Green Lantern

DC Comics si pro svůj filmový kontr proti Marvelácké záplavě nemohl vybrat lépe... kdyby se k tomu celkově postavil úplně jinak:P Takhle bych za sebe skoro neváhal říct, že si nemohl vybrat hůř. Hal Jordan je zastydle pubertální floutek živící se zkušebním pilotováním, hřešící na svůj herecky nepoužitelný ksicht (tedy ksicht Ryana "gods be praised, že se s ním Scarlett rozvedla ještě než spolu zplodili ekvivalent Agáty Hanychové" Reynoldse), a svou rádobyadrenalinovou totální nezodpovědností tu a tam přinášející haluzové výsledky maskuje své do krve rozdrásané nitro vyvěrající z jedné z nejdebilněji natočených scén "osudové smrti" za dlouhá léta. Na superhrdinských filmech mě nejvíc baví, jak ten jejich svět svým způsobem dává smysl - v případě Zeleného Lampáša můžu ale leda tak trpět jako to zvíře Peter Sarsgard (který mimochodem podává velmi svérázný výkon sestávající hlavně z kvílení a ječení), protože v Green Lanternovi nedává smysl vůbec, ale vůbec nic. Od podivuhodného nabíjení zelené energie až po naprosto WTF způsobem se relativizující moc "ultimátního zla" Parallaxe... o chování lidí k Jordanovi ani nemluvě. Pozitiva tu jsou, samozřejmě, třeba překvapivý osud Tima Robbinse, nebo vizuální efekty, nebo - a to ještě daleko víc než v Gossip Girl - Blakuša Livelyová;) Ale na dvě hodiny je toho teda zatraceně málo, a důkazem té zoufalosti budiž, že jsem to dal natřikrát a s přemáháním - zvlášť když bylo od asi patnácté minuty jasné, jak to všechno dopadne, včetně toho žlutého prstene. Kvůli Marku Strongovi mě mrzí, že dvojka nikdy nevznikne, ale kdyby měla být takováhle, tak je to rozhodně lepší než kdyby se Warneři vzepřeli řeči peněz a šli do toho beze stopy strachu jako "jejich" Zelenáč. Při porovnání s konkurencí z dílny Marvelu dám s bídou šedesát procent. A i k tomu mě zlomilo vlastně jenom vystřelování tisíců paprsků k nebi a to, že tenhle odstín zelené je super;) BTW jak to, že když mají Lanterňácké prsteny nějaký vestavěný komunikátor, tak Jordan po celý film při shromážděních nikomu nerozumí?:) (21.05.2012)

,,...V NEJJASNĚJŠÍM DNI, V NEJTEMNĚJŠÍ NOCI, ŽÁDNÉ ZLO NEUNIKNE MÉMU ZRAKU. TI, KDOŽ UCTÍVAJÍ ZLO NECHŤ SE MAJÍ NA POZORU PŘED MOU SILOU SVĚTLA ZELENÉ LUCERNY“....... /// Hal je břídil ve všech částech svýho života, krom jediný – UMÍ LÍTAT. (letadlem vole!) Snad proto do něj vstoupí zelená kulička a odnese ho k umírajícímu (zelenýmu) mimozemšťanovi. Ten mu dá prsten a Hal (ne Pán prstenů z něj fakt nebude!) získá schopnosti, který se mu budou hodit, páč Žlutá síla (co furt máš s těma Vietnamcema?) dorazila do Ameriky. Pohádka lepší než od šílenýho Trošky. Barevná, technicky dokonalá, plná efektních efektů, ufounů, hraček s jednoduchou zápletkou a jejím rozuzlení. LANTERN JE HROZBA! ZNIČ HO! Dobře? Špatně? Vzhledem k tomu, že jsem se bavil – (nejen díky provedení) odpouštím (jako vždycky). P.S.: Chcete vědět jak to bude dál? Tak vydržte ,,kus“ titulků! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Makám na disertační práci. Téma? ,,Je vůle silnější než strach?“ 2.) Říkají mi Parallax. (Studenti. Jsem profesor matematiky...). 3.) Volají mi pokaždý, když je na Mléčný dráze (na stromě) kočka. 4.) Thx za titule ,,Hogwarts, TheFlyingman a Xeetty“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ * (03.10.2011)

