Poldové

Zpočátku mě to svou uřvaností neuvěřitelně štvalo, posléze jsem si zvyknul. Poldové se dají celkem bez problémů sledovat, jednorázově zabaví a velmi brzo vyšumí. Nejsilnější je Kevin Smith ve psaní dialogů, tohle pouze takříkajíc na zakázku režíroval, takže je to ve výsledku naprosto obyčejnej film, pod nímž by mohl být podepsán jakýkoli bezejmený Nikdo. Ne špatnej, ne hloupej, ale pouze tragicky nezajímavej. Pousmál jsem se jenom párkrát, humorem to tedy zrovna neoplývá. Vlastně mě ten film bavil o poznání víc, když se zrvona odehrávala nějaké akce, než když přišla na řadu snaha o vtip. (18.04.2010)

Velmi smutný příklad vyfabulovaného nic, které nefunguje ani coby pocta ani jako vykrádačka nebo snad dokonce parodie na sérii Lethal Weapon, kde se motají dva rádoby über-cool poldové, kterým scénář nestačí šlapat ani na paty. Silně ujíždějící vlak – tolik wannabe vtipů by potopilo i Titanic, není divu že se Smithovi tahle polízanice vymkla z rukou. Kevin Smith se občas přihlásí ke slovu se svými starými osvědčenými vtipy aka ass to mouth, Tracy Morgan zas tahá fórky ze 30Rock a s každým by chtěl mít dítě a mezi tím vším proplouvá Bruce Willis s kamenným výrazem na tváři a bez jediné zapamatovatelné hlášky na rtech. Usmál jsem se všehovšudy dvakrát a zbytek si v tichosti protrpěl. Bez debaty nejhorší Smith. (19.04.2010)

Úvodní scéna dává okázale najevo, že jde o "poctu", ale přitom největší problém s filmem spočívá v tom, že se nedá dost dobře rozlišit, jestli se ještě stále jedná o vzdání holdu, nebo se k předobrazům - parťáckým akčním filmům z 80. let - přistupuje s posměchem. Slovo "pocta" je totiž jednou z hlavních postav vysloveno nesprávně, a tak spíše než o nostalgický návrat o dvě dekády zpátky jde o komentář k onomu období z pozice filmového geeka, který svou sečtělost v žánrových snímcích populární kultury může využít. Jelikož ale nejde o kdovíjak chytrou podívanou, která by byla podvratná vůči střednímu proudu, veškerá potěcha z diskurzu dvou dekád (chlapácky tvrdých osmdesátek a poučených devadesátek) se nese v explicitní rovině významů. Sice se jedná o nejslabší film Kevina Smithe (nejspíš je nutné moc neočekávat, když jeho titul bude jakkoliv spojován s jeho otcem), ale pořád jde o mírně nadprůměrnou komedii, která se dočká průměrné až negativní odezvy jenom proto, že tohle prostě není další film toho Kevina Smithe, který by přinášel pravdy o životě v obhroublém podání, "jen" chce bavit a ohlédnout se zpět. (20.03.2010)

Fandovské jádro dostává už nějaký ten pátek od Kevina Smithe tvrdý direkt, měl by zanechat experimentování se žánry (po Poldech následoval snad hororový thriller Red State) a vykašlat se na cizí látky. Výrazný scénárista v tomhle případě přinesl jen podprůměrnou buddy movie a seskládal jí bez ambicí dohromady. (07.12.2014)

Pocta žánru natočená speciálně pro fanoušky akčních filmů a Bruce Willise. Kdo mezi ně nepatří, ať na Poldy nekouká. Střílení ostrými narážkami nejen slovními, ale i příběhovými (dvojice policajtů? černoch a běloch?), funguje prakticky neustále. Dvojice Willis-Morgan je funkční, i když Morgan má jisté rezervy a mohl by být občas vtipnější, ale sekundující Sean William Scott si mě opravdu podal. Už dlouho jsem se takhle nesmál a já byl i rád, že Kevin Smith tentokrát nechal svoje "snowbally" doma a zkusil trochu jiný šálek kávy. Mě totiž hodně pobavil a klidně si to s chutí někdy zopakuji. PS: jediná škoda je, že jsem většinu těch filmů viděl už příliš dávno:( bude to chtít opáčko... (30.09.2010)