Režie:
Petr ZelenkaScénář:
Petr ZelenkaKamera:
Alexander ŠurkalaHudba:
Matouš HejlHrají:
Martin Myšička, Marek Taclík, Jana Plodková, Jitka Schneiderová, Tomáš Bambušek, Vladimír Škultéty, Stanislas Pierret, Marcial Di Fonzo Bo, Jiří Rendl (více)Obsahy(1)
Sir „P", devadesátiletý papoušek šedý, který kdysi patřil Edouardu Daladierovi, se na pozvání ředitele Francouzského kulturního institutu ocitne v roce 2008 v Praze jako živá relikvie z dob Mnichovské dohody. Sir „P" po Daladierovi jeho hlasem dodnes opakuje některé důležité věty a prohlášení. Papouška za dramatických okolností unese český novinář Pavel a na základě papouškových kontroverzních citací Daladiera rozpoutává mezinárodní politický skandál. (Falcon)
(více)Videa (2)
Recenze (496)
Způsob vyprávění kolem přesahu závažné události z historie do dnešních dob a navrstvování dalších příhod a dějových linek na sebe spolu s absurdním humorem je velice podobný jako v Zelenkově prvotině Knoflíkáři. Ale zde, musím říct, mi to přišlo až nepřehlédně překombinované a v jistých momentech svým "humorem" hodně na hraně (rádoby vtipná vulgární hádka manželů v autě nebo narážka na Helenu Vondráčkovou v souvislosti s bulvárem a prorokováním rakoviny). Dvě hvězdičky většinou dávám buď uznávaným filmům, které mě neoslovily nebo podprůměrným tuctovým filmům, které nemuseli vzniknout a ničím nevyčnívají z řady. Tohle vyčnívá snad ze všeho doposud natočeného a to v několika směrech. Oozoruhodných momentů tu bylo dle mého názoru několik, kromě závěrečného vypointování s myšlenkou existenci nezvratných a přece nepravdivých mýtů i třeba alternativní výklady Mnichovské dohody 1938. Ano, na první pohled je takový snímek lehce zavrhnout, nicméně nečekaný přínos se dostavil i přesto, že mi film jako celek příliš nesedl. Raději bych se ani neměl přiznávat k tomu, že jsem si celý zmatený během filmu vyhledával informace o tom, zda kauzy s papouškem nebo úmrtí francouzského herce v Čechách byly pravdivé. V tomto směru je potřeba originální způsob vyprávění v souladu s jedním z tématů (mystifikace) vyzdivhnout. (55%) (Filmová výzva 2018 - troufalka) ()
Přidrzlá, francouzsky odlehčená a dostatečně trhlá postmoderní variace na téma "dead (Daladierův) parrot". Jo, a těžkého života filmařů, ale hlavně mnichovké dohody a jejích fatálních následků na... teda teď mě napadá, co by na to J. Masaryk. A jestli se mu tohle celé vlastně nezdálo po některém z tajných výletů do skříňky s opiáty v léčebně... ()
V mnoha ohledech musím souhlasit s Radkem 99. Úroveň zpracování MNICHOVA je v českých poměrech jistě nadprůměrná a základní nápad o spojitých nádobách natáčení filmu ve filmu je nesporně dobře zvládnutý. Co drhne, až pláče, je však historický exkurz provázený nemístnými urážkami našeho národa. Shrneme-li meritum historizujících postřehů, o něž se Petr Zelenka snaží obohatit naše dosavadní vědomosti o Mnichovu, neubráníme se žasnoucímu údivu. Mnichovský komplex je záležitostí nikoliv r. 1938, ale věcí poválečnou. Když na podzim 1939 Beneš, vůdce druhého odboje, obnovil boj s nacisty, těšil se celonárodní úctě a obdivu (podle sociologických průzkumů z let třetí republiky jeho popularita oscilovala mezi 80-85% preferencí). Myšlenka, že Francouzi byli dotčeni tím, že na Paříž útočily československé tanky, protože zločinní Češi pokračovali v jejich výrobě i po září 1938 (kupodivu i po březnu 1939), je zralá do duchovního kovošrotu. Stejně tak jako idea, že v květnu 1938 si Beneš u čerstvého premiéra objednal scénář mnichovské popravy československé demokracie nebo že poslední měsíce prvorepublikové demokracie byly nedemokratické (parlament nahrazovala jiná fóra, což bylo dáno stupňující se dramatičností situace na v létě a na podzim 1938). Tento kvazipostup, který ze všeho nejvíce připomíná objev horečky omladnic u mužů v Klapkově románu TŘI MUŽI VE ČLUNU, zbytečně znehodnocuje projekt, který by jinak patřil k nepočetným ozdobám polistopadové historie českého hraného filmu. ()
Historická konšpirácia, s ktorou vyšli tvorcovia je šokujúca a veľmi zaujímavá. To je na celom filme ale všetko, pretože komédia to je taká polovičná, nemastná, neslaná, občas niečo úsmevné, predovšetkým začiatok s papagájom. No glorifikácia Beneša až do takých výšin, že by takto geniálne uvažoval a videl vopred, to by snáď nezvládol ani Nostradamus. Ak Beneš videl takto futuristicky v roku 1938, že obetoval časť územia pre budúce víťazstvo, je mi záhadou, prečo nereagoval obdobným spôsobom aj v roku 1948, kedy aj jeho slabosť spôsobila vyše 40-ročné komunistické jarmo... Myšlienka priniesť niečo nového, istej historicky uveriteľnej a možnej fikcie, sa ukázala ako dobrá, žiaľ tá forma neobstála stopercentne. ()
Velmi milé překvapení, že tak ambiciózní film se nerozpadl pod rukama. Místy je to trochu polopatické,třeba když se zastaví děj, aby postavy vysvětlily, jak že to bylo s Mnichovem, ale k celkové rétorice Zelenky mi to pasuje. Touha nabídnout plnohodnotnou revizi dějinné události, která je až moc braná jako hotová záležitost s jasným výkladem, řečená skrz funkční příběh... Vlastně nemůžu uvěřit, že to vyšlo jen s dílčími výhradami k pár zkratkám a místům, kdy je okatost až moc okatá. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (15)
- Kniha zmíněná ve filmu je: Tesař, J. "Mnichovský komplex: Jeho příčiny a důsledky". (Junis07)
- Ve filmu si zahráli reportéři České televize Daniela Písařovicová a Jakub Železný. (M.B)
- Ve scéně s tiskovou konferencí štábu týden před natáčením se objevuje v roli jednoho z tazatelů filmový kritik Jan Foll s otázkou, jestli filmoví tvůrci ví, že Československo mělo před válkou Francii za vzor. Je to zřetelný odkaz na Zelenkův film Rok ďábla (2002, kde se Foll v podobné situaci a roli ptá členů skupin Čechomor, jestli Jaromír Nohavica nosí trenýrky nebo slipy. (Tisbejsky)
Reklama