Amarcord
Amarcord
Amarcord
Režie:
Federico FelliniKamera:
Giuseppe RotunnoHudba:
Nino RotaHrají:
Pupella Maggio, Armando Brancia, Magali Noël, Ciccio Ingrassia, Nando Orfei, Maria Antonietta Beluzzi, Nella Gambini, John Karlsen, Ted Rusoff (vypravěč) (více)Obsahy(1)
„Každý film má vztah k určitému období mého života," říkal Fellini. A film Amarcord (1973) to má přímo v názvu: „a m'arcord" v romagnském nářečí, neboli „io mi ricordo" italsky, znamená totiž „vzpomínám si". .. Malé přímořské městečko 30. let minulého století je obrazem Felliniho rodného Rimini. Ve volném toku vzpomínek a asociací se režisér v jednotlivých epizodách vrací do dob svého dětství a dospívání. Po velkorysém obrazu slavného a velkého města ve filmu Roma, který natočil o rok dříve, se v Amarcordu vrací do důvěrnějšího prostředí malého městečka zalidněného ve své jedinečnosti a bizarnosti nezapomenutelnými postavami. Hrdina filmu Titta nám představuje na pozadí čtyř ročních období svůj malý svět – svéráznou rodinu v čele s otcem a jeho odbojným přístupem k fašistickému režimu, bláznivého strýce Tea, spolužáky z gymnázia, kadeřnici Gradiscu (Štěstíčko) i převyvinutou trafikantku. Amarcord však není jen příjemně nostalgický – v Tittově / Felliniho vyprávění jsou i bolestné vzpomínky na ztrátu blízkých, neuskutečněné sny a něco, co už je nenávratně pryč. Amarcord je film o setkávání a loučení, o poznávání a ztrátě iluzí, v jedinečné poetice kombinující reálné obrazy městečka a jeho obyvatel s fantastickými obrazy. Snímek byl oceněn Oscarem pro nejlepší zahraniční film a mnoha dalšími cenami. (Česká televize)
(více)Recenze (229)
Felliniovský pohled jednoho roku na život v italském maloměstečku ve třicátých letech. Temperament, zlobení, dřina, smích, slzy, zamilování kluků, životní ztráty i nálezy, láska i čistý sex a pomalý příchod fašismu, to vše okouzlujícím pohledem tohoto legendárního pána, doprovázeno typicky italskou hudbou.A teď už vím, co u nich znamená, když vzduchem poletuje chmýří..... ()
Talianske filmy majú pre mňa zvláštne čaro, ale houby sa môžem hrať na nejakého experta. Toto bol milý filmový zážitok, najmä vďaka tomu panoptiku rôznych postáv a ich interakcií medzi sebou. Videla som na veľkom plátne, bratislavské kino Mladosť oslavovalo 100 rokov, toto premietali ako posledný film v rámci svojho narodeninového špeciálneho programu. Dobre vybrali. Obľúbená scéna: "I WANT A WOMAAAAAAN". Btw, prečo som to videla v anglickom znení? To asi nie je pôvodné. Celý čas mi to dosť silno prekážalo, lebo tie hlasy boli akoby naschvál parodizované do taliančiny. (Kino Mladosť - 19.10.2013) ()
Federico Fellini zavzpomínal na své dětství skutečně tak, jak se sluší velkému mistrovi filmového plátna. Stvořil snímek naprosto čistý, jemný, veselý i smutný a krásně příjemný. Už si jen představte všechny ty svérázné postavičky - prchlivý otec, kluci toužící po milostných dobrodružstvích, bláznivý strýček na stromě, krásná a věčně nadržená Lištička, převyvinutá trafikantka, bláznivý motocyklista Prďoch, půvabná Štístka a další a další. A právě na nich tento film stojí, na nevšedních a přece tolik všedních věcech. Pro neartového diváka asi nejstravitelnější Fellini. 85%. ()
Na Amarcordu mi vadí snad jen jedna věc - a to ta, že to nemá žádný děj. Kvůli tomu nemůžu dát plný počet. Jinak se mi to ale líbilo. Jednotlivé epizody ze života obyvatel Rimini v 30.letech byly zajímavé, některé i poetické a každá měla něco do sebe, i když někdy víc a někdy míň. Dost se mi líbila i postava vypravěče. Fellini prostě zfilmoval svoje vzpomínky a zfilmoval je velmi obstojně, poutavě, samozřejmě i nostalgicky a i tady opět dokazuje, že je to velký filmař. Celé je to fakt hodně příjemné a strašně rád bych tu pátou hvězdu dal, ale ta absence děje mi prostě vadila a díky ní to bohužel chvílemi ztrácelo dech, takže takhle jenom za silné 4* ()
Vzpomínková kniha Antonína Bajaji Na krásné modré Dřevnici, některými kritiky přezdívaná "zlínský Amarcord", mě přiměla ke zhlédnutí Amarcordu pravého, italského. Sám Bajaja v knize několikrát odkazuje na slavný Felliniho film. Kniha mě zaujala. K filmu jsem proto zasedla s velkým očekáváním. Nu a místo nadšení jsem se dočkala pouze hlubokého zklamání. Roztříštěná podívaná, kterou jsem chtěla už po půl hodině vypnout. Nakonec jsem film s velkým sebezapřením dokoukala, ale rozhodně na něj nebudu vzpomínat v dobrém. ()
Galerie (121)
Photo © Warner Bros. UK
Zajímavosti (9)
- Pracovní název filmu byl Il borgo (Městečko). (ninon)
- Název filmu je fonetickým přepisem fráze „a m’arcord“ ("vzpomínám si") v romagnském nářečí, používaném v městečku Rimini, které je dějištěm filmu a také rodným městem Federica Felliniho. (gjjm)
- Stejně jako všechny Felliniho pozdější filmy, i Amarcord byl natočen na obrovské scéně 5 v Cinecittà Studios nedaleko Říma. Město Borgo, postavené ve studiu uměleckým ředitelem Danilo Donatim, je založeno na režisérově rodném městě Rimini na severoitalském pobřeží Jaderského moře. Věrnými kopiemi, které lze ve filmu spatřit, jsou například kašna se šiškou na vrchu, náměstí nebo kino Fulgor. Do tohoto kina sám Fellini jako malý chlapec zašel poprvé se svým dědečkem. Kino je v provozu dodnes. (Alfréda)
Související novinky
TOP 2018 dle TOP uživatelů ČSFD.cz
Nejoblíbenější uživatelé ČSFD.cz tradičně sestavili trojku nej filmů a seriálů, uvedených do distribuce nebo na filmových festivalech v uplynulém roce. S pěti hlasy jednoznačně vyhrávají mezi filmy… (více)
Reklama