Cukr, káva, limonáda

Časem mě to sice přestávalo bavit a i úchylné to bylo na mě až moc (v tom slova smyslu, že jsem žádnou úchylárnu nečekal, nebo aspoň ne tak, že tu nějaká taková scéna bude co chvíli ať už přímo, v náznaku nebo se o ní bude pouze mluvit), ale ty čtyři dát prostě musím, protože Blier má celý ten film vystavěný perfektně a dát míň než čtyři by mi přišlo jako podhodnocování. Kompozice jednotlivých scén je totiž úžasná a pečlivě vymyšlená a to nejen jednotlivě, ale i jako celek. On totiž i ten příběh Viktorie, která má hrozné rodiče, sama neměla kdy a jak dospět a zoufale touží po lásce, i když je zabalený do hodně absurdně-humorného kabátku, měl Blier dobře vymyšlený a slušně mu ladil i do toho vizuálního pojetí, odehrávající se neznámo kdy v hodně multikulturně a anarchistické verzi Francie. Vůbec celý ten svět, ve kterém se to odehrává, je strašně zvláštní - zjevně je to Francie, ale působí dojmem, jako kdyby zároveň byla Arábií a zároveň i Afrikou... Těžko se to popisuje, to se musí spíš vidět. Škoda jen, že si to po celou dobu neudrželo ten geniálně absurdní humor z prvních 20 minut, protože tam jsem přemýšlel nad čistým plným počtem, ale čím déle to trvalo, tím více si mě to ztrácelo a i ty absurdní scény a nápady mi postupně přestávaly připadat zábavné, spíš jen zajímavé. Plus ty úchylné scény, těch tam taky bylo víc než dost a Blier se jimi nemusel tak opájet (což má podle všeho ve zvyku), ale jinak jsem překvapivě spokojený. Po delší době jsem viděl od Bliera konečně něco, o čem můžu říct, že se mi to líbilo. Slabé 4* (14.05.2022)

4* v poslední době jsem si oblíbil tohoto režiséra, tak si začínám hledat jeho filmy. Tentokrát padl los na tento s hezkým názvem evokující dětskou hru, které se tato absurdní hříčka docela podobá. Bláznivý styl vyprávění je zároveň jeho plus i mínus, ale furt to spíš beru jako pozitivum, protože jsem se víceméně skvěle bavil po celou dobu. O příběhu se nedá vyprávět, ten se musí vidět ... ale opravdu doporučuji jen fajnšmekrům libujících si vyloženě na absurdním humoru. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2A /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (05.02.2017)

Zatím nejhorší film v režii Bertranda Bliera, který jsem viděl. Večně ožralej fotr, jeho vážně divná dcera, její slizká matka a nýmandi se zastydlou pubertou, to vše se odehrávající v celkově divným prostředí = paskvil (a na tom začátku jak hladově srka a mlaská ten rohlík namáčenej v kakau, jak kdyby tejden nedostala najíst – hrozný) (27.02.2009)

Točí vlastně pokaždé to samé, o všedních i nevšedních milostních vztazích a sexuálních zážitcích, o drobné i větší kriminalitě, nebo často rovnou o obojím dohromady. Přesto skoro pokaždé dokáže nejen více či méně provokovat, ale i čímsi originálně zaujmout, pohltit a různým způsobem zapůsobit. Na jeho filmy se nechodí do kina, ale jakoby až do snů... takovou, mnohdy tajemnou atmosféru a styl, v němž najednou dění překročí běžný časoprostor, mají. Ještě pár let nazpátek si vystačil se surrealistickými hrátkami v absurdních dialozích či neotřelém pohybu postav několika prostory najednou během líčení situace (na což dojde samozřejmě i tady, to se nemusíte bát, že ne :)), ale tentokrát si dovolil ve své vizi přímo celou Francii postupně proměňovat na jakousi Afriku, Indii a Arábii zároveň (k tomu i se stylově vybranou hudbou). * ...a o kom že je to řeč? Jasně, že Bertrand Blier! Musím říct, že přestože mi zhruba v každém druhém filmu předloží nějakou tu scénu, kterou bych raději nespatřil (na což došlo samozřejmě i tady, ale po 13ti Blierových filmech už mě to tak nešokuje a snáším to obvykle již s nadhledem), Blierovu tvorbu nadále objevuji hodně rád a těším se z těch neobvyklých zážitků. V tomto případě mě vedle zmíněné snové atmosféry a nezvyklého multikulturního prostředí zaujalo i pár hodně silných motivů, zejména pokud jde o zmatený svět a trápení mladé dcery ve vztahu k doslova šíleným rodičům, z nichž lehce narušená matka ani na chvíli nedokáže vnímat její již dospělý věk a otce (který je tu přítomný už jen jako pravidelný host z onoho světa) od závislosti na alkoholu neodradila ani vlastní smrt. :o Zajímavé setkání v souvislosti s touto postavou bylo i s legendárním hercem Mastroiannim v poněkud nezvykle zatrpklé poloze a své kouzlo měly určitě i zábavné epizodky ztvárněné Mariellem a Brasseurem. [75%] (27.06.2022)

Reziser Bertrand Blier /Buzici 1974, Preparez vos mouchoirs/ natocil nadpriemerny film o samici, ktora tuzi vydat sa, zalozit si rodinu a naplodit haranty, ale holt zivot je poriadny hajzl a jej sa to furt nedari. Herecke vykony su na urovni, dialogy velmi dobre akurat chybalo obcas vyraznejsie tempo, miestami bolo az uspavajuce. napriek tomu vsak to lepsie od zabozrutskej kinematografie : 75 % (30.07.2016)