Režie:
Federico FelliniKamera:
Giuseppe RotunnoHudba:
Nino RotaHrají:
Pupella Maggio, Armando Brancia, Magali Noël, Ciccio Ingrassia, Nando Orfei, Maria Antonietta Beluzzi, Nella Gambini, John Karlsen, Ted Rusoff (vypravěč) (více)Obsahy(1)
„Každý film má vztah k určitému období mého života," říkal Fellini. A film Amarcord (1973) to má přímo v názvu: „a m'arcord" v romagnském nářečí, neboli „io mi ricordo" italsky, znamená totiž „vzpomínám si". .. Malé přímořské městečko 30. let minulého století je obrazem Felliniho rodného Rimini. Ve volném toku vzpomínek a asociací se režisér v jednotlivých epizodách vrací do dob svého dětství a dospívání. Po velkorysém obrazu slavného a velkého města ve filmu Roma, který natočil o rok dříve, se v Amarcordu vrací do důvěrnějšího prostředí malého městečka zalidněného ve své jedinečnosti a bizarnosti nezapomenutelnými postavami. Hrdina filmu Titta nám představuje na pozadí čtyř ročních období svůj malý svět – svéráznou rodinu v čele s otcem a jeho odbojným přístupem k fašistickému režimu, bláznivého strýce Tea, spolužáky z gymnázia, kadeřnici Gradiscu (Štěstíčko) i převyvinutou trafikantku. Amarcord však není jen příjemně nostalgický – v Tittově / Felliniho vyprávění jsou i bolestné vzpomínky na ztrátu blízkých, neuskutečněné sny a něco, co už je nenávratně pryč. Amarcord je film o setkávání a loučení, o poznávání a ztrátě iluzí, v jedinečné poetice kombinující reálné obrazy městečka a jeho obyvatel s fantastickými obrazy. Snímek byl oceněn Oscarem pro nejlepší zahraniční film a mnoha dalšími cenami. (Česká televize)
(více)Recenze (229)
Pro mě nejkrásnější Felliniho film - humorný, vlídný, chvílemi tragický, krásná hudba ladící s obrazy. Opravdová lahůdka a zasloužený Oscar. ()
ocenenia : Oscar 1975 - Najlepší zahraničný film ◘◘◘◘ MFF Cannes 1974 - nesúťažný výber ()
Musel jsem se tím prokousávat nadvakrát, Fellini mě svým sledem náhodných rádoby vtipných scén skoro unudil k smrti. Opravdu nechápu ceny akademie a vlastně jakoukoliv cenu. Třeba mi to někdo někdy vysvětlí, já se o to podruhé už pokoušet nebudu. Asi jsem už příliš zdegenerovaný hollywoodskou filmovou mašinerií, ale s nálepkou "barbar" na čele kvůli tomu chodit nebudu. ()
Film o typickem zivote na italskem venkove. Jak by take ne kdyz jde o autobiografii Felliniho dospivani. Skolni lotroviny, ktere se v jeho tride odehravali, byly uzasny. Predevsim co se da vyvest s takovou dlouhou papirovou trubici :-D Nechtel bych byt zrovna zkouseny. ()
jde o moje druhé setkání s Felliniho filmem. Stále se snažím hledat pro mě zajímavá díla i ve starších tvorbách slavných režisérů. Tohle však taky nebude to pravé. Afektovaná italská mentalita a "machoidní" chování chlapů mi nějak nesednulo, i když film je dobře postaven a výrazově (kamera, hudba a výprava) je silný. Svoji poetiku to mělo a připodobnil bych to Hrabalovi - kdyby byl Ital, tak by jeho povídky byly nejspíš v tomto duchu. Prostě figurky italského maloměsta citlivě podané a s lidskostí. Stylově hodně nadprůměrné, ale výsledný dojem na mě jen snad trochu silnější 3hvězdičky. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Na Amarcordu mi vadí snad jen jedna věc - a to ta, že to nemá žádný děj. Kvůli tomu nemůžu dát plný počet. Jinak se mi to ale líbilo. Jednotlivé epizody ze života obyvatel Rimini v 30.letech byly zajímavé, některé i poetické a každá měla něco do sebe, i když někdy víc a někdy míň. Dost se mi líbila i postava vypravěče. Fellini prostě zfilmoval svoje vzpomínky a zfilmoval je velmi obstojně, poutavě, samozřejmě i nostalgicky a i tady opět dokazuje, že je to velký filmař. Celé je to fakt hodně příjemné a strašně rád bych tu pátou hvězdu dal, ale ta absence děje mi prostě vadila a díky ní to bohužel chvílemi ztrácelo dech, takže takhle jenom za silné 4* ()
