Star Trek: Do temnoty

Těžko dokážu abstrahovat od emocionálního faktoru, protože podobně jako v případě předchozího dílu jsem se cítil jako doma a hltal Abramsem zmodernizovanou poetiku rigidní Federace a méně upnuté posádky vesmírné lodi Enterprise plnými doušky. V něčem je let do temnoty o něco méně suverénní než předchůdce - ten byl na prolog vlastně netypicky svižný, funkční, dynamicky propojený a chytrý. Budoval základy nové mytologie, skládal poklonu staré, úsporně črtal novou chemii postav. Pokračování se o poznání více lopotí s vysvětlením některých motivací a událostí, přičemž poslední instancí bývá deus ex machina, nebo odkaz mimo svět filmu (ke Khanovu hněvu, k seriálové epizodě "Space Seed", k prvnímu Abramsovu ST, k doprovodnému komiksu etc.). Díky tomu se Do temnoty může zdát jako nerdí encyklopedie s chabou logikou. Do jisté míry souhlasím, každopádně pokud abstrahujeme od občasné naivity, nevydařeně pointovaného dialogu a jisté řídkosti (nebo spíš uhýbavosti) scénáře, film jednoduše funguje. Elegantně zužitkovává nastolené motivy, chytře re-interpretuje známé události rastrem "změněné skutečnosti", přitom neopomíná pracovat s klíčovým prvkem nového ST: vztahem Kirka a Spocka. V mnohém je překvapivě sbližuje (otcovský motiv, hněv), přitom nepůsobí jen jako derivát původní filmové dvojice. Cumberbatch v roli Khana je zřejmě nejzdařilejším přepisem - dovedl skvěle spojit jistou lidskou křehkost s teatralitou Ricarda Montalbána, zároveň funguje jako katalyzátor: v něčem se blíží Spockovi (nadřazené fyzické i psychické schopnosti), v něčem zase Kirkovi (zjevná záliba v improvizaci a problémy se sebekontrolou a řádem), každopádně oba vystaví do situace, kdy musí přehodnotit svoje základní postoje a pohledy na službu. Naštěstí v ničem nepřipomíná "ničivé osudové" padouchy, které tak mistrovsky zkonstruoval Christopher Nolan, ale je vlastně v jádru staromódní (good old fashion revenge). Nový ST je především atrakce. Občas se zdá, že druhdy až obsedantní záliba v domýšlení a vykreslování, kterou prosluly trekové seriály, šla stranou a nahradila ji čistá dynamika. Přesto pozorovat nápaditost a dynamiku často paralelních a precizně vystavěných akcí přináší skoro infantilní rozkoš. Stejně jako zakoušet návaly nostalgie z povědomých scén, které se nově lesknou a přes jistý racionální kalkul stále fungují a obohacují nový příběh. Film, kde pro mě je vše na svém místě. Občas je poněkud záhadné, jak se to tam ocitlo, ale ST jednoduše nabídne dost na to, aby se s tím divák odkojený Rodenberryho světem smířil. (10.06.2013)

Dvojka skvělého restartovaného Star Treku z roku 2009 je tady a čekali jsme pouhé čtyři roky. Samozřejmě opět pod taktovkou sci-fi mága J.J. Abramse a s podtitulem Do temnoty. Příběh je opět skvěle napsaný, děj filmu odsýpá a všichni herci jsou prostě skvělí. No a navíc je to prostě epický! Takhle se točí pořádné sci-fi...[07.06.2013_Cinema City IMAX_Flora]...100% (07.06.2013)

Jednou za čas ta umírněnost prostě potěší. Sequelová pravidla sice diktují, že musí mít pokračování všeho víc. Abrams na to ale zvysoka kašle a raději servíruje stejně soustředěnou podívanou jako minule, v níž kloubí humor, drama i výživnou akci v tom správném letním poměru. V kupě trikové lahody se mu tak opět daří cpát dopředu postavy, které jsou právem daleko důležitější než to, kolik lodí se na plátně objeví a jak rozsáhlou destrukci si způsobí. Je to víceméně throwback k tomu nejlepšímu, co nabízely starší filmové Star Treky. Přitom se ale nezapomíná na svižnost moderního blockbusteru a poctivý vesmírně-dobrodružný náboj, kteréžto v pohodě zajištují patřičný tah na branku. Výlet do temnoty tak sice přes půl hodiny hledá přesný způsob, jak navázat na jedničku. Jakmile do sebe ale všechno zaklesne a nová mise nabere řádně osudové obrátky, je z toho stejně dynamická, efektní a emocemi nabitá podívaná jako minule. Ve výsledku tedy znovu spokojenost, ačkoliv Abramsovi stále zůstává prostor pro zlepšení. Snad zmizí u Star Wars. (8/10) (26.09.2013)

Levná drahá limonáda, při níž si nemohu odpustit jedno srovnání - v dnešní éře překračování i těch nejzazších hranic a překonávání těch nejextremnějších rekordů musí jedna kultovní filmová legenda, totiž Indiana Jones, přežít uzavřený v olověné ledničce atomový výbuch, kdežto jiná podobná legenda, kapitán Kirk, je nucen vlézt dovnitř warpového jádra (a zpravit ho kopáním do něj). Kde ale první jmenovaný přežívá s elegancí a jeho čin je následně shozen režisérským vtípkem s přihlížejícím svištěm, ozářeného kapitána Kirka nechají filmaři loučit se se Spockem falešnou řečí patosu. A aby bylo kýči učiněno zadost, Mr. Spock uroní slzu. Illogical (02.09.2013)

Další Star Trek má několik neskutečně úchvatných záběrů a vizuálně promakaných akčních scén. V tomhle je Abrams když ne průkopník, tak minimálně špičkový tvůrce. Nejsem nijak interesovaný předlohou, původním seriálem ani několika celovečerními filmy. Pohlížím tedy na toto universum zcela chladně a s odstupem. Pokud mám hodnotit ryze "filmově" a ne emocionálně, tak mi další díl Star Treku přijde jako vizuálně vyhlazený blockbuster s příjemným vyprávěním, rychlým dějem, bravurním záporákem a tím to v podstatě hasne. Nic navíc, žádné převraty v rámci žánru (např. ala MI3) apod. Necítil jsem osudové emoce, necítil jsem chuť pustit si to znovu. Vymazlený film za 200 milionů dolarů - no bodejť by také ne. Chtěl bych od toho více nežli jen dravé a oku lahodící dobrodružství. (09.06.2013)