District 9

Originální je District 9 zejména nerespektováním zákonitostí kteréhokoliv žánru co se týče chování postav. (Množstvím zastoupených žánrů – akce, thriller, horor, válečný film, troška komedie a romance + dokumentární záběry – nachází District 9 konkurenci leda mezi jihokorejskými úlety typu Hosta). Wikus, jediná – zčásti – nemimozemská postava, kterou poznáme, se chová „lidsky“ (rozumějte jako sobecký hajzl) až do spektakulervoucího závěru, kdy o dominantním žánru konečně není pochyb a patos obsažený v jeho hrdinském gestu patří k věci. Do té doby však musíme dělit své sympatie mezi něj a kreveťáky, což mimo jiné vyžaduje odhlédnout od poměřování druhých na základě tělesné schránky. V širším smyslu to může být také barva kůže nebo etnická příslušnost. Blomkamp vás přiměje nevnímat druhé povrchně (minimálně v rámci jeho fikčního světa) a to nikoliv za cenu vlezlého moralizování či nějakého zdvihání varovných prstů. Omračující nálož nápadů ale zcela nezastiňuje videoherní řetězení úkolů a porci nevěrohodnosti. Jakživ by mne nenapadlo, že mi u nějakého sci-fi (či filmu nemajícímu ke sci-fi daleko) bude vadit nedostatek realismu. Zde je tento problém nejviditelnější na amatérské práci Wikusových pronásledovatelů a na nedostatečném prokreslení historie Distriktu 9. Chtěl bych vědět víc. S informacemi, které jsou nám poskytnuty mám problém uvěřit, že by podobný slum mohl po celých dvacet let existovat, sice ne idylicky, ale existovat nedaleko lidských obydlí. I s tím jde o brutální multi-všechno nálož bez zastavování pádící vpřed. 85% Zajímavé komentáře: Tsunami_X, Adrian, kiddo, genetique, Mahalik, Antek, pugs, L´Aura (19.09.2009)

Dokumentární náhled znehodnocený nesmyslnými pohledy "mimo", bizarní nadsazenost vedlejších linií a do očí bijící logické nesmysly. Plus jedna solidní akční scéna. Tenhle scénář se zkrátka zakopal po deseti minutách, když lidi rozškatulkoval na svinské vojáky, šílené vědátory a rituálně smýšlející Nigerijce. Navíc jedinou sympatickou postavou je upozaděný mimozemšťan Christopher, který převyšuje sobeckého Wikuse snad ve všem. Každý bojový střet musí provázet nějaký krvavý efekt, prostitutky spí s mimozemšťany (??) a Blomkamp se tím vším evidentně trefuje do vkusu divácké i kritické většiny, která se mu klaní za špinavou atmosféru. Mně ale ani trochu, takže za těch pár solidních (i když posléze velmi brzy utopených) nápadů jen takhle. (07.11.2009)

S přiškrceným rozpočtem si Neill Blomkamp pohrál na výbornou a efekty byli k pokoukání. Film výhradně s Dolby Digital na maximum, kde vám snímek prostřelí přes obrazovku s velmi akčními scénami. Hlavní role Copleyovi pasovala a filmaři si nedělali servítky s propracování a vyplatilo se. Velmi odlišný sci-fi řemeslo např. se Spielbergovým (War of the Worlds), kde jsem zvedal hodnocení jak za zvuk, tak pro propracovanost, ale mohl jsem se přesvědčit, že rozpočet a ruka umělce přidána do práce udělá jiný filmařský sousto. ALE i přesto musím tleskat Blomkampovi, který vyždímal každý dolar a přinesl velmi dobrý sci-fi nálož, který jde zaslouženě hodnocením dopředu a nestojí v průměru. (07.02.2012)

Čistých pět bez kompromisů. Po celou dobu jsem měl pocit, že se dívám na reálný záznam nějaké události, což je u filmu o mimozemšťanech žeroucích kočičí žrádlo a přeměňujícím se hlavním hrdinovi v jednoho z „kreveťáků“ neuvěřitelná machrovina. Blomkamp je obdivuhodný talent, otázkou je, jestli bude schopen podobně úderně natočit i něco jiného (a třeba i jinak). P.S. Fuxoftův boj se zažitým překladem aliena coby vetřelce pobavil. Hned v úvodu projekce bylo novinářům řečeno, že na distribučních materiálech je chybně uveden vetřelec, kdežto ve filmu je užíváno slovo cizinec a překladatel prosí, aby se tím novináři řídili. Schválně, kolikrát někde padne v souvislosti s Districtem 9 slovo vetřelec.) (21.08.2009)

Jistě, měli jsme tu postupně Potomky lidí, [Rec] a Monstrum. Něco takového tu je ovšem poprvé. Zatímco první půle představuje plnohodnotný myšlenkový antipod k většině existujícím klišé – vesmírná loď tiše mlčí, nebojuje, a nepřistane nad N.Y., ale nad Johannesburgem, mimozemšťané mají daleko k análně-vlastnickým sadistickým agresorům apod. –, půle druhá pojednává o vykoupení člověka. Ve své boholidské Osobě obnovuje a léčí Wikus naše poškozené a nemocné lidství. Doklad prospěšnosti tvůrčí svobody režisérské a scenáristické, od Orsona Wellese doposavad neaklimatizovaný úkaz, pak obě půlky zastřešuje. (06.09.2009)