Úvodné minúty nasvedčovali, že pravdepodobne pôjde o poriadny prúser, ale našťastie to nie je tak. Postupne sa vzťahy i motivácie hlavných hrdinov vykreslili a stalo sa z toho celkom pozerateľné sci-fi. Pravda je, že R. Reynolds mi veľmi nesedí. Je až príliš uhladený , príliš dokonalý, ale baby budú určite spokojné. Vo filme Buried hraje skôr hlasom ako tvárou, preto je jeho výkon v tomto filme pre mňa výnimkou. Blake Lively zahraje presvedčivo nielen šľapku (Mesto), ale aj nevinnú "princeznú". Táto poloha slušnej a skromnej jej naozaj sedí a dúfam, že ju budeme vídať častejšie. Váhal som medzi troma a štyroma hviezdičkami, ale obsadenie a herecký výkon P. Sarsgaarda moje rozhodnutie posunuli k štyrom, i keď slabším. 70%. (21.11.2011)

Když mi u epických trailerů instinkt napovídal, že Green Lantern bude pecka, měl jsem na něj dát a nenechat se na čas odradit posměšnými prvními reakcemi. Sice uznávám, že vůdce mimozemských ochránců pořádku v podobě červeného mudrce radícího se se šedými hlavami nemusí sednout všem, ale zároveň nepřestávám žasnout, jak do sebe dokáže i takhle zdánlivě nesourodá mozaika zapadnout. Strážci, Lanterni, traumatická minulost, vlastní pochyby i love story s překrásnou Blake Lively. Být takhle sympaticky rozháraný a přitom komiksově komplexní není žádná sranda a díky tomu, že to scénář zvládá s přehledem, pošilhává místy snad i po nejvyšším hodnocení. Třeba by se ho bývalo dočkalo pokračování, pro které ale reálně nikdy nebyla šance. 85% pro nečekaně zdatnou konkurenci už tehdy vražedně kvalitnímu Marvelu. (24.09.2011)

GREEN LANTERN není komiksová adaptace opojným způsobem prezentující jiný svět, jak se mohlo zdát z upoutávek, ale nakonec se nejedná ani o tak velkou katastrofu, jakou zvěstovaly divácké a kritické ohlasy ze zahraničí. Jde spíš o film, který jakoby vypadl z jiné doby - konkrétně 80. let minulého století. Zmíněná nepatřičnost nevadí, protože se reflektuje a ozvláštňuje hned na několika úrovních. Z formálního hlediska představuje vyprávění ukázkový příklad toho klasického, kdy až směšným dojmem působí potřeba neustále všechno mít motivované a používat k tomu těch nejtradičnějších a konvencionalizovaných postupů. Nevnímal bych to ale jako problém, jelikož se vědomě pracuje s osmdesátkovými syžety, jmenovitě tím topgunovským a supermanovským (míněno je pokračování). Ty jsou sice zbaveny jakýchkoliv podvratných tónů, a tak neumožňují queer čtení apod., ale ironicky se glosuje jejich naivita (scéna se škraboškou) a přiznává se, že tehdejší hrdinové byli šovinističtí idioti a arogantní republikánská macha způsobující víc škody než užitku, čili se s nimi mohli identifikovat nebo být k nim empatičtí jenom mladíci, kterým ještě nesestoupila varlata a nepobrali moc rozumu. Green Lantern svůj příklon k té nejhorší dekádě, jaké se kdy americká kinematografie dočkala, dává najevo odkazováním se na vysmívané tituly a "hrdiny" typu He-Mana, ale i přes vyprávění se film odchyluje svým stylem. Díky superhrdinským schopnostem protagonisty je mizanscéna ozvláštňována přidáváním nových prvků, přičemž je nutné si uvědomit, že jejich přítomnost je ovlivněna představivostí ústředního mentálního nedochůdčete. (Sebevědomé vyprávění si je ale toho vědomo, viz "rampa není dost působivá".) Superhrdina je modelován jako überčurák, a tak dochází k něčemu nevídanému: je možné se identifikovat a/či být empatický k antagonistovi, do jehož zbídačené mysli je nám dovoleno nahlédnout. I přes výše popsanou odchylnost od "osmdesátek" (reflektování nepatřičnosti syžetu, ironické glosování narativních postupů a konceptu, stylistické ozvláštnění v podobě proměn mizanscény a možnosti identifikace se záporákem) je možné si Campbellův počin užít jako ryzí návrat dob, které jsou naštěstí dávno pryč. Kdo někdy hrál na starých automatech arkádové hry, kdy se měla jedna barevná tečka vyhnout velké řadě jiných stejně barevných teček - meteorů, ten bude zvlášť v závěru nemálo spokojen. I s 3D, díky kterému je onen regres do jiných dob umocněn tím, že se volí záběry, kdy se spirálovitě sestupuje dolů. (13.08.2011)