Občiansky preukaz
Identity Card
Režie:
Ondřej TrojanScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Petr OstrouchovHrají:
Libor Kovář, Matouš Vrba, Jakub Šárka, Jan Vlček, Aňa Geislerová, Martin Myšička, Jan Vaši, Jenovéfa Boková, Marek Taclík, Adam Kubišta, Lilian Malkina (více)Obsahy(1)
Hořká komedie režiséra Ondřeje Trojana Občanský průkaz na motivy stejnojmenné knihy Petra Šabacha sleduje osudy čtveřice dospívajících mladíků, jejich přátel, lásek a rodičů od okamžiku, kdy v patnácti letech dostanou občanský průkaz, až do chvíle, kdy se v osmnácti snaží uniknout vojně a pokoušejí se získat modrou knížku. Petr, Aleš, Popelka a Míťa dospívají v sedmdesátých letech, v době, kdy vyjít na ulici bez občanského průkazu znamenalo koledovat si o průšvih, a kdy povinná vojenská služba byla pro mnohé tím největším strašákem. Každý po svém i společně se snaží neztratit v totalitním státě zdravý rozum a smysl pro humor, ale také nezadat si s režimem. Prožívají řadu epizod, některé jsou úsměvné s nádechem absurdní grotesky, jiné dramatické a fatální. Občanský průkaz vypráví o tom zvláštním životním období, kdy dětství zvolna přechází v dospělost, a tahle cesta v každé době vede skrz bourání konformismu a rodičovských ideálů, revoltu vůči společnosti, hledání a nalézání sebeúcty. (Magic Box)
(více)Videa (2)
Recenze (1 548)
Mládežnická revolta v komančské rezervaci, při které se pila míchaná ohnivá voda, poslouchaly bubny západních šamanů a hledaly neválečné stezky, jak z toho pryč. Jarchovský skrz Šabacha zase pumpuje hořkosladko, ve kterém tentokrát díky věku a nevinnosti aktérů to alespoň trochu dobré prostřednictvím společných zážitků otupuje to zlé. Huhňající neherci v hlavních rolích do toho vnesli opravdovost nejistoty a snaživého amatérismu, což je zajímavý kontrapunkt k v tomhle směru elegantně učesaným Pelíškům. Kam náhle zmizel Macháčkův uvědomělý konfidentský soudruh? Utopil se snad v mastnotě svého účesu? ()
Sedmdesátá léta očima máničky. Estébáci jsou do jednoho hloupí (někteří dokonce negramotní) a agresivní. Smysl má poezie, holky, chlast a revolta. Kdo nerevoltuje, nežije. Není-li vydáván za autentický obraz doby, nevadí mi, když film nahlíží na určité období jednostranně. U Občanského průkazu mi zároveň nevadí nahrazení solidní dramatické linie vrstvením lehce propojených epizod, jež pokrývají značnou část pojmů spojovaných s normalizací (tuzex, bony, Plastici, tesil…). Přítomno je zkrátka téměř vše, co naleznete i v tom nejpovrchnějším článku o daném období. Tvůrci si dávají hodně záležet, aby bylo vidět, jakou péči věnovali výpravě. Ano, takto budou mít normalizaci zafixovanou generace, které ji nezažily. Občanský průkaz zkrátka nic nemění na představě, jakou podporuje drtivá většina médií. Nic kriticky nepřehodnocuje, nabízí žádané. Ovšem bez křečovitého humoru, s dobrými herci i snaživými neherci a několika scénami, při nichž – jakkoli si uvědomujete režisérovo přehánění – mrazí. Odvážná délka není na obtíž, s postavami jsem chtěl trávit čas, s některými více, než kolik jim pro „exkurzivní“ charakter vyprávění bylo poskytnuto (Pivoňková), spíše mi bylo jedno, jestli OP skončí za třicet minut nebo za dvě hodiny. Po doběhnutí titulků jsem měl z filmu pocit velmi dobrý a ze sebe, že jsem někdy v průběhu těch stočtyřicetin minut ztratil odstup. Což možná značí, že Trojan natočil po Poutech druhý nejlepší český film roku 2010 a možná jen… že jsem ztratil odstup. Apendix: Proč jen mám pocit, že školství se z těch let zatím nevzpamatovalo? 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Radek99, Niktorius, NinadeL, J.Connor, fuckme, old_school ()
No, od předešlého režisérova počinu Želary je to krok zpátky, přesto rozhodně nejde o zklamání. Hořká, úsměvná, dobře ohudebněná a herecky obsazená oddechovka, které se dá více vytknout snad jen rozvláčnost směrem k závěru a zbytečně dlouhá stopáž. Se čtveřicí mladých hrdinů jsem problém neměl, celkově mi postavy přišly dobře napsané, jen role Martina Myšičky mi přišla dost divná. Spolužačce: "Nosit pětky denně domů nemusí být zlozvykem, zvláštně přihlédnem-li k tomu, že je nosíš pod trikem". ()
