Reklama

Reklama

Drama z druhé světové války líčí hrdinské činy pařížského gangu Manouchian – skupiny židovských přistěhovalců, kteří v rámci francouzského odboje bojovali proti nacistickým okupantům a riskovali své životy ve snaze o osvobození. Paříž okupují Němci. Básník Missak Manouchian se stal vůdcem skupiny mladých rebelů – Židů, Maďarů, Poláků, Rumunů, Španělů, Italů a Arménců – která bojovala za osvobození Francie, jež tolik milují. Riskovali své životy a stali se z nich hrdinové. Tito cizinečtí partyzáni svými útoky značně sužovali nacisty a jejich kolaboranty. Francouzská policie začala šílet, neustále zvyšovala počet policistů na obchůzkách, zadržovala všechny možné podezřelé, vydírala je a mučila a především podporovala anonymní udání. Dvacet dva mužů a jedna žena bylo v únoru 1944 odsouzeno k trestu smrti. Propagandistická kampaň je označila za Armádu kriminálníků a jejich tváře na fotografiích s červeným pozadím byly vyvěšeny po celé Francii. Z těchto přistěhovalců, kteří zemřeli pro francouzský národ, se staly legendy. Tento film vypráví jejch dojemný a tragický příběh. (HBO Europe)

(více)

Recenze (23)

claudel 

všechny recenze uživatele

Velmi neotřelé ztvárnění druhé světové války v okupované Francii. Po přečtení rozhovoru s režisérem jsem věděl, že tenhle film mi nesmí uniknout. Jeho snaha o nadčasovost a silnou výpověď je znát z každého záběru. Simon Abkarian v roli šéfa odboje, básníka hnaného vlastní zodpovědností a částečně pomstou, Virgine Ledoyen v roli jeho oddané, věrné a milující manželky, Jean-Pierre Darroussin v roli inspektora, který jim jde po krku, všichni tři jsou tahouny skvělého hereckého ansámblu, který se u L´armée du crime sešel. Takové filmy by měly být promítány v hodinách dějepisu na základních a středních školách, aby se nezapomnělo. ()

Kakho-oto 

všechny recenze uživatele

Většina filmů o protinacistickém odboji, které jsem viděl, je lepší i akčnější než Armáda zločinu. Ano, hodně příslušníků protinacistického odboje ve Francii patřilo k cizincům, avšak většina odbojářů měla samozřejmě francouzskou národnost, což z tohoto filmu není patrné. Ve Francii, respektive v obou jejích částech (okupované a vichistické, od podzimu 1942 rovněž okupované), byla poměrně silná kolaborace i odboj, jenž byl efektivně podporován z Velké Británie, v čemž hrála roli menší vzdálenost a s tím spojené možnosti pro leteckou podporu odboje (okupované Polsko nebo protektorát to měly v tomto ohledu mnohem horší). Mimochodem film vůbec neuvádí, že z cizinců žijících ve Francii se protinacistického odboje poměrně ve velkém množství zúčastnili i zde žijící Češi a Slováci, např. komunista a španělský interbrigadista Osvald Závodský (popravený soudruhy v roce 1954) se v roce 1942 podílel na obzrojeném přepadení německých vojáků v restauračním zařízení v Paříži. Na rozdíl od několika komentujících nevidím důvod, proč bychom si měli sypat popel na hlavu a mít touhu natočit sebemrskačský film o cikánských táborech v Letech a Hodoníně u Kunštátu. Mně osobně bohatě stačí zcela neobjektivní a ahistorické filmy o násilí na Němcích - Habbermannův mlýn či Krajina ve stínu. Film o Letech/Hodoníně by dopadl tak nějak podobně. ()

Reklama

kinderman 

všechny recenze uživatele

Ta hodinová expozice je téměř k nepřežití, ačkoli chápu, že tvůrci potřebovali, aby divák ve druhé půlce filmu věděl, kdo je kdo. Ale jedno (vedle vykreslení francouzských vyšetřovatelů jako antisemitů, jejichž spolupráce s okupanty jde hodně nad rámec povinností) se Armádě zločinu upřít nedá: konečně někdo názorně ukázal, jak je Marxův Kapitál ve skutečnosti ohromně výbušná kniha... ()

sochoking 

všechny recenze uživatele

Kto má rád vojnové odbojové drámy ako Defiance či norsky Max Manus, nemal by si toto rozhodne nechať ujsť. I napriek dlhej stopáži film plynie fantasticky rýchlo, pretože obsahuje pomerne viac napätia ako práve Max Manus, ale na druhej strane som sa nemohol ani zaboha zbaviť pocitu, že nefandím hrdinom... ?! Ja neviem, dokonca som cítil i ľútosť k skopčákom ( scénka s granátom ) .Ale našťastie to v druhej polovici dostalo gule a film sa rozbehol a ja som precitol a začal sympatizovať. Konečne. Sám cítim, že moje hodnotenie je niekde uprostred hore zmienených filmov- silných 3, 5 * , ale to tu my nemáme, dávam preto 4. A ešte dve vecičky na záver: ked sa v preklade titulkoch objavila jedna veta ako blesk z čistého neba ( neprehliadnuteľné ! ) , ty krávo, skoro som sa posral od smiechu...( Buahaaaaaaaa!!! ) No a tá druhá: neverím ani hovno, že s takými pastelkami, aké mal Marcel Raymon miesto rúk, vyhral Majstrovstvá Seiny. S nimi sa nedá ani plávať! ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

V České republice je poslední dobou hitem kritizovat svůj národ v ohledu zachování se vůči člověku během 2. světové války. A ono ejhle. Pustilo se do tohoto sebemrskačství i jindy dost nacionalistická Francie. Tenhle film totiž ukázatl Francii z trošku jiné stránky, ze strany židovského odboje, který v Paříži pokoušel osud, až na něj doplatil. Rozhodně je to zajímavý film a má plno silných myšlenek. Hlavně tedy postavení Francie vůči Židům za 2. světové války. Nicméně film byl zpracovaný neuvěřitelně nudně a ta délka byla upřímně obrovským utrpením, což je neuvěřitelná škoda, protože takový námět by se měl vidět v celé Evropě, aby si všichni uvědomili, že jsme jenom lidé a tehdejší doba byla neuvěřitelně těžká, protože všechno souviselo se vším a jedna, i když jen nepatrná zmínka mohla způsobit smrt blízkého a tak dále. Škoda. Nápad ve filmu se mi líbil, být to kratší, tak to zkousnu a nekritizuju to tady tak. ()

Galerie (25)

Zajímavosti (2)

  • Ve filmu se objeví i pár vozů Volkswagen Schwimmwagen projíždějících Francií. Ty se začaly sériově vyrábět v roce 1942, ovšem od chlapců prodávajících noviny u Eiffelovy věže se dovídáme, že Německo zrovna zaútočilo na Rusko, tudíž je 22. červen 1941. (bejkovec)
  • Filmovalo sa na autentických miestach vo francúzskej metropole Paríž. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama