Den nezávislosti

Na efekt skvělý, dialogy zdrcují : "Steve, máš strach?" "Ne." " A ty?" " Taky ne." Samozřejmě já taky ne, čeho bych se taky měl bát, když má planeta Země tu čest, že na ní žijou američani. ---------------------------------------------------------------------------------------------TEXT AMERICKÉ NÁRODNÍ HYMNY : Oh, say can you see, by the dawn's early light, What so proudly we hailed at the twilight's last gleaming? Whose broad stripes and bright stars, through the perilous fight, O'er the ramparts we watched, were so gallantly streaming? And the rockets' red glare, the bombs bursting in air, Gave proof through the night that our flag was still there. O say, does that star-spangled banner yet wave O'er the land of the free and the home of the brave? On the shore, dimly seen through the mists of the deep, Where the foe's haughty host in dread silence reposes, What is that which the breeze, o'er the towering steep, As it fitfully blows, now conceals, now discloses? Now it catches the gleam of the morning's first beam, In full glory reflected now shines on the stream: 'Tis the star-spangled banner! O long may it wave O'er the land of the free and the home of the brave. And where is that band who so vauntingly swore That the havoc of war and the battle's confusion A home and a country should leave us no more? Their blood has wiped out their foul footstep's pollution. No refuge could save the hireling and slave From the terror of flight, or the gloom of the grave: And the star-spangled banner in triumph doth wave O'er the land of the free and the home of the brave. Oh! thus be it ever, when freemen shall stand Between their loved homes and the war's desolation! Blest with victory and peace, may the heaven-rescued land Praise the Power that hath made and preserved us a nation. Then conquer we must, when our cause it is just, And this be our motto: "In God is our trust." And the star-spangled banner in triumph shall wave O'er the land of the free and the home of the brave! (24.12.2006)

Když se svět řítí do pekla a člověk nemá co ztratit, není nad to porvat se s mimozemským sajrajtem a poslat ho do pekel dřív, než pošle do pekel on mě a mojí planetu. Asi tak nějak zareagovala postava Willa Smithe v tomto filmu a divák tak měl možnost viděl strhující biják, který byl od začátku až do konce zajímavý, napínavý a dostatečně nepředvídatelný, takže jsem u něj vydržel celou dobu, aniž bych měl vůbec čas se byť jen na chvíli nudit. Rolandu Emmerichovi zkrátka to ničení naší planety docela jde, a ani tady tomu nebylo jinak. Když tak nad tím přemýšlím, tak vlastně asi ani nemám tomuto filmu co vytknout, byla to katastrofická akční sci-fi záležitost na nedělní večer, která mě dokázala zaujmout. Ale i když jsem vlastně docela spokojený, přesto maximální hodnocení neudělím, a to z toho důvodu, že tohle je prostě klasická komerční záležitost, která divákovi nepřinese nic navíc, jenom ho na nějakých 140 minut zabaví, ale nepřinutí ho přemýšlet, prostě je to jen zabíječ času, který dovolí mé hlavě a mému mozku si odpočinout od reality všedního dne, a z toho důvodu nedávám plný počet, ale čtyři hvězdy jsou taky dobré. (22.09.2013)

Ronald Emmerich chce tak trochu být jako Spielberg a třebaže jsme se zde sešli u jeho pravděpodobně nejzdarilejšího snímku, nelze obecně říct, že by se mu to příliš dařilo. Rodinné hodnoty, nebo spíš ještě více všudypřítomné, až otravné vlastenectví (Emmerich je ovšem němec - wtf?), megalomanská zápletka, oslnivé triky, to vše tady máme. Je to však i drobátko nadsázky, nebo možná jen nechtěný humor, který dělá tento megalomanský blockbuster méně táhlý a o level, dva, zábavnější než průměrné velkofilmy bývají. Film trpí neduhy béčkového scénáře, od příliš jednoduché vyřešení krize až po všemožná klišé, ale je to právě jakýsi "guilty pleasure" feeling a efektní akce, jenž to omlouvá... 7/10 (01.08.2012)

Deň nezávislosti bol totálne ukážkový letný megahit s rozpočtom, ktorý nebol gigantický (ani v polovici 90. rokov), ale vizuálne film vyzerá ako keby stál o 150 miliónov viac. Udalosť sezóny, ktorý každý musel vidieť v kine. K nám na Slovensko sa Emmerichov supertrhák dostal síce až na jeseň 1996, ale hlavne, že sme si ho mohli užiť v kine, pre čo bol stvorený.  O monumentálnom sci-fi (od týpka, ktorý nakrútil Univerzálneho vojaka a čudnú Hviezdnu bránu) sa hovorilo všade: v škole, v robote, na pumpách, v domácnostiach. Apokalypsa celosvetového rozmeru, slizkí mimozemšťania s chápadlami, agresívne vesmírne gigalode, patetické preslovy amerických prezidentov, bláznivý doktor Okun (Brent Spiner alias Data zo Star Trekov), k tomu výborné herecké trio pozostávajúce z dobrých, ale neslávnych (alebo aspoň v tej dobe) hercov (najväčšou hviezdou bol zrejme Jeff Goldblum vďaka len tri roky starému hitu Jurský park), nevídané efekty a samozrejme šťastný koniec. Povedal by som, že Emmerich mimoriadne šikovne využil vtedajší televízny fenomén Akty X a naplno ho podojil, takže sa dozvieme, že americká vláda o existencii UFO vie celé desaťročia, prebieha utajený výskum atď. Dvojka, ktorá prišla 20 (dvadsať!) rokov po jednotke už bola nuda. Kino Považan NMnV 1996 (01.11.2004)

Spousta zajímavejch nápadů a koncert W.Smitha funguje i po letech (a díky DTS nabírá tento film nové kouzlo). Na druhé straně je tu americká agitka na Den nezávislosti a spousta trapnejch keců okolo (,,...od Američanů, chtějí dát dohromady protiofenzívu!" ,,Konečně!"...) A jsou tu dvě možnosti. Buď v klidu sledovat právě W.Smitha, jak musí táhnout těžkou prdel mimozemšťana pouští, nebo se užírat. Já zvolil áčko. (26.06.2007)