Režie:
Hiroši NišitaniScénář:
Jasuši FukudaKamera:
Hideo JamamotoHrají:
Masaharu Fukujama, Kó Šibasaki, Kazuki Kitamura, Jasuko Macujuki, Šin'iči Cucumi, Dankan, Keiši Nagacuka, Ikkei Watanabe, Hiroši Šinagawa, Miki Maja (více)Obsahy(2)
Policie nachází tělo uškrceného muže s rozdrceným obličejem a spálenými prsty. Identifikace je ztížena, ale stopa ji zavede k bývalé manželce oběti. Ta má však neprůstřelné alibi a policisté jsou zoufalí. Případ je propírán v mediích a policisté si nemůžou dovolit chybovat. Místní detektiv proto požádá svého přítele, geniálního matematika, o pomoc. (-Rastaman-)
(více)Recenze (40)
Nikdy bych nevěřil, že detektivka může být napínavá, i když dopředu víte, kdo spáchal zločin. Bavilo mě sledovat souboj dvou exaktně uvažujících kapacit ve svých oborech a jejich úvahy a diskuse o logickém uvažování a pohnutkách člověka v mezních situacích. A nakonec došlo i ke konfrontaci s tolik nevědeckými hodnotami jako je láska nebo morálka. Přesný scénář, výborná zápletka, několik překvapivých odhalení, příjemná a dobře padnoucí hudba a výborný herecký výkon Masaharu Fukuyamy stačí bez váhání na plný počet hvězd. Snad jen ten konec mohl být více zkrácen, dokonce by šlo udělat alternativní konec a nechat některé věci nevyřčené a případ „oficiálně“ neuzavřený, ale to už bych chtěl předělávat něco, co není zapotřebí. ()
Vynikající záležitost, soustavně a efektivně střídající perspektivy tří ústředních postav, aby skutečnou podobu fabule až do samého závěru úspěšně skrývala a zároveň udržela zvědavost a očekávání na stoprocentní hodnotě. V úvodu nás možná zaskočí cynické rozvržení konfliktu lásky a racionality, ale jak právě s tímto problémem film postupně zachází, aniž by na něj násilně upozorňoval a odvracel pozornost od interakcí postav týkajících se detektivního případu, ho v mých očích posouvá mezi nejkrásnější snímky roku 2008. Přesně ten film, který pro svou morální pokoru a autorskou svěžest v Hollywoodu schází. 90% ()
Matematika, logika, ako pomocné veličiny pri vyšetrovaní "zdanlivo" ťažkého prípadu vraždy. Strašne som sa tešil na tento film. Sľuboval som si doslova hlavy bôl, že sa mi bude až z "kečky" pariť, kým rozlúštim tú onú, záhadu. Lenže Japonci skrátka nie sú Kórejci. Karty sú rozdané hneď od začiatku, prekvapenia sa síce divák v závere dočká (malého), no z môjho pohľadu nápad predčil realizáciu. Dobrý film, no nie výborný ... ()
Ten film mohl být NÁDHERNÝ! Kdyby skončil asi o 10 minut dřív; kdyby jeden vědec neměl potřebu dokázat světu svou genialitu a schopnost dedukce; kdyby prostě mlčel a ponechal jisté tajemství v říši zapomnění. Proč prostě nedržel klapačku. ___I přes výše popsané výtky však tento film patří k nejhezčím, co jsem v poslední době viděla. ()
,,MĚL JSEM VŠE, AŽ NA SMYSL ŽIVOTA. A VY JSTE MĚ ZACHRÁNILA“....... /// Jak řekl, tak se stalo. Ale nelogickej a neopodstatněnej policejní čich odstartuje SOUBOJ MOZKŮ. Po Japonsku. Vinná – nevinná žena s geniálním matematikem vs. policie a ,,šílenej“ fyzik. Konverzace(?) jako v Death Note, souboj Sherlocka proti Holmesovi (toho ze seriálu). Logicky nepředvídatelný, hravý a zajímavý. Komu přeju (se mi zdá, že) je jasný, ale mám pravdu? Voni to totiž ti kluci šikmooký dokážou tak zapeklitě zamotat. A kdyby jen jednou! (Ty vole ZASE!) Vražda jako výzva, jako smysl života. Ale jinak. Zvláštní krimi, kde všechno vypadá jako úkol z geometrie a zatím je to úloha z funkcí. POCHYBUJI O TOM, ŽE TOMU POROZUMÍTE..... (Ale jo rozumím. A líbilo se mi to. On totiž Sherlock nehoní Sherlocka tak často ani v Japonsku. A vlastně je to o lásce. Na to by se měl mrknout Pedro). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Usínám a vstávám s Reimannovou hypotézou. 2.) Jsem policajt, kterýho zajímá, kolik asi tak v Japonsku lidí maká na jedný vraždě. 3.) Thx za titule ,,donHubert“. ()
Reklama