Odnikud někam

Statický záběr na kolečka objíždějící sporťák, předlouhá scéna dvou antirajcovních tanečnic, nijaká scéna jízdy v autě, opět pole dance vystoupení, sex s fanynkou, spánek.. a půl hodina je pryč.. Chápu, co tím chtěla Sofia Coppola říct, ale svízelné životní situace mi o poznání víc seděly třeba u Ztraceno v překladu. Prázdnotu života u dvora (Marie Antoinetta) vyměnila za vyprázdněný život u dvora současného – v luxusních hotelech, s obdivovaným hercem. Toho milují producenti i filmoví fandové, obdiv a potlesk diváků na každém kroku ale nezaplní prázdnotu jeho hotelových pokojů. Tam je sám. Režisérky přidušené cvičení na vždy jiné ztvárnění samoty naštěstí rozvíří hercova dcera, jedenáctiletá Clea. Coppola je osobitá, to se musí nechat, ale téhle psychologické drobnokresbě chybí to, co zdobilo třeba zmiňované Ztraceno v překladu. Spontánní scény, lehce zapamatovatelné momenty, lehkost, emoce.. Proto mi tolik vadí, že ve svém čtvrtém snímku moje oblíbená tvůrkyně absolutně kašle na diváka. Žádné vysvětlení, žádné emoce, žádná katarze. Natočila si ho prostě pro sebe.. beru, ale tím pádem si ho měla nechat ve své soukromé sbírce!! (20.08.2011)

Sofie Coppola se v Marie Antoinetta pomocí prázdné hlavní postavy propracovávala k hloubce příběhu, snaží se tady tedy naopak pomocí prázdného příběhu propracovat k hloubce postav? Možná, ale tentokrát už mne nedokázala zachytit na svou vlnu. Ta prázdnota je na to příliš všepohlcující, i když kupodivu ne zcela ubíjející. 6/10 (16.04.2013)

Jestli chtěla Sofia Coppola natočit film, kterej bude naprosto o ničem, tak se jí to povedlo dokonale. Sledovat 1,5 hod, jak někdo jen tak sedí a čumí a tváří se znuděně, případně se projíždí po městě ve Ferrari, to je opravdu dechberoucí filmovej zážitek. Je to dost podobný, jako Ztraceno v překladu, ale tam to ještě aspoň trochu zachránilo pár scén a lepší herecký obsazení. Tady zbyla jen ta nuda. Jedinej důvod, proč nedám odpad, je ten, že se tam našlo několik pěknejch záběrů. (20.09.2014)

Film o ničem. Nemohu přesně určit, zda to je tím, že v celém scénáři není žádná myšlenka či pointa, na plátně se něco děje, ale nevede to naprosto k ničemu. Snímek začne a skončí, mezi tím je několik nezajímavých a nudných dialogů. Český název film charakterizuje téměř perfektně, jen by to chtělo drobnou korekci: Odnikud nikam. A nebo je to také tím, že mi dané téma a umělecké podání jednodušše nesedlo. (17.01.2011)

Sofia Coppola zatím natočila jen 4 -včetně tohoto- celovečerní snímky, z nichž jsem 3 viděl a jeden mě natolik uchvátil, že jsem se do režisérky okamžitě -imaginárně- zamiloval a s napětím očekával další díla této talentované režisérky. Tím úchvatným snímkem bylo minimalistické drama -pro někoho možná romantická komedie- "Ztraceno v překladu" o dvou lidech "ztracených" v cizí zemi. Tento snímek bez příběhu mě neskutečně strhnul a po shlednutí traileru na "Odnikud někam" jsem bůh ví proč očekával něco podobného. Výsledek však už tak působivý není, ačkoliv by se zde možná našly podobné atributy, jako třeba to, že se jedná o sled epizod než plnohodnotný příběh. Celý "příběh" je o hollywoodské hvězdě, (nehrající ale výborný Stephen Dorff) která netrpí krizí středního věku ale nudou ze stereotypu, která dostane po dlouhé době na starosti dceru (talentovaná sestra Dakoty Fanning, Elle), kterou kvůli své práci celý život zanedbával. Nejedná se o ten typ snímku, kdy se hlavní hrdina napraví a stane se dokonalým otcem ale místo toho neustále divák sleduje, co tyto dvě psotavy dělají ve svém volném čase. Film podobně jako "Ztraceno v překladu" nemá zrovna svižné tempo a je zde řada až zbytečně natahovaných scén, ve kterých vlastně nesledujeme nic podstatného (záběr na herce v maskérně, sledování jízdy auta, koukaní na opalující se lidi apod.) a celou dobu si divák říká, kdy už konečně přijde ten střih a další scéna. Není zde žádné překvapení, působivé scény nebo snad ponaučení ale přijemně se na to kouká ale bohužel vše až nepříjemně rychle vyšumí. Asi jsem čekal až moc. (23.04.2011)