Život nikdy nekončí

Chvíli jsem přemýšlel, zda je pro film plus nebo minus, když obě hlavní postavy hrajou manželé, jako v tomto případě, ale k ničemu jsem nedospěl. Vím to sice není přímo o filmu, leč právě tohle byly moje první myšlenky na začátku tohohle filmu. Musím říct, že se mě film velmi líbil, jak postupně praskaly ledy na duši Sophie bylo fakt krásný, věčná škoda že Christopher není dobrý herec jeho emoční výrazivo a pohledy jsou totiž v naprosto odlišných filmech zcela stejné a je jedno zda se jedná o Higlandera, Siciliána nebo Život nekončí, prostě on svoje postavy a že sou kolikrát, jako třeba tady výborně napsaný vůbec neprožívá. Mě to přijde jako kdyby ani nevnímal, že už někdo zařval "klapka jedeme" . Ono je to svým způsobem umění tvářit se už dvacet let v každým filmu jak slunečnice co právě zpozorovala kosu, ale těm filmům to bohužel ubližuje, zejména pokud jsou postaveny jako v tomto případě na emocích. Sophie hraje fantasticky a když jí divák vidí plakat má chut plakat s ní, když jí člověk vidí se poprvé usmát, má chuť se smát a když divák cití že Sophie je zase šťastná, začne být šťastný taky. Krom Sophie musím ještě pochválit kameru, pár hodin po skončení už nepamatuju jestli jsem sem snímek viděl s titulky nebo dáblej, ale na tu obrazovou kompozici, zejména při poslední scéně ještě dlouho nezapomenu. Nádherný film, plný citu, emoční intimity a tradičně překrásné Sophie. (04.09.2011)

Smekám před těmi, kteří takovou práci vykonávají a dokáží jí dělat srdcem. Stále si ale myslím, že by tuto práci neměl vykonávat muž. Má totiž svá specifika. Ale zvládnout se to dá. Pár měsíců jsem chodila vypomáhat s paní, která měla Alzheimerovu chorobu. Pořád jsem se k ní chovala jako k člověku, k živé bytosti, která měla všechny potřeby jako kterýkoliv jiný člověk, jen měla tohle vážné omezení. Nehoda je sice trochu jiný případ, ale jinak je to to samé. Škoda, že Christpher Lambert měl permanentně nainstalovaný výraz vycpaného vlka. Chápu, že hrál alkáče, ale ten výraz mohl trochu změnit. Vždyť tu několikrát ukázal, že usmívat se umí. Jedna ztrápená duše našla druhou. Opravdu je tu plno citu, emocí a hlavně skutečné lidskosti. Občas lidi rádi zapomínají, že jsou lidmi a ne dobře namazanými stroji. Hezky jsou tu ukázány i obyčejné maličkosti, které člověku dokážou udělat radost. (05.12.2017)

Život nikdy nekončí je film, který jsem potřeboval nejen já, ale který by měl vidět každý, kdo o svém životě alespoň na chviličku někdy pochybuje, a že je to prakticky každý. Vypráví totiž neskutečně dojemný příběh, který se mně osobně hrozně zalíbil. Sophie Marceau je nádherná herečka a mě mrzí, že jsem si jí všiml až v tomto filmu a Christopher Lambert je pro mě herec, kterého jsem od mládí měl zažitého jako dobrého herce, ale hrozně dlouho jsem ho v ničem neviděl. Podtrženo a sečteno. Tenhle film vyhrál dobu, kdy jsem zrovna takový film potřeboval vidět a já si ho opravdu neskutečně užil. Takové pozitivno se totiž v životních dramatech nevidí často. A popravdě. Co jiného člověkovi udělá větší radost, než ty maličkosti, pro které žijeme, a pro kterého v tu chvíli znamenají daleko více, než si vůbec nedokážeme představit. Samozřejmě vše v roli náhod a osudových setkání. (20.12.2011)

Postavy sú iba letmo načrtnuté, zvraty nedávajú zmysel, mnohé scény WTF (to čo malo znamenať, že Lambertova zverenkyňa prišla ženám povedať, že Lambert sa najbližšie dni neukáže TAKÝM spôsobom?!) a množstvo scén je uťatých práve keď sa začali rozbiehať. Ako keby bezradný režisér nakrútil štvorhodinový film a zlí producenti ho prinútili zostrihať ho na 90 minút. Takže tu máme spevavého maséra, ktorý sa objaví v dvoch scénach a potom bez stopy mizne, hoci evidentne patrí do okruhu najbližších pacientky. A je toho oveľa viac (v jednej scéne je Lambert totálne ožratý, sedí v noci pred kopou odpadu, položí pred ňu nedopitú fľašu a zrazu sa z masy odpadkov vynorí ruka, fľašu vezme, malý otvor, ktorým prestrčila ruku za sebou zakryje vrecom a Lambert sa tvári, ako keby sa mu to v minulosti už 50x stalo). Je to veľmi čudný film, ktorého najvýraznejším plusom je umiernený výkon najlepšieho Tarzana v histórii filmu. (10.01.2017)

Pěkný příběh, který stojí na zajímavém příběhu s poutavými odbočkami (box, život boxerky) a na vynikajícím hereckém výkonu Sophie Marceau. Christopher Lambert taktéž potěšil a totéž platí o hercích v dalších vedlejších úlohách. Snímek je trochu podobný novějšímu Intouchables, avšak zde není příliš prostor pro komediální rovinu. I přesto se však jedná o kvalitní film, který dovede zapůsobit a zaujmout. (25.02.2013)