Armáda zločinu

Občané Francie. Víra ve vítězství Anglie a SSSR nestačí! Musíte se aktivně zapojit..... Pomali plynoucí, spíše nudný film o počátcích formování Manouchianovi skupiny, skupiny židů a komunistů různých národností. Úkolem snímku je vylíčit oddanost cizinců k francouzskému odboji. Nuda, nuda, nuda. Tady asi nepřekvapí vůbec nic. Největší utrpení je rozřezání Marxova Kapitálu. Teda hned po mučení, ale tenhle film trhnul můj soukromý rekord v nutkání ,,TO“ vypnout. A jelikož od začátku víme, jak to dopadne, měl jsem to udělat! PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (07.02.2010)

Určitě tleskám frantíkům za schopnost dát si alespoň uměleckou facku za chování části národa ve 2sv. válce. Bohužel film je až příliš zkratkovitě vyprávěn a tak nemá šanci dostoupit k emocím, které by si tato látka zasloužila. Příběh je sledován v podstatě z jedné strany, odbojářské a já si myslím, že by rozhodně neuškodilo zaměřit pozornost taka na nácky a jejich rekaci na akce, které dělal Pařížský odboj, protože takhle na mně mělo příliš mnoho děr ve smyslu "jak to věděli". K filmu jsem schovívavý především díky látce a odvaze natočit takové téma, protože z filmařského hlediska je to slabší. (03.07.2012)

Velmi neotřelé ztvárnění druhé světové války v okupované Francii. Po přečtení rozhovoru s režisérem jsem věděl, že tenhle film mi nesmí uniknout. Jeho snaha o nadčasovost a silnou výpověď je znát z každého záběru. Simon Abkarian v roli šéfa odboje, básníka hnaného vlastní zodpovědností a částečně pomstou, Virgine Ledoyen v roli jeho oddané, věrné a milující manželky, Jean-Pierre Darroussin v roli inspektora, který jim jde po krku, všichni tři jsou tahouny skvělého hereckého ansámblu, který se u L´armée du crime sešel. Takové filmy by měly být promítány v hodinách dějepisu na základních a středních školách, aby se nezapomnělo. (01.10.2009)

Většina filmů o protinacistickém odboji, které jsem viděl, je lepší i akčnější než Armáda zločinu. Ano, hodně příslušníků protinacistického odboje ve Francii patřilo k cizincům, avšak většina odbojářů měla samozřejmě francouzskou národnost, což z tohoto filmu není patrné. Ve Francii, respektive v obou jejích částech (okupované a vichistické, od podzimu 1942 rovněž okupované), byla poměrně silná kolaborace i odboj, jenž byl efektivně podporován z Velké Británie, v čemž hrála roli menší vzdálenost a s tím spojené možnosti pro leteckou podporu odboje (okupované Polsko nebo protektorát to měly v tomto ohledu mnohem horší). Mimochodem film vůbec neuvádí, že z cizinců žijících ve Francii se protinacistického odboje poměrně ve velkém množství zúčastnili i zde žijící Češi a Slováci, např. komunista a španělský interbrigadista Osvald Závodský (popravený soudruhy v roce 1954) se v roce 1942 podílel na obzrojeném přepadení německých vojáků v restauračním zařízení v Paříži. Na rozdíl od několika komentujících nevidím důvod, proč bychom si měli sypat popel na hlavu a mít touhu natočit sebemrskačský film o cikánských táborech v Letech a Hodoníně u Kunštátu. Mně osobně bohatě stačí zcela neobjektivní a ahistorické filmy o násilí na Němcích - Habbermannův mlýn či Krajina ve stínu. Film o Letech/Hodoníně by dopadl tak nějak podobně. (22.09.2023)

Ta hodinová expozice je téměř k nepřežití, ačkoli chápu, že tvůrci potřebovali, aby divák ve druhé půlce filmu věděl, kdo je kdo. Ale jedno (vedle vykreslení francouzských vyšetřovatelů jako antisemitů, jejichž spolupráce s okupanty jde hodně nad rámec povinností) se Armádě zločinu upřít nedá: konečně někdo názorně ukázal, jak je Marxův Kapitál ve skutečnosti ohromně výbušná kniha... (07.05.2012)