Den nezávislosti

Tak si to shrňme: Je to sci-fi od Rolanda Emmericha. Ba co víc, je to sci-fi od Rolanda Emmericha, ve které hrají a to docela dobře - Will Smith, Jeff Goldblum a např. Bill Pullman. Je to sci-fi, kde stateční Američané zachraňují svět před mimozemskou invazí (dokonce i prezident tady přidá ruku ke stíhačce). Třepetající se vlajka plná pruhů a hvězd i vlastenecká klišé, tím se tady také opravdu nešetřilo, ale: je to neuvěřitelně zábavný kousek, který snad nemá jedinou hluchou vteřinu! Navíc v pěkném vizuálním zpracování. Postupem let jsem si ke Dni nezávislosti vybudoval silně pozitivní vztah a čas od času se na něj rád podívám. Povedený blockbuster z 90. let, který řadím výš, než například uslzený Armageddon. Ostatně, skvělé tržby a dodnes veliká obliba u fanoušků asi také nebudou zcela náhodné. (29.11.2020)

Je to dobrá zábava, ale někdy mi to připadalo šíleně trapný, hlavně když jsem sledoval super akčního prezidenta USA, kterej chrabě bojuje bok po boku s vojákama proti emzákům a spousta dalších podobnejch scén, ale nejvíc mě dostalo když prezident řiká sedlákovi, kterej letí na jistou smrt "zlom vaz". Ale když si těhle trapáren nebudete všímat a sledovat jenom spoustu skvělých efektů, celkem slušnej příběh okořeněnej vtípkama a různýma hláškama a nějaký ty letecký bitvy, tak se u toho dá skvěle pobavit, ale bohužel je film příliš dlouhej aby bavil po celý 2 a pul hodiny, takze jsme se občas nudil, ale pořád je to nadprůměrnej film. Je to spíš 3,5* (22.04.2005)

Otevřeně řečeno, nepokládám se za fanouška nanejvýš svérázného režiséra Rolanda Emmericha a jeho pompézních megalomanských filmů. Téma mimozemské invaze jsme si v béčkových sci-fi filmech před Emmerichem užili nesčíselněkrát a Emmerich si zkrátka řekl, že když už nestihl natočit tu první, tak natočí aspoň tu největší mimozemskou invazi v dějinách filmu. Takže nebe zahltil tisíci gigantických, no to dá rozum, že létajících talířů, proč nevyužít klišé, které má filmový divák dokonale vstřebané v krvi. Monstrózní umělá tělesa mají desítky, ba stovky kilometrů v průměru a scénáristu ani režiséra zjevně nezatěžuje problém pohybu tak přerostlých dopravních prostředků v gravitačních polích měsíců a planet naší sluneční soustavy ani to, že se zde objeví tak říkajíc zčista jasna. Prostě kde se vzaly, tu se vzaly. Jinak je to nadstandardně patetické, vlastenecké a hrdinské. No, kdo se asi vsouká do stíhačky, aby neohroženě čelil mimozemské invazi? To dá rozum, že americký prezident. Emmerich zatím žádný skvost v rámci žánru nenatočil a Den nezávislosti není výjimkou. Celkový dojem: 40 %. (03.01.2008)

Větší béčko s áčkovým rozpočtem jsem snad neviděl...ale je pravda, že mě ID4 v mých 12 letech hluboce zasáhl. Houby jsem věděl co to je psychologie postav, co to je předvídatelnost děje, prostě jsem zapadnul do sedačky a asi dvě hodiny uslintával nad tehdy úžasnými efekty. Ale zaplaťpánbůh jsem alespoň trochu dospěl, takže bych si při vzpomínce na některé věci, které jsem o tomhle "hlubokém" díle prohlašoval, musel dát pěstí. Dneska už bych ID4 nedoporučil ani jako popcornovou zábavu, ta má často alespoň nějaký nápad:) A navíc mám dojem, že každý druhý příšerně patriotický film o Americe stejně natočili Němci... Update 2013 - měl jsem tu původně 60%, ale nedávno jsem to znovu viděl a musel jsem uznat, že je to precizně zvládnutý mozkový výplach jako byli třeba první Transformeři (i když na těch výhradách vůči vlajkoslávě a patetickým patriotickým gestům stále trvám, protože prezident-fighter pilot je už hodně přes čáru). A jelikož funguje i o víc jak patnáct let později, zaslouží si červenou barvu. 70% (25.01.2003)

Blbost ne-blbost. Hovadina ne-hovadina. Jeden z prvních megadrahých filmů co jsem kdy viděl se navždy zapsal do mého srdce a mysli. Patriotismus hoďme stranou, tohle je naprosto bombastické a revolučně megalomanské potěšení v žánru katastrofického filmu. Doteď si vzpomínám na strach ze scén s emzáky a bombastické efekty dané doby. Pokud Emmerich byl někdy na vrcholu, tak to bylo 4. července. (02.12.2007)