Poslední píseň

Film mi doporučila moje kamarádka....Prej její nejoblíbenější..:)) No každopádně jsem moc rád, že jsem si ho mohl pustit a díky Nikol_. Moc pěkně natočený film, celý film to bylo jasné 4 **** a jen jsem doufal, že to vydrží do konce, protože tyhle filmy jsou z většiny moc dobré, jen konec je vždycky problém....Dávám 4 **** za celý film, Miley Curys ( která, jak jsem si všiml většině uživatelům moc lelichotí, ale já ji zde viděl poprvé a moc pěkné a pak i pro Grega Kinneara, kterého mám opravdu moc rád...:)) 75%. Po prvním shlédnutí jsem hodnotil 5 *****, ale po druhém to byl jen tak tak průměr.....proto snižuji z 5 ***** na 4 ****. No a po neuplném třetím shlédnutí snižuji na 3 *** a naprosto mi uniká, jak jsem mohl hodnotit olným počtej..... (16.09.2012)

V té době ještě snesitelná Miley a mladej Hemsworth sice nemají kdovíjakou chemii a ta romantická pubertální zápletka moc nefunguje, ale jakmile začne Sparks cpát do příběhu ty svoje twisty ala životní rány, začnou oba docela solidně hrát. Nakonec to i dostane z diváka nějaké ty emoce, protože onu postavu, která se dostane do nesnází nelze mít nerad. Jinak je to ale klasická cukr šablona, která diváka buďto osloví a nebo otráví. (05.10.2017)

Naroubované hollywoodské dialogy amerických teenagerů, kteří se chovají v rozpětí od pubertálních parchantů k vysoce vnímavým adolescentům. Nesmí chybět umírající rodič, zásadní uvědomění či patetický a nechutný závěr v kostele a usmíření s tím nejfajnovějším, nejinteligentnějším a.. jak jinak - nejvíc metrosexy klukem z celého města. (16.12.2012)

Když odhlédnu od toho, jak famózní umí být příběhy z pera Nicholase Sparkse, je Poslední píseň příjemnou letní vzpomínkou. Na všechno veselé, smutné, nespravedlivé a cituplné. Všichni herci a hlavně Greg Kinnear táhnou místy až příliš sentimentální srdcebol všemi zákrutami a s větším odstupem je z téhle menší teenagerovské výpovědi až překvapivě pevné drama. Předloha pak může být jako tradičně velečtivou plačkou. (26.11.2010)

O sevřeném hrudníku se rozhodně mluvit nedá, ale jinak jo. Jednou za čas je holt potřeba strávit i něco podobně nemastně-neslaného. Uplakaná báchorka s odvážnou stopáží a v závěru i překvapivě pevnou dramatickou linkou těží zejména z výborně uvolněného Grega Kinneara. Když je na plátně on, tak i přes zbytečný balast, který filmu výrazně sráží vaz, divák okamžitě zbystří. Bez něho bych i ty slabé tři * hledal hodně obtížně. (01.10.2012)