I když jsou kolem náckové, i když je to nudné, zbytečné a všední město, i když potkáváte denně ty samé lidi, Vaše mládí není nudné a zbytečné. Zážijete chvilky štěstí, zklamání, naděje, lásky a tak dál. Budete snít o lepší budoucnosti, o ženách. Zkrátka život je jedinečný. a tenhle film je život. ()
V Rimini na place byla velká legrace. ___ Největším problémem tohoto filmu je, že naprosto evidentní přítomnost hrajícího si režiséra přehlušuje veškerý děj. Nejmenším problémem tohoto filmu je, že tu není žádný děj, jenom jednotlivé sketche a cirkusová čísla. Největší záhadou tohoto filmu je, jak a čím dokázal okouzlit a ovlivnit tolik jiných režisérů. Nejmenší záhadou tohoto filmu je, že je nostalgickou oslavou dětství Felinniho, nejkouzelnějšího ze všech dětství. ()
Reziser Fellini natocil skvostny film. ono mne sa o Felliniho dobre opiera, lebo on sam bol casto na noze s vystudovanymi filmovymi teoretikmi -elitarmi, raz /uz si nepamatam kde a kedy/ sa vynadril :Musia kurva kritici vzdy pochopit moje filmy ? Nestaci, ze sa u nich bavi publikum? "? Preto rad pozeram Felliniho tvorbu a zaroven sa tvrdo vymedzujem voci svetu vystudovanych filmovych teoretikov - elitarov - takemu Madsbenderovi casto nerozumiem, len viem, ze adminuje tu hnusnu smradlavu zumpu menom filmova teoria. Traduje sa, ze Fellini nemal doma v Italii na ruziach ustlane - mnohi unho spochybnovali moralku /film La Dolce Vita 1960 rozzuril cirkev a film vyvolal zurive utoky cenzury/, a nasli sa aj taki kverulanti co spochybnovali vyznam Felliniho umeleckych vypovedi. Preco teda Fellini je jeden zo zasadnych reziserov ? Dal Italii a svetu jedinecny autorsky rukopis, osobitny rezisersky styl /Fellini si tocil filmy po svojom , sral na to co kecaju filmove teoretiky, citaj ludovo rozumbradicki kokutci/, este predtym, nez zacal tocit filmy tento pan reziser ako dieta hltal dobrodruzne romany a kreslil komixy, karikatury a fascinoval ho cirkus. Trochu teraz odbocim od Felliniho, hrdo sa k nemu hlasi napriklad taky Martin Scorsese, ktory film 8 a pol pozera ako neskutocne inspirativny a poucny kus fimariny aspon raz za rok. Yngmar Bergman zas povazoval La Strada 1954 za jeden zo svojich najoblubenejsich filmov. No a co sa tyka mna - mna k filmu priviedol CS film, teda hoci je konkretne cesky film komplet zydovsky, je sucastou vseobecneho rozhladu a je kvalitny. Na to aby som to pochopil predsa nemusim byt clenom nejakeho zasraneho Klubu narocneho Divaka. No a ja sa venujdem filmu uz nejakych 25 - 26 rokov, namiesto filmovej teorie som zaviedol filmovu prax, a hoci Fellinimu som spociatku nerozumel, vedel som, ze picovat ako chora vrana na velikanov /Kurosawa, Bergman, Fellini, Antonioni, Tarkovskij/ sa proste nesmie. Tisickrat som mal chut odist z kina, spociatku som sa u Felliniho filmov nudil, nechapal som im a chcelo sa mi tak spat, ze som sa neznesitelne, bolestivo stipal /a 1000x som si opakoval v kine, ze mam plechovu prdel a ze predsa nieco vydrzim/ - dobre som urobil. Tento Amarcord nezabudnem hodne dlho -bol vrcholom - tak sa mi uz dlho nechcelo spat ako u tohoto filmu. Nezaspal som ale, dopozeral do konca, a ako clovek zaoberajuci sa filmovou praxou tomu proste musim dat absolutorium : 100 % ()
