Moneyball

Nejlepší film se sportovní tematikou za poslední roky. Je jedno, jestli rozumíte baseballu, nebo máte vztah ke sportu jako takovému. Sorkinův brilantní (opět) scenář je hlavně o zapálení pro věc, bezmezné víře svému úsudku a v to, co dělám, i přes riziko ztráty svého kreditu. Interakce Pitt – Hill byla přímo diváckým pošušňáním. To vše bez otravného klišé a falešně efektních scén, které by rády rozplakaly snad i kámen (viz. např Warrior). (20.01.2012)

Rok poté, co svět tleskal Sorkinovu scénáři za Social Network, přišel další příběh plný bleskových dialogů, odborných termínů a stlačení očividných emocí na minimum. Facebook se sice s baseballem srovnává těžko, ale přesto mi tato vypočítavost a v autorově případě pak v takhle krátké době až sázka na jistotu shazuje Moneyball už z principu. A jakkoli se na technicky precizně vyprofilované prostředí dívá skoro samo a občasná rodinná scénka umí zafungovat, nedostal jsem toho dost. Rozumím dosahování výjimečnosti a touze po zapomenutém snu, ale film zůstal na polovině cesty mezi vyznáním lásky ke sportovním statistikám a ukázce toho, že být generální manažer není žádná legrace. Přesných 70% zejména za jeden ze životních výkonů Brada Pitta. (22.02.2012)

Moneyball...další z těch sportovních dramat, které je zase ale o trošek jiné, než ostatní filmy ze světa baseballu. Baseball bych z tohodle filmu nicméně i tak vynechal. Není to zrovna sport, který bych dvakrát vyhledával, ale pořád jsem filmu napálil bůra. Proč? Protože je neskutečně lidskej...emoce mi skrz něj prošli do celýho těla a mohl za to hlavně Brad Pitt, který předvedl nádherný výkon. Chvíle, kdy byl se svojí dcerou jsem procházel se zatajeným dechem stejně tak, jako on. Stejně tak veškeré porady s vedením nebo dialogy s Jonahem Hillem. Jonah Hill mě dokonce ještě o to víc potěšil, že se ve filmu objevil. Párkrát jsem ho viděl a hrozně se mi tenhle sympatickej kluk zalíbil. A do Moneyballu padnul jako ulitý. Moneyball tak u mě v srdci určitě zůstane na hodně dlouho, pokud ne napořád. (16.01.2012)

Tak k tomu došlo. Najodpornejší herec na planéte si nielenže zahral v excelentnom filme, ale dokonca tam hrá skvelú postavu a hrá ju tak, že som sa tešil na každú ďalšiu scénu s ním. Interakcie s Pittom (jasná nominácia na Oscara) bezchybné. No a je to samozrejme brilantná scenáristická prácička (Zaillian, Sorkin, čo dodať?). Takto sa vyhnúť väčšine klišé a zároveň dať rozprávaniu normálny dramatický oblúk s gradáciou a (netradičným) vyvrcholením, to fakt klobúk dolu. Warrior búcha dlaňou o podlahu. (31.12.2011)

Po uchvacujícím Foxcatcherovi jsem se na to, že uvidím starší Moneyball, dost těšila. Čich na námět Bennett Miller evidetně měl už tehdy, ale vůbec mě nenapadlo, že by zpracování mohlo být až takovéhle fiasko. Celá myšlenka je důležitá i vzrušující, převratná z mnoha důvodů a s možným dopadem pro tolik oborů a profesí a životních a charakterových kvalit lidí, kteří se jim věnují. Dalo se z toho pro vybudování komplexního snímku tolik vytěžit a člověk nemůže přestat myslet na to, jak by to BM natočil dnes, po Foxcatcherovi, kdyby dostal druhou šanci. Protože tenhle film vyrobil, jako by vůbec neměl cit, jen suchopárně převyprávěl osnovu příběhu v bodech, tak mechanicky a otrocky, že i z filmových klišé tu zbylé okoralé koncepty. Jako by vůbec nechápal svoji režisérskou tvůrčí moc. Jako by ve skutečnosti nevěděl, že může cokoli zvoleného ztvárňovat, vyjímat, zachycovat, přibližovat, dávat pocítit, prožít.... Přitom to není chytrý kalkul, strategie, ale tvůrčí nepromyšlenost, nedbalost, osobnost režiséra tu absentuje, opominutá, neobsazená role tvůrce. Scény ze scénáře mechanicky převedené do obrazu. Jenže i netečná realita faktů by se dala zachytit o tolik líp, přesněji. Například záběry hry byly tak odbyté, že ani kolikrát nebylo jasné, co mají právě vyjádřit, ať už šlo o to, který tým zrovna vítězí, nebo jaké kvality který hráč nemá či má. Všecko je to nahodilé, natočené rutinně, podle prvního klišé, které lze namontovat, a bez skutečného zájmu, citu, zápalu. Promarněná příležitost. Jestli se na tom ale naučil, že to celé chce příště udělat úplně jinak, a výsledkem toho je Foxcatcher, pak nelituji, že mu tenhle námět padl tréninkově za oběť. (15.02.2016)