nikdy jsem nic podobného neviděla, ale udělalo to na mě nesmírně silný dojem. Úžasně fiktivní děj mě naprosto pohltil již v úvodu a konec mě překvapil v šílené záplavě slz. Vážně uvažuji, že film zařadím do svých oblíbených filmů. Soundtrack ve filmu ve mě též zanechal hlubokou stopu. Krásné, inspirativní, fascinující, ohromující, opravdu velice sofistikovaný příběh. Nemám co namítat, 5/5 si zaslouží. :) (08.12.2014)

Co nebo kdo nám přináši sny? A noční můry? O tomhle (ale nejen o tom) je film Ink - film, který má nápad, nebo lépe řečeno má spoustu menších nápadů. Někteří lidé tady píšou, že režisér je amatér... a vskutku jako by sem tem mezi scénami prosvítalo jisté amatérství. Ale skutečně jde o to, aby film měl nějaké dané režisérské postupy? Ne, absolutně ne. Právě že naopak, díky jeho jisté individualitě je toto dílo naprosto netuctové. Člověk se na to dívá a říká si: "Tohle jsem ještě nikdy neviděl." Jako by jeho rukou vzniklo něco naprosto nového. Jak jsem řekla - má to nápady, má to slušný příběh, zajímavou režii i kameru, je to zkrátka snové. Někdo tvrdí, že Jamin Winans je jen amatér, já tvrdím, že tehle chlápek má velký talent - nemluvě o tom, že to nejen režíroval, ale také napsal. Jsou známí režiséři, kteří netočí nic zajímavého, pak je tu někdo takový, kdo i přes nízký rozpočet a nevelkou zkušenost dokáže natočit něco, co bere dech. Nezaslouží si, aby ho někdo shazoval. Bylo to úžasné. ~(4,8★)~ (30.12.2009)

Jednou větou? Nekomerční, artový a dušezpytný Nočnoj dozor po americku. Po nadšení, které ve mně vzbudil The Frame, jsem se lačně vrhnul na režisérův předchozí celovečerák. Samotná kostra příběhu je výborná, pointa vynikající, zpracování už bohužel o trochu horší - chaotická skákavá kamera v "akčních" scénách mi spolu s epileptickým střihem spolehlivě znepříjemnila velkou část filmu. Ale oceňuju Winansovu kreativitu a originalitu, jeho rukopis je osobitý a hodně zajímavý. Strašně se mi líbily usměvavé masky inkubů a potěšila mě jedna scéna, která mi připomněla mou oblíbenou béčkovou sérii Final Destination. Ve filmu se taky už objevují některé prvky později použité i ve Framu, jako oddělené reality, alternativní budoucnosti, prolínání se minulého, současného i budoucího (pozemský lineární čas je jen iluze). Nejpodstatnější ze všeho je ovšem příjemná katarze v závěru, kdy vyjde na povrch to, co už člověk delší dobu tušil. A i když jsou ony bitvy vnějších sil Dobra a Zla o lidskou duši jen obraznými alegoriemi a náboženskými báchorkami pro obecný lid (protože tyhle síly má každý člověk sám uvnitř sebe a tzv. Nebe i Peklo nebo Samsára i Nirvána jsou v nás), stejně se mi to celé moc líbilo. Ale kombinace ruční kamery a "ajlavjúdédyovitého" pathosu je přece jen jedovatá, takže necelé čtyři a půl. (05.03.2015)