Prokletý klub

Je to na hraně mezi 3 a 4 hvězdičkami, ale budu opět mírný a přikloním se k vyšší variantě. Prokletý klub má výhodu v tom, že je podle skutečné události a navíc má skvělého hlavního hrdinu Micheala Sheena, který se s ničím a s nikým nesere. Přirovnání k současnému Mourinhovi je rozhodně na místě. Oceňuju snahu Toma Hoopera splašit herce co nejvíc podobné skutečným hráčům působícím tehdy v Leeds United. Nějak výjimečný film to ale taky není. Záběry na samotný fotbal jsou většinou archivní a když se tam snaží ukázat něco jako trénink, tak to je asi jako v Okresním přeboru. :-D Chybí tomu trochu víc profesionality a napětí. Je to dost konverzační, moc se mluví, málo toho vidíme, ale takový už Hooper je. Hodnocení nechám tedy na 70%, ale moc o těch 4 hvězdičkách přesvědčený nejsem. (08.02.2013)

Pro fotbalové fanoušky v sobě film nese jistou přidanou hodnotu, přesto není prvořadě o fotbalu, ale o muži, který si myslel, že přesně ví, co chce a jak toho dosáhnout. Jeho balancování na profesní špici je nápaditě prolínáno s namáhavou cestou, která tomu předcházela. Obsah filmu je v zásadě vážný, vtipnost mu dodává režie (lakonické zobrazení výsledku zápasu vydá za tisíc slov a stovku záběrů) a Cloughovo nehorázně sebevědomé vystupování. Michael Sheen se ovšem dokázal vyvarovat toho, aby z legendárního trenéra učinil karikaturu kariéristy. V citlivěji pojatých scénách za veškerou tou nezdravou drzostí a bezohledností tušíme chlápka, který zkrátka touží po úspěchu. Hůře dopadli tehdejší hráči Leedsu. Tom Hooper přehnaně nesází na efekt, namísto častých střihů si vyhrává s mizanscénou, hloubkou a barevností záběrů a výborně využívá zkratky, díky čemu má film velmi sympatickou stopáž. Formální střídmost narušuje akorát pár zpomalených záběrů během zápasu. Na každým coulem anglický film jsou moc americké. Stejně tak nasládlý konec. Ten možná odpovídá realitě, ač stěží včetně usmiřujícího dialogu, ale svou náladou je úplně jinde než předchozí minuty. Mým převažujícím dojmem je přesto nadšení, jsa osobou fotbal nesledující ani nehrající, hltal jsem se zaujetím každou minutu. 80% Zajímavé komentáře: genetique, Vitason, mm13, Morholt (17.09.2010)

Kdyby José Mourinho viděl tenhle film, asi by se posral zlostí. Vždyť s jeho egocentrickým jednáním ho předběhl trenér, který už tenkrát, v sedmsesátejch letech, ukazoval, že se s ničím a nikým nesere. To se mu nakonec také stalo osudným. Uvidíme, co se Josému stane osudným. Takhle držkovat nejspíš nedokáže věčně. Brian Clough to taky nedokázal. Proto nám museli autoři ukázat ten přiteplenej závěr, kvůli kterýmu jsem musel jednu hvězdičku ubrat dolů. Jinak je ten film ale absolutně bezchybnatý. Je o fotbale, je o člověkovi, který mi připomíná božského Josého, a já jsem jak v sedmém nebi, když tohle všechno vidím ve filmu, který je ještě kromě toho všeho, dobře natočený. (10.08.2010)

...ani né tak o hře samotné, jako o jejím zákulisí na manažerských postech a jejich "útrapách". Ukázka toho, že být na trenérské lavici, není žádný med a ten, s kým se "zametá", nejsou hráči, maséři ani hlavní funkcionáři, nýbrž právě trenéři. Originální atmosféra a povedené fotbalové prostřihy patří k tomu dalšímu, co budete na tomto filmu milovat...stejně jako fotbal :-) 77% (05.09.2009)

Kdo zná z medií Chosého Mourinha musel si připadat jako v Jiříkově vidění. Ale joo zazněla tam jedna věta, který mě sedí v hlavě doteď a Miša Sheen jí řekl po nebo před zápase s Juventusem, kdy mu předseda klubu chtěl diktovat sestavu. To totiž platí hlavně na dnešní "moderní" fotbal, pro koho že se fotbal ještě vlastně hraje ? A nejsou přednější grilovaný kuřata ve VIP než samotná hra ? Fotbal se čím dál tím víc stává trapnou karikaturou v rukou politickejch zkurvysnů, zazobanců s nulovým vztahem ke klubu a jeho tradicím (Slavie, Bohemka, Baník ) kde se slovo VIP skloňuje častěji než v prezidentských pozvánkách na reprezentativní večeři. Kde se musí dávat úplatky, za výhru, úplatky za remízu, kde se musí dávat úplatky za pořadelství šampionátu, kde je přednější reklama na dresu místo jména hráče, kde slovo fanoušek známená "ááá to je ten povl, ten dobytek, ten poslední odpornej rušivej element naší snobský a neupřimný, kdysi tak krásný hry zvaný fotbal". Takže lidi jako je Chosé, nebo tady Brian či náš Hofťa nebo Franc jsou to poslední přitažlivý na fotbale, sportu, který za svou masovou popularitu u obyčejných lidí platí až příliš vysokou daň. Dobrej film, moc dobrej film z dob kdy se fotbal ještě hrál pro lidi a ne pro mocipánský paňáky. (25.07.2011)