Prokletý klub

Neuvěřitelně pozitivní film o přátelství, namyšlenosti a sebeprozření. O fotbalu to žel moc není - jestli záběry ze zápasů dají dohromady tři minuty filmu, tak je to myslím ještě moc. Zazní zde ve spodních tónech ještě kritika výher na úkor zákeřných faulů a divadla ze strany hráčů, ale celkově je to o namyšlenosti jednoho chlápka, který si o sobě myslí, jak je skvělý sám o sobě, a nedojde mu, že jde často o týmovou práci. Herecky naprosto dokonalé, celé protežované Dejvické by si to mělo povinně pustit. Nejlepší je, že ten film plyne a plyne, a najednou je konec, ani člověk neví jak. Tvůrci navíc celé téma pojali s nadhledem a nevtíravým vtipem, ne jako slzopudné drama (i když ten závěr stojí za to :-)), čímž je z toho o to víc koukatelná záležitost. Podobných filmů na téma sebepoznání moc neznám, a to dokonce ani z křesťanské produkce. ;-) (22.04.2021)

Kdo zná z medií Chosého Mourinha musel si připadat jako v Jiříkově vidění. Ale joo zazněla tam jedna věta, který mě sedí v hlavě doteď a Miša Sheen jí řekl po nebo před zápase s Juventusem, kdy mu předseda klubu chtěl diktovat sestavu. To totiž platí hlavně na dnešní "moderní" fotbal, pro koho že se fotbal ještě vlastně hraje ? A nejsou přednější grilovaný kuřata ve VIP než samotná hra ? Fotbal se čím dál tím víc stává trapnou karikaturou v rukou politickejch zkurvysnů, zazobanců s nulovým vztahem ke klubu a jeho tradicím (Slavie, Bohemka, Baník ) kde se slovo VIP skloňuje častěji než v prezidentských pozvánkách na reprezentativní večeři. Kde se musí dávat úplatky, za výhru, úplatky za remízu, kde se musí dávat úplatky za pořadelství šampionátu, kde je přednější reklama na dresu místo jména hráče, kde slovo fanoušek známená "ááá to je ten povl, ten dobytek, ten poslední odpornej rušivej element naší snobský a neupřimný, kdysi tak krásný hry zvaný fotbal". Takže lidi jako je Chosé, nebo tady Brian či náš Hofťa nebo Franc jsou to poslední přitažlivý na fotbale, sportu, který za svou masovou popularitu u obyčejných lidí platí až příliš vysokou daň. Dobrej film, moc dobrej film z dob kdy se fotbal ještě hrál pro lidi a ne pro mocipánský paňáky. (25.07.2011)

Zaslouží-li si některý film o kopané maximální hodnocení, tak je to právě tento film, který velice atraktivním způsobem ukazuje nedávnou fotbalovou historii a konkrétně vztah mezi dvěma nesmiřitelnými trenérskými rivaly, jejichž jména jsem před zhlédnutím tohoto filmu neznal. Od začátku do konce se jedná o film, který mě nenechal vydechnout a během jehož sledování jsem nedokázal z televizní obrazovky spustit oči, prostě jsem jako v nějaké hypnóze koukal na film a chtěl jsem pořád víc a víc, chtěl jsem zjistit, jak to bylo, co se stalo, proč se to stalo, prostě tenhle film ve mně probudil skoro až nezdravou zvědavost a já jen čekal, až budou mé otázky zodpovězeny. Tohle je opravdu úžasný film, o kterém si troufnu tvrdit, že je to jeden z nejlepších filmů, které kdy byly o kopané natočeny a který budu mít ve své paměti ještě hodně dlouho po jeho zhlédnutí. Ale není to samozřejmě jen atraktivní příběh, díky kterému jsem z tohoto filmu nadšený, ale je to i originální nasnímání zápasů, kdy v jednom případě nebyla z toho zápasu ukázána ani vteřina, ale napětí bylo zřetelné a dusivé. A samozřejmě za úspěchem filmu stojí i vynikající herečtí představitelé, především Michael Sheen v hlavní roli, který svou roli zvládl bravurně, a potom Timothy Spall, který chvílemi Sheena dokonce převyšoval. Tady opravdu není nad čím váhat, uděluji zcela zasloužených pět hvězd. (29.08.2010)

Nejlepší film o fotbale a jeden z nejlepších sportovních snímků vůbec. Příběh Briana Clougha, neobyčejného trenéra s neobyčejně nevymáchanou hubou, je vlastně aktuální i dnes. No jen si to vezměte - už tady zaznělo, že Clough je předobrazem Josého Mourinha, pak je tu nezdravá rivalita, kterou můžeme přirovnat k nevraživosti mezi Arsénem Wengerem a Alexem Fergussonem (ačkoliv to samozřejmě dnes není už tak divoké) a najdeme tu i situaci, kdy se hráči postaví proti vlastnímu trenérovi, o čemž by zase mohl vyprávět například Jaroslav Hřebík. Čert vem, že zápasy se objevují jen v dobových prostřizích - tenhle film se zabývá fotbalem od začátku do konce a tak to má být. Martin Sheen byl vynikající a společně s Frost/Nixon to byla jeho nejlepší role. Timothy Spall mu pak v roli Petera Taylora výtečně sekundoval. Třetím do party byl Colm Meany jako "nepřátelský" kouč Don Revie a tahle role mu sedla jak víteco na hrnec. Snad je jen škoda, že se film ještě trošku nenatáhl a nezabýval se Cloughovým působením v Nottinghamu, kde vlastně prožil nejpodstatnější část své kariéry. Ale i tak je to na 90% (07.09.2009)

Dost bylo fair play a týmového ducha! Sportovní film potřebuje ve svém čele arogantního nadaného hajzlíka sršícího charismatem s přenádherným ostrovním přízvukem (jak od Pythonů), jehož sebevědomí je přebujelé jak černobylské dýně. Ať pak klidně dostane přes držku, ať se chová jako malý fracek a debil. Jen když se naň báječně kouká. To je on, jeden z nejsympatičtějších drzounů filmového plátna. Silné ***. (19.04.2010)