No na to, ze si pred filmem dal Trojan 7 let pauzu, mohlo to bejt jeste o kus lepsi. Ale i tak v zasade spokojenost. Minimalne pri porovnani se soucasnejma ceskejma filmama se jedna o jeden z nejlepsich kousku. Mame tu dobre hrajici a zajimavy, ale zaroven ne zas tak okoukany herce, plus samozrejme par jistot typu Machacka nebo Geislerovy, ale prislo mi, ze tady clovek nenajde vylozene nejakyho sympataka, kterymu by beze zbytku fandil. Co se tyce pribehu, je to takovej ten "bezpribehovej" film, kterej proste sleduje vyrustani party manicek, ktery nadavaj na skolu, poldy a radsi se nekde valej, poslouchaj rock a chlastaj. Tady je to spis nez o nejakym komplikovanym deji o nalade a perfektni atmosfere a tim se to trochu blizi Pupendu nebo Peliskum, coz se vzhledem k ucasti Jarchovskyho neni moc co divit. Nicmene oproti Peliskum to precejen takova sranda neni, ackoliv tu jsou dobre vypointovany situace a solidne napsany dialogy, u kterejch se da dobre pobavit, nejsou to zase nejaky kultovni hlasky, kterejm by se clovek smal jeste nekolik let. Coz ale ani moc nevadi, ona i ta dramaticka linie funguje dobre, takze si film udrzuje tempo celejch tech drobet prehnanejch 130 minut. K tomu jak jsem od Trojana cekal perfektne natoceny a chytlava hudba, takze objektivne sice 4*, ale flaknu tech 5*, dlouho jsem nebyl s nejakym ceskym filmem takle spokojenej. ()
Galerie (53)
Zajímavosti (48)
- Pro ústřední čtveřici byli nejprve hledáni adepti mezi elévy z konzervatoře. Když však mezi mladými adepty herectví neuspěli, začal rozsáhlý konkurz mezi desítkami až stovkami středoškoláků. Ty nejlepší pak mezi sebou tvůrci kombinovali při hereckých zkouškách, až nakonec zůstali jen čtyři. (hippyman)
- Mozaikově-deníková forma vyprávění znemožnila některou ze scén vyškrtnout. Z filmu nakonec vypadly jenom dvě scény, které se ukázaly jako nadbytečné. (hippyman)
Tě péro! Teenageři za bolševika aneb spusťte mařenu! /// Čtveřice kluků provokuje rodiče, má problémy ve škole... Nejde tady však o revoltu proti režimu, ale spíš o rebelii puberťáků proti všemu a všem. Kdyby se léta jejich dospívání odehrávala v současnosti, ztratil by film na zajímavosti. Vznikla by jen lepší variace na tupé Snowboarďáky a ostatní nadržené teenage filmy. Éra komunismu nabízí bizarní, komické a děsivé události, se kterými se kluci snaží popasovat. Do atmosféry 70. let vás to vtáhne od prvních záběrů - masky, kostýmy, rekvizity jsou poctivě dobové. Uslyšíte množství různých odkazů a narážek, od gramodesek Deep Purple, přes vysněné džíny z Tuzexu až po plakát Vinnetoua a povinné hodiny ruštiny. Zažijete kárné řízení, ale i hřejivý pocit z právě získaných výjezdních doložek./// Ústřední čtveřici tvoří mladí neherci a já se jim klaním. Tak uvěřitelnou a hlavně přirozenou mimiku/gestiku a opravdové emoce jsem dlouho neviděla. Místy jsem měla pocit, že kukátkem opravdu sleduju kluky, jak sedí ve „starym tráboši“ na louce a popíjí lacinej mok. Z herců stojí za zmínku super slizký J. Macháček alias taťka peďouš a volnomyšlenkářská učitelka - fešná K. Boková, které skvěle kontrastuje s obstarožními soudružkami učitelkami (čti soužkami)./// Film nemá konzistentní dějovou linku, která by se postupně rozvíjela a na konci gradovala. To spolu s poměrně dlouho stopáží může nudit. Asi záleží, z jaké generace jste a co jste z normalizace zažili/co jste vyslechli. Já osobně jsem se do filmu nesmírně vnořila, protože dobu znám z podrobného vyprávění, na Black Sabbath jsem vyrostla a modrou knížku už mi taky ukazovali. Je až neuvěřitelné, co byli někteří lidé ochotni udělat, aby ji získali. Diagnóza 307 hadr. A 15 mi nebylo zase tak dávno, abych si detailně nevybavila matčiny kontrolní pohledy, když u nás někdo nocoval, nebo svolání do pokoje po „rodičáku“./// Myslím, že tohle bude kultem. *spoilery* Je tu několik naprosto skvělých hlášek, ať už na spolužáka-bonzáka - „Polib nám prdel, Daňku“, nebo „vypíčení priorit“. Pár situací me hodně rozesmálo (wc mísa, výslech, slabikář). Perfektní jsou také básničky, které vymýšlí jeden z kluků, někomu můžou připadat pouze vulgární a obyčejné, ale takové skládal v pubertě snad každý:) /// Kromě humorných scén je jich hodně i temných a tragických. Ať už je to cesta do vysněné „Jugošky“, nebo starší bratr, který dostal na den opušťák. Mistrovsky zvládnutá je scéna, kdy příslušníci VB zatýkají v podchodu na nádraží účastníky ilegálního koncertu. Obušky dopadají na vyděšená těla mladých, kteří jsou pak dovlečeni do autobusů.*konec spoilerů* Cítíte strach, bezmoc a vzápětí hořkost a znechucení, jak je vůbec něco takového možné. Do maxima O. P. zase tolik nechybí. Několik scén ale zpomaluje už i tak poměrně volné tempo filmu a otec Petra (výborný divadelní herec M. Myšička) mluví někdy až moc./// V době elpíček, popíjení francovky a front na maso ad. jsem sice nežila a místy jsem si říkala, že to muselo být vzrušující, ale nebýt konformní a chcát proti větru chce odvahu a charakter. A já nechci vědět, jak by se chovali moji blízcí či vzdálení. Tenhle film vám prostě natrhne... občanky! () (méně) (více)