Patriot

Tohle Gibson přeťáp... Pravda, základ filmu je stejný jako u jeho megahitu Statečné srdce, ale narozdíl od tažení charismatického skotského válečníka Williama Wallace nemá boj o národní nezávislost jistého Benjamina Martina tu pravou "míru". Míru v naplňování šablon historického filmu, míru v kupení klišé. Protože Patriot je až nepříjemně předvídatelný a emotivní náboj generuje natolik lopotně a okatě, že ve chvíli, kdy to má zajiskřit, nestane se nic. Fešácké pózy sošného geroje Gibsona nepomohou. Roland Emmerich, to je podle mého jeden velký dějinný omyl a tímto mu děkuji, že mi to svojí sterilní a neumělou režií opět potvrdil. Scénář je jeden velký fujtajxl, který matlá a hněte potencionálně zajímavé téma tím nejpřežvýkanějším a nejvyčpělejším způsobem. Postavy jsou natolik trapně typizované, že se mi maně vrací vzpomínky na český budovatelský film 50. let. Patos, patos a zase patos. Uprostřed něho už člověk prostě musí ocenit něco tak průměrného, jako je Gibsonův herecký výkon. Alespoň ten povznáší film na lehký podprůměr, jenže ten svou schematičností a tradičním emmerichovstvím ("být emmeričtější než Američan") představuje něco, co už nechci vidět znovu. (10.02.2005)

Dnes už zkrátka klasika a v ní Mel ve výborné formě. Tomuhle chlapíkovi na rodinu vážně sahat neměli. Jeho šílený výraz je nenapodobitelný a scéna s ním a nejmladší dcerkou, při které si oba padnou do náruče, ta tedy umí hnát slzy do očí. Nejvíce mě ovšem pobaví lidé, kteří filmu nadávají proto, že je v něm až příliš amerického patriotismu.__P.S. Skvostný Jason Isaacs (a záporáci vůbec), tradičně dokonalý John Williams. (12.08.2009)

Když se při finální bitvě Melodramatický Mel rozběhl s praporem osázeným hvězdami a pruhy proti zlému, fuj-fuj, zlému uzurpátorovi Tavingtonovi, fakt jsem si myslel, že ho s ním probodne. No nakonec…, chudák kůň. Vlastně žádný chudák, on pod svými kopyty zadupával touhu Američanů po svobodě, takže taky dostal, co si zasloužil.. Čekal snad někdo něco jiného od režiséra, který by si tracheotomii nechal provést jedině Deklarací nezávislosti USA stočenou do ruličky? Pravda, za technickou část si Roland zaslouží zdvořilostní uznání, i když herecky to bylo ze strany dvojice Ledger, Gibson docela baroko. Zaujala přirozenost Chrise Coopera a Frantíka Karyo, tolik opěvovaný J.Isaacs to místy se svou kreací na monstrum, co malým dětem propichuje nafukovací balónky a invalidům vypouští duše od vozíků, přeháněl. Za patriotickou, lehce úsměvnou část si Roland zaslouží posadit na raketu Patriot, vyfotit a pověsit nad krb (tu fotku). A historická akurátnost? Za tu by Roland zasloužil posadit na raketu Patriot a vypustit proti střele Scud.. (06.06.2014)

Ano, Roland Emmerich umí točit výpravné, "nevtíravě vlastenecké" filmy (vzpoměňme třeba "úžasný" Independence Day), a u Patriota se vydal přímo "ke kořenům":) ...ale co si pak má člověk myslet o Amících, když největší národní hrdost předvádějí zhusta ve filmech cizích režisérů (zdravíme kromě ID4 i Air Force One:)), ještě k tomu v třídě kvality "popcornový brainwashing":) A nezbývá než podotknout, že Patriot je, mám-li to vyjádřit eufemisticky, zářným příkladem toho, že nejen uměním živ je člověk...ale za obsazení hned několika zářných příkladů hrdiny dívčích srdcí (což byl taky jediný důvod, proč jsem se uvolil na Patriota jít...nemyslím ty báječné hochy, ale svoji přítelkyni:))) dám dvě hvězdy. Na víc to skutečně není... (30.07.2003)

Tak jsem si dal dalěí filmík z americké války o nezávislost. Sice jsem to viděl už dříve, ale koukám, že jsem to nijak nehodnotil. Teď s odstupem času a se zálibou v osmnáctém století je to tak možná lépe. Mel to ve většině svých filmů vždycky nějak schytá a spíše než ty jeho útrpné obličeje mám raději ty, kde mu z očí kouká čiré šílenství. V tomhle filmu se nám dostane obojího když je filetován šavlí britského dragouna. A když je už od těch zářezů pořádně naštvaný vytahuje tomahawk a jde s ním po britském dragounovi jako starej Gojko Mitič. Koloniální mundůr mu slušel skoro víc než skotská sukně ! :-). Celý film mně bavil a nevadila mi ta stopáž. Více než ten patriotismus, který je zde hojně vyčítán (což je jaksi samo o sobě nesmysl, když téma filmu je boj o nezávislost...) mi vadila ta rasová uvědomnělost. Teď mně zase někdo nazve rasistou, ale Amerika konce osmnáctého století byla Amerika plná otroků. Vlastnili je jak kolonisté, tak místní farmáři jimž můžeme říkat předchůdci Američanů .-). Teprve až v roce 1807 se zrušilo otroctví v Anglii a 1836 v Americe. V době v níž se snímek odehrává, tedy před nějakými 50 - 60 lety oficálního zřeušení otroctví, se tedy v řadách domobrany jasi v rámci odboje proti kolonistům sešla ve filmu velká míra liberálně smýšlejících farmářů :-) !!! A tolerantní byli i Afroameričané k bílým. Prostě v jednotě je zřejmě síla. Co se týče toho patriotismu, mohlo se pravda trochu ubrat těch záběrů na všeliké ty vlajky s pruhy a různým počtem hvězd vlající za zvuků fanfár Johna Williamse. Jinak mi tam toho moc nevadilo a sama hudba byla ve filmu tradičně super jak jsme u Williamse zvyklí. Parádní byl Jason Isaac v roli brutálního Col. Williama Tavingtona. Tohle byl zkrátka pěkný historický film o tom jak Británie začala přicházet o své kolonie v Americe. A kdo by si ale myslel, po kapitulaci u Yorktownu to s anglickým generálem Lordem Charlesem Cornwallisem špatně dopadlo, ten se mýlí. Po návratu do Anglie jej poslali na druhý konec světa a udělali z něj guvernéra v Indii. Dávám za 4 olověné vojáčky. * * * * (01.01.2021)