Film Amarcord obsahuje zaujímavé prvky napríklad ako herci rozprávajú na kameru ako keby to rozprávali práve svojim divákom. Ono Amarcord mi pripadal trochu nesúrodo a aj keď film taký nebol cítil som v ňom určitú epizódnosť, ako by som pozeral rôzne diely nejakého seriálu a nie jeden film. Film teda vôbec nefunguje ako celok a to najviac zamrzí, lebo jednotlivé postavy sú charizmatické a vtipné, ale čo na tom keď príbeh by potreboval niečo silné čo by ma vytrhlo zo stoličky, ale tu pokus o to určite nebol. S filmu cítiť to čo niektoré filmy nemajú a to je život a jeho realitu aj keď je trocha skreslene podaná tak, aby to bolo príjemné a vtipné. Chyba je možno aj zameranie na veľké množstvo postáv a človek sa teda nevie vžiť s jednou a prežívať s ňou zaujímavý príbeh. Koniec je príliš jednoduchý a je to snaha pridať filmu prvok kolobehu života a tým zvýšiť jeho kvalitu, ale je to spravené veľmi okato a to sa mi teda nepáčilo. ()
Krásný filmový zážitek. Jen filmař jako Fellini dokázal natočit film, který je o ničem a zároveň o všem. ()
Láskyplný portrét talianskeho malomesta. Pred Malénou a Cinema Paradisom tu bol Amarcord (Amore + ricordo). Spomínanie s láskou je na mieste. Cholerický otec, obetavá matka, neškodný prdiaci dedko, mentálne slabší strýko... a celá rada postavičiek - čo je dôležité – temperamentných, neraz bizarných, no autentických zároveň. Taliansky temperament kam pozrieš! PS: niektoré stmievačky na môj vkus prišli príliš skoro a nedovolili doznieť scénam, z ktorých šli emócie. A že tie emócie šli. V tomto filme Fellini asi najlepšie dokázal uskutočniť fúziu lumiérovského (civilného, pozorovacieho) a méliésovského (štylizovaného, prikrášleného) prístupu. ()
Felliniho nádherně bizarní hořká komedie, krásně barevná mozaika příbehů točících se kolem svérázných obyvatel jednoho italského městečka v době nástupu fašizmu. Úžasná porce místy absurdního, místy "rošťácky buranského" humoru v kombinaci s trpkou realitou tehdejší Itálie. Po prvním shlédnutí jsem opravdu nestačil vstřebat vše. Nemám slov, tohle se prostě musí vidět! A ne jednou. ()
Felliniho film překypující půvabem sobě vlastním je krásnou vzpomínkou na režisérovo dospívání. ()
Fellini se vrací do mládí a vzpomínky zachycuje tak, jaké doopravdy jsou. Spletité, epizodické, vypichuje ty nejzajímavější momenty, plné více i méně důležitých postaviček. Odraží se v něm i politická situace doby i Felliniho pitoreskní momenty, ale až příliš kontrastující téma jednotlivých příhod je špatné. ()
Ten pravy film k babimu letu. Fellini se nezapre, krasne predvedeny kousek Italie na platne. A nikdo neumi natocit zensky zadek s takovou noblesou, jakou to umel Federico Fellini. ()
Amarcord bývá často považován za Felliniho vrcholné dílo a z toho, co jsem zatím od něj viděl, musím souhlasit, Jeho filmy nikdy moc nebyly o ději, ale tady je to vyvedeno k dokonalosti. Sbírka vzájemně jen lehce občas navazujících drobných příběhů a historek je působí vyloženě mile a přestože se dočkáme i pár temnějších pasáží (hlavně spojených s fašismem), jako celek ve vás po shlédnutí film prostě vyvolá příjemný úsměv na rtech. Nejvíc se mi asi líbila krásná postava otce Aurelia:-) ()
Nuda k posrání #108. Viz Osvícení. 20% ()
Konečne Fellini, po akom som túžil. Darmošľapi boli dobrí, Sladký život ma sklamal, ale Amarcord je úplne úžasný. Nádherne vykreslený život malého mestečka, nechýba tu taliansky temperament a hlavne tu nechýba humor. Povedal by som, že som sa naposledy takto často a z chuti smial naposledy, keď som pozeral prvýkrát Zoolandera (asi pred 2 rokmi). Humor v Amarcorde je snáď nesmrteľný a samotne dielo asi tiež. Konečne splnil Fellini moje očakávania a dúfam, že ďalšie jeho filmy si vychutnám aspoň tak ako Amarcord. ()
32. Zlatý Glóbus za rok 1974 - nominace (1) - Nejlepší cizojazyčný (zahraniční) film - Itálie ()